Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Judd Apatow: Pitomý, ale milý

Judd Apatow: Pitomý, ale milý

TÉMA – JUDD APATOW: Judd Apatow: Pitomý, ale milý – JEFF MINTON (překlad: BARBORA GREPLOVÁ) – 

Portrét producenta, scenáristy a v neposlední řadě režiséra komedií (jako je Zbouchnutá, či 40 let panic), které se staly určujícími pro charakter komedie počátku 21. století. Jeff Minton ve svém článku zachycuje, jak se Judd Apatow za čtyřicet let svého života stal mužem číslo jedna v komediálním filmovém průmyslu. 

Přemrštěnost, ubohý vkus, obscénnosti… Komedie Judda Apatowa mají všechno toto a mnohem víc – srdce. Nyní tento muž, který stojí za vznikem Zbouchnuté, předsedá miliardovémukomediálnímu impériu. Jaké je jeho tajemství? „Rozesmějte je, rozplačte je,“ říká novinářce Strawberry Saroyan.

Několik dní předtím, než jsem se setkal s producentem/scenáristou/režisérem Juddem Apatowem, se umístil na první pozici v průzkumu „Nejchytřejší lidé v Hollywoodu“ – před kolegy jako je Steven Spielberg, James Cameron, a dokonce i před Meryl Streep. Proto mi připadá tak zvláštní, že žije jako student.

V jeho tříposchoďové „Apatowské věži“, kde má v Los Angeles kanceláře na Pico Boulevardu, návštěvníka hned na první pohled zarazí dojem nepořádku a neuspořádanosti tohoto místa. Fotografie krásné ženy zdobí jednu stěnu – je to Apatowa žena, herečka Leslie Mann,focená pro časopis Vanity Fair – police jsou neuspořádané a přitom téměř prázdné. Jedna z nich se honosí uhlem načmáranými autoportréty jeho dvou chráněnců: Setha Rogena, který zazářil ve Zbouchnuté, již Apatow napsal a režíroval; a Jonah Hilla, který hrál v Apatowem produkovaném Superbad. Na podlaze stojí fotografie Beatles a mladého Apatowa s kamarády, komiky Adamem Sandlerem a Davidem Spadem. Soudek piva by sem dokonale zapadl.

Apatow, oblečený do hnědo-černé pruhované sportovní košile, džínů a tenisek, se zrovna otáčí na židli a telefonuje, když přicházím. Jeho pětiletá dcera Iris sedí jako Zlatovláska v růžových šatech na stole, mluví se svou chůvou a hraje si s fixami. (Iris tu je, protože její máma, jež se nejvíce proslavila v Apatowě40 let panic a Zbouchnutá, zrovna natáčí film.) Šanony za pracovním stolem představují produkční plány mnoha snímků, na kterých se v Apatow Productions zrovna pracuje. Mezi ty, které přijdou do kin letos, patří Tvrďák Taylor, kde zazáří Owen Wilson coby osobní strážce najatý teenagery, aby je chránil před středoškolskou šikanou; a Pineapple Express, ve kterém hrají Rogen a James Franco kuřáka a jeho dealera, kteří se stanou svědky vraždy, načež rychle utečou z místa činu.

Dnes tu jsem, abych si popovídal s Apatowem o Neuvěřitelném životě rockera Coxe, kterého produkoval a podílel se na scénáři. Parodie na životopisné snímky rockových hvězd jako je Walk the Line sleduje Johna C. Reillyho coby legendu, která během své padesátileté kariéry přechází od stylu Johnnyho Cashe jako hvězda country přes dylanovského lidového zpěváka (zpívá píseň bojující za práva trpaslíků) až k psychedelickému, drogově závislému muzikálnímu experimentátorovi a kamarádovi Beatles.

Film je obvyklou směsicí Apatowých nemravných kousků (explicitní mužská nahota vyvolala vzdechy a hihňání na projekci, kterou jsem navštívil) a chytrých vtipů („Možná ve mě vůbec nevěříš,“ stěžuje si Cox své první, dlouho se trápící manželce. „Já v tebe věřím. Jen prostě vím, že nakonec selžeš,“ odpoví ona). Ale Neuvěřitelný život má vizuální uhlazenost a epický vzlet vyprávění, což jsou atributy, které si člověk obvykle nespojuje s Apatowými filmy.

„Chtěli jsme vyprávět příběh pomocí těch samých technik, jaké se používají k vyprávění těchto příběhů,“ říká s vážnou tváří Apatow. „Nádherná kamera, postavy, které dokážou obsáhnout veškeré lidské emoce – ten druh přemrštěného herectví, který zastiňuje okolní scenérii – a hudba, která dokáže v pravé chvíli přesně udeřit.“ Vybuchne smíchy. „A celou dobu, co se na ten film díváte, cítíte, jak si herci myslí, že by za to zasloužili Oscara. Je to ten druh filmů, které vám dávají pocit, ‚Natrhli jsme jim prdel! Zasloužíme si trofeje.‘“ (Ironicky je o týden později Reilly za svůj výkon nominován na Zlatý glóbus.)

Když Apatow zavěsí telefon a my zamíříme dolů do konferenční místnosti, abychom udělali náš rozhovor, je tichý až plachý. Nejsem si jistý, jak bych měl začít. Až do roku 2004 se zdálo, že Apatow bude vzpomínán pro sled kritikou opěvovaných, ale z velké části nesledovaných kousků pop kultury: The Ben Stiller Show, série krátkých komedií, která byla zrušena v roce 1993 po 12 epizodách; film Jima CarreyhoCable Guy, který byl uveden v roce 1996 a jehož černý humor ztratil sympatie u diváků v době, kdy se zdálo, že Carrey přečtením telefonního seznamu dokáže na filmu vydělat 100 milionů dolarů; Machři a šprti (1999–2000), televizní seriál o trápení dvou skupin teenagerů, jenž byl natolik hodnověrný, až jej bylo často bolestivé sledovat; a jeho poslední televizní seriál Kolej, základ života, který navázal na to, kde Machři a šprti skončili. Jeho úspěch byl, jinými slovy, doprovázen mnoha zklamáními.

Za poslední čtyři roky však jeho filmy samotné vydělaly téměř miliardu dolarů. Udělal něco jinak, co vedlo k takovému průlomu? Změnilo se snad to, v jakém vztahu byl k vůdčím osobám, to znamená, s kým měl notoricky problematický vztah?

Apatow se posadí a zamyslí se. „No, trvalo mi opravdu hodně dlouho, než jsem pochopil, jak se chovat ke všem těm vysoko postaveným lidem. Je to velice ošidný tanec pokoušet se protlačit svůj projekt a zachovat si přitom vlastní vizi, zatímco nasloucháte nápadům jiných lidí.“ Odmlčí se. „To nejdůležitější, co jsem se kdy naučil, bylo, že když o něco bojujete, tak pokud si lidé myslí, že vy si myslíte, že jsou idioti, nikdy vás nenechají vyhrát.“ Směje se. „Mám tím na mysli, že musíte respektovat každého, s kým pracujete, protože vše, co chtějí vědět, je to, že je nepokládáte za blbce.“

Nyní ho musejí pokládat za génia. Společně s miliardoudolarů na tržbách (pokud počítáme i prodej DVD) se Apatowo jméno stalo takovým symbolem solventnosti, že se na webové stránce parodující Alianci filmových a televizních producentů – skupina lidí zaměstnávající spisovatele, kteří vedli nedávnou stávku – objevila tato úředně vyhlížející falešná zpráva s varováním: „Šest z deseti filmů, které nevytvořil Judd Apatow, nikdy nevydělá na své počáteční investice.“ Tom Cruise ho žádal o setkání; Apatow přiznává, že neexistuje žádný hotový scénář, pro který by nedostal zelenou.

Proč on? Proč teď? Jednoduše řečeno, Apatowa komedie tuto dobu určuje. Směsice obscénností – dokáže u přemrštěných výstřelků bratrů Farrellyových vytvořit krotký dojem – a předobrého srdce, jeho mužští hrdinové se zdají být svěží, avšak podráždění. Ženské hrdinky jsou více beztvaré a ve stejném týdnu, kdy jsme se sešli, hvězda ZbouchnutéKatherine Heigl údajně napadla Apatowa v hlavním článku Vanity Fair. Má dojem, že její role byla sexistická. Apatow se k těmto povídačkám staví zády. „Podle mě mnoho podobných problémů souvisí spíše s tím, že jsou lidé naivní ohledně toho, jak zvládnout rozhovory, než s tím, co ve skutečnosti říkají. Pokud mluvíte hodinu a půl a pak z toho vezmete tři věty, změní vám to význam… Dělají to zřejmě proto, aby se časopisy více prodávaly.

„Nemůžete mluvit jako mluví Jonah Hill v Superbad po zbytek svého života,“ říká o svých mužských hrdinech, v nichž se kombinuje machovský zevnějšek s vnitřní citlivostí. „V určitém momentě se každá z  postav ocitne ve stejné situaci jako Seth [Rogen] ve Zbouchnuté. Znám to ze skutečného života. Viděl jsem Setha a jeho posun od dřívějšího Setha k současnému, kdy má báječnou přítelkyni a vede docela jiný život“. Dokonce i Hillova postava v momentě, kdy říká „Miluji tě“ svému nejlepšímu příteli během jejich „pivařského“ zápasu v Superbad, tak ve filmu povyroste.

Apatowy filmy využívají nové ekonomiky Hollywoodu, v níž herecké hvězdy nejsou jedinou důležitou věcí – popravdě, nemusí na nich záležet téměř vůbec. Z neznámého Rogena, Hilla, Michaela Cera a nováčka filmu SuperbadChristophera Mintz-Plasse, alias „McLovina“ vytvořil filmové hvězdy. Jak? Hodně z toho je možné, jelikož studia uvedou na plakátech slibný titulek, že jde o filmy „od muže, který vám přinesl 40 let panic, Zbouchnutou, Superbad…“ Dokonce i Zprávař a Ricky Bobby – Apatow produkoval tyto filmy, které z Willa Ferrella udělaly fenomén – využívají stejného principu. Takovýto titulek signalizuje citlivost, je mrknutím na diváky, že se jim dostane dobré podívané a že jim bude předložen film se zajímavou zápletkou i strukturou. Jinými slovy, Apatow sám je jejich hvězdou.

Apatowa posedlost komediemi se datuje už do jeho dětství. Když mu bylo deset, vrátil se domů ze školy na Long Islandu, rozehřál pánev, aby si udělal grilovaný sýrový sendvič a usadil se na dlouhé odpoledne a večer před televizi, kde sledoval komiky v talk-show. Steva Martina v The Mike Douglas Show, Garryho Shandlinga na Dinah Shore – miloval je a představoval si napolo patetický/napolo zábavný obrázek sebe sama ohromeného tímto médiem, protože se společensky cítil velice osamělý.

„Proč jsem byl každý den vybírán jako poslední v hodinách tělocviku?“ říká a vysvětluje svou frustraci. „Každý den jsem musel stát proti této bariéře, jak mi sděluje, že jsem příšerný, a sledovat ženy a handicapované lidi, jak jsou vybíráni přede mnou, aby hráli softball.“ (Jen tak pro pořádek, Apatow není neatraktivní osoba a vyrostl v muže, který nakonec získal nádhernou blonďatou Mannovou. Vypadá ale jako Rogen nebo jako jakýkoliv průměrný chlap, které obsazuje: je uvěřitelné, že na hřišti prožíval krušné chvíle.)

Rozvod Apatowých rodičů, když mu bylo třináct, zvýšil jeho závislost na komiksech, které pro něj představovaly určitý druh emocionální „výživy“. „Donutilo mě to uvědomit si, že svět je komplikovanější, než jsem si myslel,“ říká o jejich rozchodu. „Vytvořil jsem si vztah ke všem těm naštvaným, z velké části mužským postavám, které si v televizi neustále na něco stěžují.“

Na střední škole Apatow vytvořil a moderoval vlastní rozhlasovou show, Club Comedy. Na patnáctiletého chlapce se mu podařilo získat ohromující počet hostů: každý od Jaye Lena k Haroldu Ramisovi (který se stal jeho přítelem a jehož další snímek Year OneApatow produkuje) a Jerrymu Seinfeldovi. Apatowy tajné zbraně? Jeho matka, která přišla do kontaktu s komiky, když pracovala v komediálním klubu. Jedna audionahrávka z té doby zachycuje legračně udýchaného Apatowa, jak se ptá Seinfelda na jeho rutinu s ponožkami, které se ztrácí v sušičce. Seinfeld s ponožkami zachází jako s antropomorfními zlosyny. „Podstata tohoto zvyku spočívá v tom, že ty ponožky chtějí utéct,“ vysvětluje s dávkou dětinskosti Seinfeld. Apatow se rozhihňá a pokračujeme s rozhovorem.

V sedmnácti se Apatow rozhodl, že se stane komikem, a přestěhoval se do L.A. Nebyl špatný. Jeden vtip přirovnal jeho bezstarostnou výchovu k té, jež se dostává dětem, které „adoptoval“ ve Třetím světě přes organizaci zabývající se sponzorováním dětí. „Drahý Migueli,“ píše svému adoptovanému synovi, „jak se vám vede ve vesnici? Už jsou ta sucha pryč? Dneska mě máma donutila, abych vyčistil bazén. Nesnáším ji!“ V této době patří do skupiny lidí, která představuje nové komediální superstar. „Dělával jsem předvoj Jimu Carreymu na jeho cestách předtím, než se stal velkou hvězdou. Sledoval jsem ho a říkal si, co dělá on, čeho nejsem já schopen na jakékoliv úrovni. Fyzicky…“ Apatow se odmlčí. Říkám, že si dokážu představit, jak by to bylo zastrašující. „Jo, stačilo to, aby mě to donutilo s tím skončit. Bydlel jsem s Adamem Sandlerem a poznal jsem, co to je skutečné charisma. Když jsem byl s ním a když jsme někam šli, cítil jsem, jak k sobě přitahuje veškerou energii v místnosti. Předtím, než se stal slavným. Takže jsem si uvědomoval svůj nedostatek charismatu velice zřetelně.“

Apatow se rozhodl pro scénáristickou kariéru, která se mu přirozeně nabízela. Etablovaní herci jako Tom Arnold a Roseanne ho přijali mezi své spolupracovníky, aby jim pomáhal s přípravou programu. „Řekla mi vždycky nápady a já se je pokusil trochu vybrousit,“ říká o Roseanne, „zároveň ale asistujete někomu, kdo je oslnivý a má nějakou vizi.“ Vyplatilo se to a byla to cesta, jak se uživit, zatímco plánoval svůj další krok.

To se ukázalo být produktivní. Poté, co mu bylo svěřeno několik zakázek pro kabelovou televizi Arnold et al., potkal na koncertě Elvise Costella v roce 1990 Bena Stillera a stali se z nich přátelé. Do roka měl čtyřiadvacetiletýApatow na starosti pořad Ben Stiller Show, ve kterém se objevily i budoucí hvězdy Janeane Garofalo a Andy Dick. Tato série vyhrála Emmy za scénář, ale v době, kdy se ceny udílely, byl už pořad zrušen. (Pozorní Apatowi diváci rozpoznají ve Stillerovi předchůdce Deweyho Coxe v jeho parodii Bona.)

Apatowův boj se studii začal: „Jednou jsem vedoucímu studia řekl ‚Víte, já nic nezměním. Co přijde teď?‘ Události, které se odehrály, se podobaly zrušení Stillerovy show. Po několika letech práce pod Shandlingem v The Larry Sanders Show, se Apatow dostal k realizaci dalšího pořadu, Machři a šprti. Naštěstí mu kamarád Paul Feig, tvůrce série, poslal téměř hotový pilotní díl. Apatow ho prodal Dreamworks, ten ho prodal NBC a Apatow jej produkoval.

Poté nastalo boží dopuštění. Vysílací čas pořadu byl opakovaně pozměněn a jednou byl stažen z vysílání na několik týdnů; to dovedlo Apatowa na pokraj sil. Když byl pořad zrušen, téměř brečel do telefonu výkonnému manažerovi, který program zastavil. Skončil dokonce i v nemocnici, kde podstoupil chirurgické ošetření páteře. „Z vedlejšího pokoje vynesli ven tělo chlapa v pytli,“ řekl šokovaný Garry Shandling Apatowi, když ho přišel navštívit.

V roce 2002 byla zrušena Kolej, základ života hned po první sérii a Apatow se naštval. Společně s recenzí magazínu Time, který na Kolej pěl chválu, poslal Apatow manažerovi, který zrušení zapříčinil, rozčilený vzkaz, jenž byl na poslední chvíli zadržen jeho agentem. „Vyvolává to ve vás ještě větší pocit beznaděje,” říká mi Seth Rogen o zrušení pořadu (Rogen hrál v Machři a šprti a Kolej, základ života, pro nějž také psal). „Je to jako když vytvářím dobrý televizní pořad a nemůžu ho dělat, tak co potom mám dělat?”

Apatow se soustředil na film. V polovině 90. let produkoval několik zapomenutí hodných filmů (Těžké váhy, Blázniví fandové), měl také špatnou zkušenost s Cable Guyem, u kterého přepisoval scénář dvaadvacetkrát, nebyl ale uveden v titulcích. (Tato událost u něj na palubě letadla vyvolala záchvat úzkosti, kdy neustále dokola psal do knihy The Wisdom of Insecurity[Rozum nejistoty, pozn. překl.], kterou mu dal Shandling: „Brzy bude po všem. Brzy bude po všem…“) Toto prostředí mu už ale vyhovovalo. Jednak proto, že se tu nerozcházely tvůrčí skupiny, což se stalo pokaždé, když přišel den zrušení jejich pořadu. (U filmu to skončí, ale konec je alespoň předem daný.) Také proto, že, jak říká, je snazší kontrolovat, s kým spolupracujete. „Máte scénář a neprodáte ho někomu, kdo tomu nerozumí.“

Na počátku desetiletí se také profiloval jako scenárista. Pro Machry a šprtyApatow napsal a režíroval sekvenci, ve které postava Billa, nejpitomějšího z pitomců, přijde domů a sehraje skutečný rituál z Apatowa života na střední škole, kdy si jde grilovat sýrový sendvič, jí a sleduje komedie v televizi. Vznikla z toho působivě radostná a zároveň bolestná sekvence. Byl to ale boj, říká Apatow, věřit, že stojí za to psát o svých osobních příbězích.

„Když je vám dvacet čtyři, nemáte žádné historky. Nemáte žádné životní zkušenosti. V té době jsem to tak cítil.“ Poté, co si vzal Mannovou a měl děti – tato dvojice má desetiletou Maude, která se objevila vedle Iris ve Zbouchnuté, – poté, co plaval mezi hollywoodskými žraloky po téměř dvě dekády, zjistil, že má něco, co by chtěl říct, a že má i odvahu to říct. „Před pár lety jsem si uvědomil, že nejde o velké události, jde o specifičnost,“ říká. „Když vám pravdivě povím, jak já a moje žena mluvíme v koupelně, když diskutujeme o tom, jestli máme nebo nemáme mít sex, tak to bude vtipné a bude se to týkat skutečnosti. Pokud opravdu půjdu celou tu cestu a řeknu vám tu věc, kterou by vám nikdo jiný neřekl.“

Divácká odezva překročila Richterovu stupnici. Minulý rok filmy Zbouchnutá a Superbad vydělaly zhruba 390 miliónů dolarů pouze za promítání v kinech. V tomto roce Apatowi vyjde pět filmů, mezi nimi i Bratři z donucení, který produkoval a kde hrají Ferrell a Reilly chlapíky, jejichž rodiče se vezmou a kteří mezi sebou začnou divoce soupeřit; Kopačky, další Apatowa produkce zastřešená chráněncem Jasonem Segelem (Kolej, základ života, Zbouchnutá) o mladíkovi, který se snaží vzpamatovat ze zkrachovalého vztahu, dostane se ale na stejné prázdninové místo jako jeho bývalá a její nový přítel (Russell Brand); a Zohan: Krycí jméno Kadeřník, který Apatow napsal společně s Adamem Sandlerem o izraelském zpravodajském agentovi, který předstírá, že byl zabit, aby se mohl stát kadeřníkem (Sandler tu také hraje).

Takže, jaký je úspěch? Apatow připouští, že je stále hnán neurózami stejně jako ambicí být originální. (Nechává svým hercům prostor pro bezmeznou improvizaci, zatímco kamera stále natáčí. Existuje tudíž nepopsatelné množství alternativních scén, kdyby některá potřebovala upravit.) Navykl si ale na tu tvůrčí moc. „Je příjemné mít možnost rozhodovat o věcech tak, jak je chcete mít. Zmenšuje to váš stres, většina problémů byla podobného charakteru jako ‚Chci najmout tohoto herce‘, také mi zakazovali spoustu věcí a mně to lámalo srdce, protože jsem věděl, co dělat, a oni mě to nenechali dělat.“ To, že dosáhnete kasovního trháku, však nevyřeší určité domácí boje. On a Mannová se stále diví, jak je možné, kolik práce na Apatowa čeká. Někdy lituje toho, že není schopen se po těžkém pracovním dni soustředit na své děti.

Zní jako postava z budoucí Apatowy komedie – Zbouchnutá 2? – když říká, „Za starých časů byste šel domů, dal si nohy na stůl a přečetl noviny a všichni by říkali, ‚Nech tatínka být, je unavený z práce.‘ Teď, jako součást kultury, existuje nový styl rodičovství. Spočívá v tom, že jste zapojení do všeho. Očekává se od vás, že se budete citově účastnit, že si budete řídit svoje hybridní auto… Je to skvělé, ale náročné.“

Na konci našeho rozhovoru mi přetrvává v paměti něco, co mi během rozpravy řekl. Mluvil o dospívání. „Vždy jsem si myslel, že jednoho dne – snad – to, co je na mně zajímavé a neobyčejné, bude někde oceněno. Je to tak trochu případ Zbouchnuté a 40 let panic. Je to o neznámých lidech, kterým se nakonec dostane uznání… Každý se tak cítí – ‚Všimne si mě někdy někdo natolik, aby viděl, že jsem milý?‘“ Zdá se, že svou odpověď konečně dostal.

přeložila Barbora Greplová

původnítext je k přečtení zde


Apatowova režie a produkce:

  • Zbouchnutá (Knocked Up, 2007)

  • 40 let panic (The 40 Year Old Virgin, 2005)

  • „Kolej, základ života“ (Undeclared, 20012002, 2 epizody)

  • „Machři a šprti“ (Freaks and Geeks, 1999–2000, 3 epizody)

  • „The Larry Sanders Show“ (1998, 1 epizoda)

Apatowova produkce:

  • The Year One (Harold Ramis,2009)

  • Pineapple Express (David Gordon Green, 2008)

  • Bratři z donucení (Step Brothers, Adam McKay, 2008)

  • Tvrďák Taylor (Drillbit Taylor, Steven Brill, 2008)

  • Kopačky (Forgetting Sarah Marshall, Nicholas Stoller, 2008)

  • Neuvěřitelný život rockera Coxe (Walk Hard: The Dewey Cox Story, Jake Kasdan, 2007)

  • Superbad (Greg Mottola, 2007)

  • Ricky Bobby: Nejrychlejší jezdec (Talladega Nights: The Ballad of Ricky Bobby, Adam McKay, 2006)

  • The TV Set (Jake Kasdan, 2006)

  • American Storage (Andrew J. Cohen, 2006)

  • Zelená je tráva (Kicking & Screaming, Jesse Dylan, 2005)

  • Wake Up, Ron Burgundy: The Lost Movie (Adam McKay, 2004)

  • Zprávař: Příběh Rona Burgundyho (Anchorman: The Legend of Ron Burgundy, Adam McKay,2004)

  • Sick in the Head (John Fortenberry, 2003)

  • „Kolej, základ života“ (Undeclared, Greg Mottola, John Hamburg, Jay Chandrasekhar, Judd Apatow, 2001–2003, 17 epizod)

  • Life on Parole (Jon Favreau, 2003)

  • Zero Effect (Jake Kasdan, 2002)

  • North Hollywood (2001)

  • „Machři a šprti“ (Freaks and Geeks, Jake Kasdan, Judd Apatow, Bryan Gordon, Ken Kwapis, Lesli Linka Glatter, 1999–2000, 18 epizod)

  • „The Larry Sanders Show“ (1993–1998, Todd Holland, Ken Kwapis, Alan Myerson, Michael Lehmann, Garry Shandling, 78 epizod)

  • Cable Guy (The Cable Guy, Ben Stiller, 1996)

  • Blázniví fandové (Celtic Pride, Tom DeCerchio, 1996)

  • „The Critic“ (1994–1995, 22 epizod)

  • Těžké váhy (Heavy Weights, Steven Brill, 1995)

  • „The Ben Stiller Show“ (John Fortenberry, Ben Stiller, Troy Miller, Paul Miller, 1992–1993, 13 epizod)

  • Tom Arnold: The Naked Truth 3 (Peter Segal, 1993)

  • Na rozhraní (Crossing the Bridge, Mike Binder, 1992)

  • Roseanne Arnold (1992)

  • Tom Arnold: The Naked Truth 2 (Peter Segal, 1992)

  • Jim Carrey: The Un-Natural Act (Michael French, 1991)

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 19

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru