Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Andrew L. Schmidt

Andrew L. Schmidt

ROZHOVOR s Andy Schmidtem – LUKÁŠ GREGOR –

Foto: Stanislav Šebek

Přední animátor studia Pixar, známý spíše jako Andy Schmidt, je podepsán i pod Princem egyptským, vynikajícím Železným obrem, ale především pracoval na 3D animovaných filmech jako Hledá se Nemo, Auta a nyní dokončil očekávané Ratatouille. V rámci mezinárodního festivalu studentských filmů Zlínský pes přijel do Zlína zájemcům demonstrovat, jak se takový CGI film pro děti dělá. Autor tohoto rozhovoru jeho malou část uveřejnil v posledním čísle festivalového deníku Právo, který vyšel 1. června 2007. Nyní časopis 25fps přináší jeho plné znění.

Často se vytýká počítačové animaci, že nemá „duši“ narozdíl od té klasické, která je tvořena lidskou rukou a ne počítačem. Souhlasíte s tím tvrzením?

V určitých případech s tím souhlasím. Záleží to na tom, jakým stylem se film vypráví. Někdy je počítačová animace využívána, protože je to levnější způsob výroby filmu. Rozhodující ale je, že když máte kvalitní příběh a dobře vymyšlené postavy, má i film vytvořený na počítači svoji duši.

Ale když pracujete na jednom záběru či sekvenci takovou dlouho dobu, nevytrácí se z vás časem onen pocit tvoření?

Ano, stává se mi to. Jsou to ty chvíle, kdy mi chybí papír a tužka, chvíle, kdy bych si mohl kreslit, tvořit jen tak..

Částečně jste pracoval na filmu Auta, nyní jste hlavním animátorem chystaného snímkem Ratatouille. V čem přesně spočívá vaše práce jakožto animátora postav, máte na starosti určitou postavu filmu?

Ne ne, takhle to v Pixaru nechodí. Máme každý na starosti spíše takový segment snímku.

Když pracujete na jisté části filmu a výsledná podoba je výtvorem obrovské spousty lidí, nemáte občas chuť udělat si sám svůj vlastní krátký film?

Víte, dělám takové kratší snímky spíše jen tak pro sebe, soukromě, a ze strany studia mám v tomto dokonce podporu. Vedení mi říká, že je potřeba, abych si dělal i své vlastní věci. Filmečky si tak i píšu. Jejich tvorba je ale obtížná, protože na to není mnoho času. Filmy pro Pixar jsou vždy obrovským projektem a už zbývá jenom zlomek času na to, abych se mohl seberealizovat i jiným způsobem. Ale naštěstí  ten výsledek, tedy dokončený film, dlouhodobé práce ve studiu je takový, že jsem opravdu za něj rád. Jsem šťastný i za ten čas jemu věnovaný. Je to tím, že v pracovním prostředí našeho studia jsem opravdu spokojený.

A v průběhu toho vytváření filmu je podle vás nejtěžší co?

Finalizace projektu, zkompletování, kdy se animace piluje. To je nejtěžší fáze, ale to je spíše můj osobní problém. Já totiž miluju kreativní proces. Ty začátky – kdy existuje nápad, rozpracovává se, postupně se rozvíjí příběh. Ale to dokončení je vždy hrozně těžké.

Podílíte se i vy osobně nápady na námětu či na scénářích?

Na Pixaru je zajímavá ta věc, že každý ze studia může nějakým tím nápadem přispět. Jde o otevřený proces. Ale většinou ti, co píší scénář, jsou tak dobří, že i když já třeba narazím na nějakou nesrovnalost a chci na ni upozornit, tak oni ji mají už dávno vyřešenou.

Který z filmů studia Pixar máte z hlediska příběhu nejraději?

Nevím proč, ale mám hrozně rád Život brouka. Nedokážu ale říct proč. Asi pro ty postavy, vycházející ze Sedmi samurajů. A dokonce ten hlavní zloduch je mojí snad nejoblíbenější postavou vůbec!

A podle vás nejlepší film, když se zaměříte na animaci?

Věřím, že to bude Ratatouille.

Každý z filmů studia Pixar jde po technologické stránce dál a dál, co nám může Ratatouille ještě nabídnou, když si uvědomíme, že Auta jsou patrně nejdokonaleji animovaným CGI filmem pro děti?

To uvidíte! (smích)

A nedojde k tomu, že se ten technologický vývoj zastaví? Že už nebude moci pokračovat, aby animace najednou nebyla zcela realistická, ale měla v sobě ještě tak důležitou stylizaci?

Důležitý je příběh, takže pokud ten bude dobrý, tak lidi budou chodit na nové CGI filmy neustále. Pro nás je prvořadý právě příběh, animace je jen jako jakýsi prostředník, zprostředkovatel, jenž slouží pro vyjádření příběhu. A i když bude technologie třeba lepší a lepší, věřím, že to nevylučuje, že tu budou i špatné filmy. Je to vlastně stejné jako s normálními hranými filmy.  Lidi budou především chodit na to, co má dobrý příběh, ten je určující.

Nepřemýšleli jste u vás, že byste zkombinovali animaci s hraným filmem?

Zatím rozhodně ne. Aspoň co já vím..

Co říkáte na motion capture, kdy se pomocí senzorů přenese lidský pohyb do počítače a tam se animuje?

Ratatouille; Zdroj: www.pixar.com

Zde se dostáváme do problému, kde se střetává důvěryhodnost s realismem. Zachycení pohybu musí být aplikováno dobře, jako třeba ve filmu Happy Feat, kde motion capture využili vhodně, ten film byl krásně animován. Ale  když si vezmeme takový Polární expres, tak oni zde vlastně neanimovali, oni ustrnuli na realistickém přenesení člověka do počítače. Nedělali dokonce ani skice, nerozkreslovali si výrazy tváří, což já beru jako základní věc.

Jak vnímáte produkci ostatních studií, vyrábějící CGI filmy? Ovlivňují vás nějak?

My animátoři se navzájem známe a obdivujeme práci těch ostatních. Když vidím nějakou opravdu podařenou scénu z jiného filmu, tak si vždycky řeknu: „Páni, tohle bych chtěl udělat já!“ Je pravda, že sice soupeříme, ale navzájem se i ovlivňujeme.

Odrazilo se sloučení studia Pixar s Walt Disney Pictures na vaší tvůrčí volnosti?

Vůbec nic se nezměnilo, nijak tuto „změnu“ nevnímáme.

Pixar ve svých filmech vlastně hodně vychází z klasické tvorby Walta Disneye. Jeho animace je v podstatě stejně roztomilá. Nemáte chuť si zkusit něco, co s ní by šlo v kontrastu?

Občas si tak něco napíšu, mám různé nápady a nejde o rodinné filmy.

A nemáte sen, že byste něco takového zrealizoval?

Já svůj sen žiju…

Zajímalo by mě, zda znáte něco z české, respektive československé animace.

Rozhodně to je Jiří Trnka. Ten nás dost inspiroval při vzniku nového filmu Ratatouille.

A čím konkrétně vás inspiroval?

Ani ne tak filmy, jako především svými ilustracemi, z nichž jsme často vycházeli.

Do Zlína jste zavítal již vícekrát. Nenašel jste mezi studenty potenciální spolupracovníky?

Při svých návštěvách ve Zlíně vlastně příliš nehledám. Když jsem tady, tak tu mám nějakou přednášku a ani zatím jsem ani neměl tu možnost vidět mnoho studentských prací. Ale jinak je to tady moc příjemné, bavím se zde dobře.

A je šance, aby se třeba český student ze Zlína dostal až do studia Pixar?

Spíše než nějaké výjimečné schopnosti by měl mít zajímavou vizi. Přirozeně hledáme talenty a jsem otevření. Každý má tedy šanci.

rozhovor vedl Lukáš Gregor

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 88

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru