Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Legrace s Dickem a Jane

Legrace s Dickem a Jane

TÉMA -JUDD APATOW: Finty Dicka a Jane – MILAN KLÍMA –

Inteligentní komedie, která poradí, jak může luxusu uvyklý konzument z USA řešit existenční krizi. Ozřejmí, jak překročit zákon a nenechat se ani zavřít, ani zastřelit. A předvede, jak dostat do jednoho filmu odkazy na Johna Updika, Arthura Millera, R. Kellyho, George Bushe, Pinochia či Nelítostný souboj a Dannyho parťáky. 

Konzumenti Dick a Jane, Američané typičtí jak jejich křestní jména, ukáží vizuální komikou plnou rozjařených gest a tančící mimiky, kam je dovedl život v souladu se zákonem a jak zábavný může být život v nesouladu. Ovšem pouze v nesouladu se zákonem, protože Dick a Jane na protagonisty hollywoodské komedie nečekaně naplňují manželský slib, v dobrém i zlém. Scenárista Judd Apatow zaplavil Dicka a Jane větším než obrovským množstvím intertextuálních odkazů. Za jakým účelem?

Kontext Dicka a Jane

Snímek Finty Dicka a Jane bez jakýchkoliv sporů patří do žánru komedie. Naštěstí však nenáleží do komerčně vévodícího subžárnu tzv. gross-out comedies,filmů poskakujících pod hranicí vkusu, od které jsou neprodyšně odděleny vrstvou rozličných tělních tekutin. Z mnohých lze za příklad uvést: teenagerovské Prci, prci, prcičky, filmy gross-outových guru bratrů Farrellyových Něco na té Marry je, Já, mé druhé já a Irena, či filmy bratrů Waynsových, tvůrců série parodií Scary Movie a inspirátorů nešťastné série xxx movie (nejnovější Disaster movie, právě na své katastrofální cestě kiny). Přestože některé snímky scenáristy a producenta Judda Apatowa lze řadit do inteligentnější odrůdy gross-out comedies, hlavně jeho režijní počiny 40 let panic a Zbouchnutá,Finty Dicka a Jane se kromě decentní scény s odběrem moči tělním tekutinám vyhýbají a vůbec se netýkají sexuálních radovánek. Snímek útočí na jinou slabinu obyvatel ekonomicky nejsilnější velmoci, na všudypřítomný konzum a na prostředky k jeho provozování – na zelené papírky se znakem dvakrát vertikálně přeškrtnutého S.

Příběh Dicka a Jane

Dick (Jim Carrey) se vypracuje na místo výkonného ředitele ve firmě Globodyne, jeho na luxus zvyklá žena Jane (Téa Leoni) zanechá své práce a začne objednávat luxusní vybavení domácnosti, včetně výřivky a velkoplošné televize pro rozmazleného synka. Antagonista McCallister (Alec Baldwin) firmu vytuneluje a Dick a Jane se tak dostanou na dno konzumní pasti. Bankrot je dožene do mnoha humorných pokusů o povolání včetně uvaděče v řetězci hypermarketů KostMart, pokusné uživatelky nešetrné kosmetiky či nájemného dělníka s ilegálními přistěhovalci z Mexika. Zamilovaní manželé se rozhodnou vydat se na opačnou stranu zákona, což demonstrují několika zbrklými loupežemi, ve kterých je důležitější dietní muffin a kafe se šlehačkou, nežli ukradený obnos. V závěru se pak již sehraný pár robinhoodovsky pomstí tuneláři McCallisterovi tím, že rozdělí jeho jmění mezi bývalé zaměstnance Globodyne.

Typologie Dicka a Jane

Manželé Dick a Jane z hlediska komediální typologie současné hollywoodské komedie představují krok vstříc rodinným hodnotám. Zatímco běžnými klišovitými zápletkami mnohých komedií je napravování sobeckého jedince, honba za partnerem zakončená svatbou, či manželské třenice, Dick a Jane stojí bok po boku v dobrém (plné peněženky) i zlém (stesk po dolaru v jámě po chtěné výřivce, kterou si již nemohou dovolit). Společně se podporují i na dráze zločinu („Jdu krást s tebou, stejně potřebuješ řidiče“) a nepohádají se, ani když by to divák očekával. Příkladem budiž scéna, kdy se Jane ráno probudí vedle zabláceného Dicka s bahnivými otisky jeho dlaní na svém jistě pečlivě vypraném a vyžehleném povlečení. Ve finále pak komika vyplývá i z jejich téměř dokonalé sehranosti při provedení podvodu McCallistera, jejich největší finty. Důrazem na až pohádkově (i když pohádky sňatkem většinou končí) krásné soužití dvou lidí vysílají tvůrci publiku pozitivní podnět, který mezi všemi komediemi o nešvarech v mezilidských vztazích vyčnívá.

Intertextualita Dicka a Jane

Judd Apatow v tomto snímku odkazuje na jiné texty. Řada odkazů je zakořeněná přímo v dialozích či v titulcích a trochu nezvykle nemíří jen k hollywoodským filmům, popkultuře či politice, ale i na pole klasické americké literatury.

Hned v úvodních mezititulcích výzvy “meet Jane” (seznamte se s Jane) a “meet Dick” (seznamte se s Dickem) připomenou názvy populárních komedií s Benem StilleremMeet the Parents (Fotr je lotr) a Meet the Fockers (Jeho fotr, to je lotr!). V dialogu se objeví odkaz na film Michaela MannaNelítostný souboj, který lze pochopit pouze z dalšího vývoje scény. Jane tak Dicka přiměje k první podařené loupeži. Posměšná animace parodující Dickovo vystoupení v televizní debatě je vytvořená stejnou technikou jako seriál Městečko South Park.

Dick si ve výtahu nadšeně prozpěvuje R&B hit R. Kellyho „I Believe I Can Fly“, což se v kombinaci nájezdu kamery z přímého nadhledu z C do PD s faktickým vertikálním pohybem výtahu vzhůru a tušeným pohybem Dicka na kariérním žebříčku (jede si pro povýšení) prolne do ladného spojení obsahu a stylu.

Snímek se ve svém klouzavém pohybu po hladině (nikoli v hloubce) amerických politických a ekonomických problémů dotkne i ikony George Bushe. V prosperující části příběhu Dicka a Jane režisér ironicky kombinuje Bushův televizní proslov o věku prosperity s dialogem manželů o jejich světlých na penězích založených zítřcích.

Úvodní expoziční titulek pobízí Run Dick Run! (Běž Dicku, běž), což odkazuje na román Johna UpdikaRabbit, Run (Králíčku, utíkej). Román vypráví o muži v krizi středního věku, který ze své pasti nemůže utéct. Jelikož se jedná o jednu z prvních informací, které o Dickovi dostaneme, může tento odkaz vyvolat určité souvislosti mezi Rabbitem a Dickem, které další děj částečně podloží(finanční krize), částečně vyvrátí (román je daleko hlubší a temnější, humorem nepřetéká). McCallister ve filmu poučuje Dicka o ekonomické variaci darwinovského přirozeného výběru pomocí odkazu na dílo Walden, život v lesích od transcendentalisty J.D.Thoreaua. Odkaz je minimálně neodůvodněný, možná i kostrbatý a nepatřičný. Závěrečná glorifikace Dickova herectví ironickým důkazem, že ve školních letech hrál ve hře Smrt obchodního cestujícího od Arthura Millera, je jen neopodstatněným štěkem, který s Millerovou hrou konkrétně nemá nic společného.

Odkazy do světa klasické americké literatury i důležité literatury 20. století představují nejzajímavější intertextuální výpady. Obávám se však, že u mnohých konzumních diváků, kterým je film určen, zůstanou bez povšimnutí a že sečtělejší divák bude jejich užití považovat za samoúčelné, bez vyššího smyslu.

Je s Dickem a Jane legrace?

Konzumního diváka bude ovšem více než souvislost filmu se světem literatury, zasazení do kontextu žánru či tematické útoky na konzumní život zajímat prostý fakt, zda je komedie Finty Dicka a Jane vtipná.

Jim Carrey se ve své žánrově a tematicky pestré filmografii posledních let1 téměř vrací do svého typu z let devadesátých z filmů jako Maska, Ace Ventura: Zvířecí detektiv, Blbý a blbější. Jeho komika spočívá v propracovaných pohybech horních i dolních končetnin, zběsilé gestikulaci a hlavně v expresivní, plastické a místy těžko uvěřitelné mimice tváře. Řada gagů je založena na těchto jeho hereckých kvalitách, což se může zdát sázkou na jistotu, ani prověřené komediální herectví Jima Carreyho však úsměv nevykouzlí (taneční kreace v kanceláři v úvodu snímku), není-li podloženo nosným scenáristickým nápadem (např. zaseknutí stříkací pistolky v kapse teplákové bundy při první loupeži, či tanec na elektronické zvuky z masky při pokročilejší loupeži).

Vtipnost snímku výrazně trpí v první polovině. Expozice znázorňující konzumní styl života a legální snahy o jeho udržení trpí rozvleklostí a scenáristickým nedostatkem originálních nápadů. Když se Dick po prožití epiphany2 po pohledu na rozstřikovače vody na trávníky rozhodne žít ilegálně, vtipných momentů přibývá. Nejvíce smíchu vyvolá montáž loupežných pokusů za použití různých převleků (masky prezidenta Clintona a jeho ženy Hillary ironizují harmonii manželského soužití), která vrcholí zpomalenou přestřelkou vodními pistolkami s jejich synem.

Snímek Finty Dicka a Jane vybočuje ze současného převládajícího žánru gross-out comedies pevným držením na hladině dobrého vkusu, zajímavými narážkami na konzumní život a netradiční intertextualitou. Diváka však zajímá především vtipnost, která ve snímku nedosahuje závratných výšin, ale ani se netopí v propasti nudy a šedi.

Fun with Dick and Jane 

Režie: Dean Parisot

Scénář: Judd Apatow, Nicholas Stoller

Hudba: Theodore Shapiro

Kamera: Jerzy Zielinski

Střih: Don Zimmerman

Hrají: Jim Carrey, Téa Leoni, Alec Baldwin, Richard Burgi 

USA, 2005, 90min.

1 Od svého typu se výrazně odklání např. v biografickém snímku Miloše FormanaMuž na Měsíci, či v thrilleru Joela Shumachera23, či v romantické skládačce Michela GondryhoVěčný svit neposkvrněné mysli.

2 Prozření, náhlé uvědomění si zásadní informace pro život postavy.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

admin
Počet článků : 385

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru