Arnie: Z rakouského dubu guvernátorem

TÉMA: Arnold Schwarzenegger – MARIE MEIXNEROVÁ –

www.kulturistika.net/arnold-schwarzenegger-fotogalerie

Jedna z nejnepravděpodobnějších ikon, jaké kdy měl svět tu čest spatřit. Životní příběh, který se může stát jen ve filmu… nebo výsledek neuvěřitelné cílevědomosti a odhodlání v plnění osobních cílů? Životní cesta Arnolda Schwarzeneggera se klikatí z rakouských hard-core „činkáren“ přes Zlaté Glóby až do guvernérské kanceláře ve slunné Kalifornii.

Pokud byste hledali definici amerického snu, stačí se podívat na současného kalifornského guvernéra. Ale pozor: hlavní roli zde nehraje ČEHO se mu podařilo v životě dosáhnout, ale spíš JAK to provedl. Arnold Schwarzenegger je totiž živou demonstrací postupů, o kterých hovoří specialisté na motivaci. Vzorec: stanovení cíle, sebemotivace  a následné dosažení požadované mety se stal hlavním (a nutno podotknout, že nevídaně houževnatě uplatňovaným) hybatelem jeho života.

„Když máte cíl, je lepší jej dotáhnout až do konce.“[1]

schwarzenegger.com

Před šedesáti lety se v malém rakouském městečku jménem Thal poblíž Štýrského Hradce (Graz) narodil Arnold Alois Schwarzenegger. Jeho rodiče byli chudí, přísní, a silně nábožensky založení. Matka byla o patnáct let starší než Arnoldův otec, vdova s dítětem z předchozího manželství.  Ač nevlastní, Schwarzenegger senior Meinharda před jeho bratrem upřednostňoval. Byl také často opilý (pro ránu nikdy nešel daleko) a za války byl v nacistické straně[2], později pokračoval v práci policejního důstojníka. Jako šampion v curlingu vedl své syny od mládí ke sportu. Malý Arnold hrál nejprve fotbal, do posilovny zavítal se svým týmem poprvé ve 13 letech – a už se jí nevzdal.

„Jakkoliv bylo v jeho životě vše orientováno na dosažení určitých cílů, v dané chvíli se zaměřoval vždy pouze na jednu konkrétní věc. A právě v tom je rozdíl mezi Arnoldem a drtivou většinou ostatních lidí. Vždy se soustředil na celých sto procent na ten cíl, jenž měl právě před sebou. Mimochodem, tenhle postoj byl u něj patrný ve všem, co kdy dělal už od doby, kdy jako dítě prvně soutěžil.“

Franco Columbu, dvojnásobný Mr. Olympia[3]

Přítmí kinosálu v Grazu. Většinu promítacího plátna zabírá bechderoucí muskulatura kulturistických legend, kterým se podařilo proniknout do Hollywoodských spektáklů. Mladičký Arnold se zatajeným dechem obdivuje legendárního Steva Reevese, ale především svůj velký vzor: Rega Parka v roli Herkula[4]. V této chvíli už má jasně stanovené cíle: 1) být nejlepším kulturistou na světě, 2) vypadnout z Rakouska do Ameriky, 3) stát se filmovou hvězdou stejně jako Reg Park. Arnold nepochyboval, že se mu to podaří. A šel tvrdě za svým.

Jako adolescent nelegálně vnikal do posilovny, aby mohl trénovat i o víkendech a v noci[5]. Domů pak musel jezdit na kole, což bylo značně nesnadné, neboť po skutečně tvrdém cvičení měl potíže v třesoucích se rukou udržet řidítka, takže častokrát skončil v příkopě. Během základního vojenského výcviku utekl z kasáren, aby se mohl účastnit své první kulturistické soutěže (Junior Mr. Europe).

To se samozřejmě neobešlo bez následků. Při návratu ho chytili a zavřeli do basy, kde na kamenné lavici skoro bez jídla strávil sedm dní. Nebylo to však tak špatné, jak to vypadá – Arnoldův útěk měl i docela příjemné následky: na soutěži si půjčil plavky a olej, při pózování napodoboval Rega Parka a – světe div se – vyhrál první místo! Takže když ho nadřízení konečně pustili z vězení, dočkal se dvou dnů volna „za zvýšení prestiže rakouské armády“, dokonce ho ostatním rekrutům dávali za vzor (Když chcete něčeho dosáhnout, musíte bojovat. Podívejte, co všechno pro získání svého titulu udělal Schwarzenegger.[6]). Na soutěž utekl osmnáctiletý řidič tanku a vrátil se „Rakouský dub“ (The Austrian Oak – přezdívka, kterou Arnold užívá dodnes[7]). V době, kdy se měl zúčastnit své druhé soutěže (Mr. Europe) se už všude šuškalo o 19letém obrovi z Rakouska s největšími bicepsy na kontinentu – 51 cm. Následovaly další úspěchy (např. Best Built Man in Europe)[8]. Pro svou první exhibici si vybral hudbu z filmu Exodus.

Být nejlepším kulturistou na světě

www.kulturistika.net/arnold-schwarzenegger-fotogalerie

V jednadvaceti se Arnold konečně podíval do Ameriky. Odjel do Miami, aby se zúčastnil profesionální soutěže IFBB[9] Mr. Universe. Skončil sice druhý[10], nicméně všichni byli naprosto ohromeni jeho velikostí. Mladík mohl rok trénovat v Americe a poté se zúčastnit dalšího ročníku soutěže, který s přehledem vyhrál. Hned potom se novopečený Mr. Universe, ještě plný nově získané sebedůvěry, zúčastnil Mr. Olympia. Na soutěžním pódiu se však střetl se Sergiem Olivou, který již vlastnil tituly z let 1967 a 68. Arnold se vyděsil a v duchu mu přepustil vítězství dříve, než se svlékl do plavek. To bylo naposledy, kdy se Arnold nechal zastrašit soupeřem. To bylo naposledy, kdy Arnold prohrál.

V roce 1970 se zúčastnil hned tří důležitých soutěží. Na Mr. Universe porazil svůj idol Rega Parka, o den později na AAU[11] Mr. World v Ohiu impozantního Olivu. Stojící dav skandoval: „Arnold! Arnold! Arnold!“. Rozhodující souboj kdo z koho (Oliva vs. Arnie) se měl odehrát za 14 dní na Mr. Olympia v New Yorku. Sergio podlehl panice a snažil se během této krátké doby co nejrychleji zmohutnět, což mu spíše uškodilo a Arnoldovi se stejně nevyrovnal[12].

Schwarzenegger splnil první cíl: získal svůj historicky první titul Mr. Olympia[13] a stal se nejlepším kulturistou světa. Příběh však teprve začíná…

Arnold Goes Bananas

„Arnold měl jedinečnou vítěznou filozofii: jednoduše se nezaobíral žádnými negativními myšlenkami. A takovým je stále. Jednou mi řekl, že za všechno, co v životě dokázal, vděčí tomu, co ho naučila kulturistika. Pokud zvládneš ji, říkával, můžeš být dobrý v čemkoliv, protože pravidla úspěchu jsou pokaždé stejn[á].“

Frank Zane, trojnásobný Mr. Olympia (1977-79)[14]

Kdekdo jiný by v Americe s přízvukem, který by mohl drtit alpský křemen, raději neotevřel ústa. Na začátku kariéry mu radili, ať si proboha najde nějaký zapamatovatelný a vyslovitelný pseudonym, ale on místo toho donutil celý svět pamatovat si jeho krkolomné jméno. A z legračního přízvuku udělal charakteristický rys svého úsporného herectví.[15]

www.schwarzenegger.com/en/actor/filmography/hercu.asp

Roku 1970 Arnold nenápadně proniká k filmu. Úplně poprvé přece jenom použije výstižné umělecké jméno – Arnold Strong. I když celý snímek Hercules in New York (též Hercules Goes Bananas) působí víceméně směšně a hlavní hrdina je předabovaný[16], přece jenom je to splněný sen. Jak se nechal Arnold slyšet na svých oficiálních webových stránkách:

„Četl jsem o těch situacích, kdy lidé přijdou do Hollywoodu a jsou objeveni, ale to bylo rozhodně něco, o čem jsem si nikdy nemyslel, že by se mohlo přihodit. Jenže devět měsíců po mém příchodu do Ameriky mi zavolali, abych hrál ve filmu o Herkulovi. Byl jsem tak překvapený, to co se mi stalo byla fantazie. Člověk jenom vyleze z lodi a už mu řeknou: ‚Máš postavu Mr. Universe a my tě chceme ve filmu o Herkulovi‘. To bylo přesně to, o čem jsem snil jako kluk – být kulturista jako Reg Park nebo Steve Reeves (kteří oba hráli tohoto mytického hrdinu) a využít to, abych se dostal k filmu… a ono se to stalo! Bylo to však příliš brzy… nebyl jsem připraven. Moje kulturistická kariéra ještě neskončila… ale tohle byla jedna z těch fantastických věcí u kterých si pomyslíte: ‚Tohle se mi musí zdát,‘ takže jsem se té výzvy chopil.“[17]

Arnold pilně studuje základní kurzy na City College v Santa Monice, posléze navštěvuje večerní kurzy na University of California v Los Angeles a studuje obchod. S kamarádem zakládá zednickou firmu, rozjíždí svůj vlastní zásilkový byznys s prodejem kurzů a triček, zkrátka se činí. Už v roce 1973 má premiéru jeho druhý film Dlouhé loučení (The Long Goodbye). Nedá se říct, že by se po jeho „výkonu“ v Herkulovi telefon mohl přetrhnout, nicméně Arnold se do snímku protlačil přes jednoho kamaráda z posilovny. Seriózní film Roberta Altmana, založený na románu Raymonda Chandlera, vnímal Arnold jako velkou příležitost. Hrdina snímku Philip Marlowe v něm pátrá po zmizelém manželovi své krásné klientky. Někde mezitím je zmlácen tlupou bastardů. Tím největším a nejzlejším z nich byl… hádejte kdo. Tuto Schwarzeneggerovu postavu vystihují dvě slova: „big and mute“.

„Nemusel jsem mít strach, že zapomenu svoji repliku… žádnou jsem totiž neměl!“ [18] 

Poté, co Arnold vyhrál Mr. Olympia už pošesté, oznámil odchod ze soutěžního bodybuildingu. Přípravu na tuto soutěž můžeme sledovat v průkopnickém dokumentu Pumping Iron[19] od George Butlera (snímku předcházela kniha, jejíž hlavní atrakcí byl rovněž Arnold Schwarzenegger).

Ve snímku Zůstaň hladový (Stay Hungry) z roku 1975 ztělesnil významnou roli rakouského kulturisty Joe Santa, která vyžadovala snížení váhy na 95kg. V té době používal k odbourání stresu transcendentální meditaci, ale zhruba po roce dostal pocit, že už mu těchto praktik není zapotřebí. Ostatně prohlásil: „Když spíte, prohráváte. Tak co hodláte dělat?“.

V roce 1977 se Arnold vydal znova na pódium. Tentokrát však na sobě neměl plavky, ale frak. Obdržel Zlatý globus za nejlepší mužský herecký debut ve filmu Stay Hungry. Aby ne, když hrál v podstatě sám sebe – kulturistického šampiona z Rakouska[20]!

www.schwarzenegger.com/en/actor/filmography/pumpi.asp

Následovala epizodní role v seriálu The Streets of San Francisco (Dead Lift). Rozhodně však nebral každý štěk: odmítl například roli v hudební komedii podle Mae Westové Sextette. Místo toho vzal raději práci pro televizi CBS a jako odborný komentátor odjel na Mr. Olympia 79 do Ohia. Téhož roku promuje na University of Wisconsin v oboru mezinárodní marketing fintessu a obchodní administrace. Jeho příští film, westernová komedie Kaktusový Jack (Cactus Jack, též The Villain) je plný hvězd, což je také důvod, proč v něm chtěl Arnold hrát. Jako „Handsome Stranger“ se objevil po boku Kirka Douglase a Ann-Margaret, následovalo Hledání věcí (Scavenger Hunt) s Richardem Benjaminem a Jamesem Coco. Zapomenuta zůstala i jeho role (jak jinak než dalšího svalovce: Mickey Hargitaye, Mr. Universe 1956) v TV filmu Příběh Jayne Mansfieldové (Jayne Mansfield Story).

Pořádný odpich v jeho filmové kariéře přišel až v roce 1982.

Arnold jako herec

Za svou hereckou dráhu hrál v různých filmových žánrech. Díky jeho postavě mu ale nejvíce sedly role akčních hrdinů (nejznámější Barbar Conan, Komando, Predátor, Likvidátor a Terminátor). Ve filmovém průmyslu získal svou druhou přezdívku – Arnie – a vlastní hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. Jeho poslední film, ve kterém si zahrál pouze menší roli, je Cesta kolem světa za 80 dní. Názory na své filmy zajímavě prezentuje na své oficiální webové stránce www.schwarzenegger.com[21] .

Snímek Barbar Conan[22] (Conan The Barbarian, 1982) způsobil, že se svět zachvěl první vlnou „Arnoldismu“. Conanova odpověď na otázku „Co je na životě nejlepší?“ (tj. „Drtit nepřátele, vidět je přede mnou prchat a slyšet nářek žen“) je skoro tak kultovní jako Terminátorovo : „I’ll be back“. Škoda že si producenti mysleli, že mohou z pokračování Ničitel Conan[23] (Conan The Destroyer, 1984) udělat ještě větší trhák, když na úkor násilí a filosofie přidají na humoru a svalech (takže Arnold cvičil pět hodin denně, aby jim vyhověl). Výsledkem byl podivný film pro děti a spousta zklamaných fanoušků prvního dílu, kteří se cítili být sequelem podvedení. (Ještěže u nich téhož roku Schwarzenegger zabodoval prvním Terminátorem.) Nicméně o rok později vznikla volně navazující Rudá Sonja (Red Sonja, 1985), ve které se jednadvacetiletá modelka Brigitte Nielsenová snaží o jakousi ženskou verzi barbara Conana, přičemž jí sekunduje Arnold jako Lord Kalidor. Dnes se netají názorem, že jde o nejhorší film, jaký kdy natočil: „Když moje děti zlobí, nutím je dívat se desetkrát za sebou na Rudou Sonju. Nikdy jsem s nimi moc problémů neměl.“[24]

Následuje populární Komando (Commando, 1985) a „gangsterská“ Špinavá dohoda (Raw Deal, 1986). O rok později v Predátorovi výrazně zlepšil svou hereckou techniku – i když sám tvrdí, že nehrál, ale skutečně se bál[25]. Jeho protivníkem – Predátorem – měl být Jean Claud Van Damme, který si však nakonec projekt rozmyslel (patrně kvůli anonymitě, kterou nabízel zamýšlený gumový kostým, a nepohodlnému natáčení v horké džungli).

Svou sportovní kariéru si téhož roku připomněl filmem Běžící muž (The Running Man), i když se zde věnuje poněkud jiné disciplíně. Ve snímku z blízké budoucnosti podle románu Stephena Kinga doslova utíká před smrtí. Jsa nespravedlivě obviněn, snaží se přežít veřejnou popravu, koncipovanou jako televizní game show.

Zatímco Rudé horko (Red Heat, 1988) byl ještě „jenom akční buddy film s humorem“ (který obstarával především Arnieho parťák Jim Belushi), Dvojčata (Twins, 1988) už byla Schwarzeneggerovou první komedií (opět se zde objevuje „buddy“ – Arnoldovo dvojče Danny DeVito). Až doposud měl Schwarzenegger ve svých filmech vztah jen k výbušninám, granátům a zbraním; teď jej má k ženě, a to dokonce v roli panice. Není divu, že po tak ohromujícím hereckém výkonu konečně dostal roli ve svém vysněném[26] Total Recall (1990). Měl tak příležitost dokázat lidem, že je schopen něčeho víc než jen mlátit záporáky – a sice mlátit je s citem. City si pořádně procvičil v  Policajtovi ze školky (Kindergarten Cop, 1990) a akční komedii Poslední akční hrdina (Last Action Hero). Ještě více žánrů se mu podařilo skloubit dohromady v akčním dobrodružném komediálním romantickém thrilleru Pravdivé lži (True Lies, 1994). V rámci experimentování se pak pustil do role pro mistra v kulturistice vpravdě netypické – feminního, totiž přímo těhotného, muže ve snímku Junior (1994). Do otcovské role přesedlal v další komedii Rolničky kam se podíváš (Jingle All The Way, 1996), aby v džungli velkoměsta bojoval s něčím ještě děsivějším, než je Predátor – se zástupy zákeřných milujících otců, poháněnými touhou spatřit záblesk radosti v očích svých rozmazlených dětí a schopnými pro to udělat cokoli.

Během následujících deseti let „zaokrouhlil“ počet svých rolí na 43, včetně slavného Likvidátora a napjatě očekávaného třetího pokračování Terminátora (Terminator 3: Rise of the Machines, 2003), který se v podstatě stal jakousi sladkou tečkou za jeho hereckou kariérou. Nebo také finanční injekcí, mohu-li to tak říct, protože natáčení se Schwarzeneggerovi podařilo výborně komerčně zužitkovat – ovšem pro dobrou věc. Několik let se totiž aktivně zapojuje do programu zaměřeného na využití volného času dětí a mládeže (především z rizikových sociálních vrstev), a právě pro tuto iniciativu bylo třeba získat prostředky.

„Na scéně bylo dovoleno fotografovat, a to lidi velice lákalo – někteří by dali cokoliv, aby mohli přijít a nafotit si pár obrázků. Scéna k Terminátorovi byla jako cenný poklad, který jsem měl na šest měsíců k dispozici. Otázkou pouze bylo, jak získat co nejvíce času, ve kterém bychom mohli lidi na scénu pouštět a vybírat od nich peníze na podporu mé iniciativy.“[27]

„Byl jsem zvolen, abych vedl, ne abych četl.“[28]

www.schwarzenegger.com/

Vždyť kromě svých neuvěřitelných sportovních úspěchů (během své dvacetileté kulturistické dráhy každý rok vyhrál nějakou soutěž[29] – z toho sedmkrát tu nejvýznamnější, Mr. Olympia) a hvězdné herecké kariéry (za roli dostával více než třicetimilionové honoráře) –  a skromného faktu, že je v současnosti kalifornským guvernérem, samozřejmě – se věnuje charitativní činnosti ve prospěch dětí a mládeže. Tyto iniciativy mu vynesly tři čestné doktoráty (ten poslední za podporu sportovních olympiád pro mentálně postižené děti). Byl poradcem v Bílém domě. Měl vlastní síť restaurací a obchodů s realitami, fitcentra, cvičební programy… Po skončení závodění pravidelně přispívá do kulturistických časopisů Muscle & Fitness a Flex, je spoluautorem Encyklopedie moderní kulturistiky (1985) a jmenuje se po něm druhá v současnosti nejvýznamnější profi soutěž (Arnold Classic) a stadion v rakouském Grazu.

A abychom nezapomněli, svým sňatkem s Marií Shiver (se kterou zplodil čtyři děti) se přiženil do slavného kennedyovského klanu.

Rok 2003 byl pro Arnolda Schwarzeneggera velmi významný. Kromě toho, že dokončil třetí pokračování o Terminátorovi, kandidoval na guvernéra státu Kalifornie. Samozřejmě zvítězil. Ale to už je další (delší?) etapa jeho neuvěřitelného života, jako vystřiženého z buildingsrománu.

Zdroje : (čerpáno 22. prosince 2007)

televize.cz: http://www.televize.cz/scripts/detail.php?id=17693

lidové noviny, 3. srpna 2007, Darek Šmíd: http://www.lidovky.cz/arnold-zestarl-a-zezelenal-d0x-/ln_noviny.asp?c=A070803_100005_ln_noviny_sko&klic=220675&mes=070803_1

kulturistika.net: http://www.kulturistika.net/arnold-schwarzenegger-dnes-slavi-60-narozeniny

Jana Dobrotová, Anna Krakovská:  A. Schwarzenegger vo svetle hviezd. Horoskop 2008. Sander Media, s.r.o., Prievidza 2007.