free-slots.us.org
Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Motiv sebevraždy v kámošském vztahu Riggse a Murtaugha

Motiv sebevraždy v kámošském vztahu Riggse a Murtaugha

TÉMA - BUDDY MOVIE: Smrtonosná zbraň (režie: Richard Donner, 1987) – MILAN KLÍMA –

Jeden ze zakládajících snímků subžánru buddy cop film kromě obsahově plytké akční jízdy nabízí v žánrovém kontextu hlubší charakterizaci postav.

Nejprve se podívejme na vymezení subžánru cop buddy movies a na vztah filmu Smrtonosná zbraň (1987) Richarda Donnera1 k tomuto subžánru. Hlubší psychologizace je ve filmu dosaženo rozvíjením motivu sebevraždy. Následující článek se zaměří na souvztažnost motivu sebevraždy a buddy přátelství policejních detektivů Riggse (Mel Gibson) a Murtaugha (Danny Glover).

 

Buddy cop film

Protagonisty buddy cop filmů tvoří dvojce navzájem kontrastujících policistů. Jejich odlišnost pramení z příslušnosti k jinému etniku či kultuře, ale také z diametrálních rozdílů jejich povah. Mladší z dvojice je často divočejší, nevyrovnaný. Trpí depresemi, nese si trauma z minulosti. Mnohdy bývá do tohoto vztahu přidruženo schéma stereotypů hodného a zlého policisty. Protagonisté buddy cop filmů se musí vyrovnat se vzájemnými rozdíly a konflikty, aby vyřešili zločin.

Buddy cop subžánr se objevil nejdříve v televizní seriálové tvorbě, například v I Spy a Starsky a Hutch. V hollywoodské mainstreamové kinematografii za první zástupce buddy cop bývají považovány filmy 48 hodin2 (1982) a právě Smrtonosná zbraň (1987). Jako další příklady je možné jmenovat série Policajt z Beverly Hills a Křižovatka smrti, oba díly Mizerů i Mužů v černém, Tango a Cash, Smrtonosnou past 4, Kiss Kiss Bang Bang, Rudé horko, parodii Jednotka příliš rychlého nasazení či další žánrovou odnož dog buddy cop film K-9, můj přítel se studeným čumákem.

 

Murtaugh a Riggs, černá a bílá, rodinný život a vlastnoručně způsobená smrt

Afroameričan Murtaugh žije spokojený rodinný život. Obklopen milující ženou a třemi dětmi vyhlíží penzi a nehodlá v nebezpečné policejní práci riskovat. Ve filmu působí jako pevný bod amerických rodinných hodnot, práva a dobra, kolem nějž krouží kriminálníci, oběti zločinu, kolega, který doma osaměle pláče, potenciální blázen se sebevražednými sklony.

Běloch Riggs trpí depresemi způsobenými nedávnou smrtí jeho manželky. Je přesvědčen, že nemá co ztratit, proto se do policejní práce vrhá sebevražedně. Je cholerický a vyšinutý, což dokresluje jeho zevnějšek – rozevlátý heavy-metalový účes. V jeho postavě jsou manifestovány oba významy názvu snímku. Jako veterán z Vietnamu a bývalý sniper ze zásahové jednotky mistrně ovládá střelné zbraně. Není pro něj problém sestřelit člověka na předlouhou vzdálenost či vyrobit „smajlíka“ v policejním terči. Samotné jeho tělo představuje smrtonosnou zbraň, což dokáže v závěrečném souboji mezi kapkami z rozstřikovačů na trávník. Svlečen do půl těla, aby jeho hra svalů náležitě vynikla, kombinuje prvky z bojových umění capuery a brazilského Jiu-Jitsu.

Snímek akcentuje mužskou nahotu například v expozici, kdy nám jsou oba hrdinové představeni nazí. Autoři jinak výlučně pro muže určeného akčního snímku uspokojují skopofilii divaček, jejich potěšení z dívání se.

Murtaugh a Riggs v duchu subžánru buddy cop ztělesňují protiklady. Liší se nejen barvou kůže a věkem, ale i rodinným zázemím. Jeden z nich má všechno, druhý nemá co ztratit. Jeden je umírněný kliďas, druhý cholerický sebevrah. Jeden v policejním kolektivu patří mezi oblíbence, druhý představuje outsidera, se kterým nikdo nechce pracovat. Po vzoru základní formule buddy cop filmů se z nich stanou partneři, kteří mají společně dopadnout pašeráky heroinu. Během této nebezpečné, poletujících kulek a trosek z ohlušujících výbuchů plné, práce se z nich stávají přátelé.

 

Sebevražda jako rámec přátelství

Motiv sebevraždy prochází celým příběhem, není spojen jen s postavou Riggse. Zápletku iniciuje skok prostitutky z mrakodrapu a prvním společným případem Riggse a Murtaugha je pokus o sebevraždu bezejmenného mladíka. V tento moment vyvrcholí konflikt obou postav. Murtaughova vyhrocená reakce je motivována nejen svědectvím Riggsova skoku ze střechy, ale i Riggsovou pověstí sebevraha v policejním sboru.

Ve scéně hádky Donner pracuje s expresivním herectvím, jež zahrnuje vypoulené oči či vyceněné zuby, roztěkané pohyby hlavy a štěkavou dikci. Použitím filmové řeči se scéna hádky blíží předchozí rovněž vyhrocené sekvenci snímku Riggsova pokusu o sebevraždu. V obou scénách režisér používá velké detaily (pistole, očí), svícení zvýrazňující kapky potu na tvářích zúčastněných a ono expresivní herectví. Donner vytváří stylistické spojení mezi scénami snímku, které se zabývají motivem sebevraždy u Riggse. Stylové prostředky mu umožňují znázornit vyhrocení situace.

Vztah Riggse a Murtaugha je touto vyhrocenou hádkou o sebevražedných pokusech zahájen. V dalších scénách se rozrušený Murtaugh postupně uklidňuje, Riggs přejde do svého ironického módu a přátelství mezi oběma začíná postupně vznikat.

Tento úvodní konflikt a příběhové nitky vedoucí k němu i od něj dodávají protagonistům určitou psychologickou hloubku, která je v kontextu dobových akčních snímku s plochými svalnatci značně neobvyklá. To dokazuje samotný fakt, že postava Riggse není plochá, jelikož se od začátku do konce snímku vyvíjí.

Všechny kámošské motivy, které Riggse a Murtaugha spojují, lze vysledovat už v jejich prvním dialogu. Začnou vzájemným ujištěním, že jsou oba veteráni vietnamské války. Donner pracuje s vietnamským motivem povrchně. Nevšímá si poválečných traumat. Válečná zkušenost postavy nespojuje jinak než pouhým konstatováním, že se války zúčastnili. Nejpropracovanějším zapojením vietnamského motivu je scéna, v níž šestiletý černoušek s 3D brýlemi pozná Riggsovo vietnamské tetování, čímž zásadně posune celé vyšetřování.

První společný dialog Murtaugha a Riggse pokračuje rozborem střelných zbraní, na který navazuje výrazně maskulinní scéna na střelnici. Riggs a Murtaugh se zde chlapácky předhánějí v přesnosti střelby.

Poté v hovoru zmíní Riggsovu minulost, jejíž znalost u diváka i postavy Murtaugha je důležitá pro onu vyhrocenou hádku. Riggs v ní Murtaugha ubezpečí, že hlavním důvodem, proč se ještě nezastřelil, je smysl, který vidí v policejní práci. Tímto jednoduchým řešením je celé jeho trauma rozkryto.

V druhé polovině snímku se totiž Riggs vrhne naplno do záchrany Murtaughovy dcery. Film přechází z jedné svižné akční scény do druhé, přičemž střídá lokace i způsoby akce. Snímek tak opouští psychologickou rovinu, přátelské motivy v dialozích i dialogy jako takové. Po zasažení elektrickým proudem z naturalisticky zobrazeného mučení či očištění vodou na zalévání trávníků během souboje s antagonistou Riggs už nutkání k sebevraždě necítí. Policejní práce, jež mu přinesla úspěch v podobě záchrany dcery jeho nového kolegy, ale nyní už i přítele Murtaugha, vyřešila trauma ze smrti jeho ženy. To je zvýrazněno rozloučením se s manželkou u jejího hrobu a předáním kulky, kterou měl připravenou pro sebevraždu, Murtaughovi.

Vyhrocená hádka o způsobech sebevraždy vznik přátelství umožnila, neboť pojmenovala Murtaughovy obavy a dala Riggsovi prostor Murtaugha uklidnit. Po vytvoření jejich buddy pouta, které je prohloubeno záchranou Murtaughovy dcery, se Riggsovo nutkání k sebevraždě rozplývá, což Donner doslovně a prvoplánově podtrhne předáním nábojnice určené k sebevraždě. Tím je definitivně ustanoveno přátelství nyní už méně odlišných detektivů Riggse a Murtaugha. Přátelství plné rodinných večeří i oprav plachetnic, které je rozvíjeno ve třech sequelech, jež postupně rozdíly mezi Murtaughem a Riggsem stírají.

 

 

Prameny a literatura:

  • BAINBRIDGE, Gavin. Lethal Weapon. Empire[online]. 1999 [cit. 2008-11-09]. Dostupný z WWW: <http://www.empireonline.com/reviews/reviewcomplete.asp?DVDID=5332>.
  • EBERT, Robert. Lethal Weapon. Chicago Sun Times [online]. 1987 [cit. 2008-11-09]. Dostupný z WWW: <http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19870306/REVIEWS/703060302/1023>.
  • GRAHAM, Pat. Lethal Weapon. Chicago Reader [online]. 1987 [cit. 2008-11-09]. Dostupný z WWW: <http://onfilm.chicagoreader.com/movies/capsules/5337_LETHAL_WEAPON>.
  • HARRINGTON, Richard. Lethal Weapon. Washington Post. 6.3.1987. Dostupný z WWW: <http://www.washingtonpost.com/wp-srv/style/longterm/movies/videos/lethalweaponrharrington_a0aa2d.htm>.
  • Lethal Weapon. Variety [online]. 1987 [cit. 2008-11-09]. Dostupný z WWW: <http://www.variety.com/review/VE1117792548.html?categoryid=31&cs=1&p=0>.
  • Lethal Weapon. Wikipedia [online]. 2008 [cit. 2008-11-09]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Lethal_Weapon>. 

1 Richard Donner je režisérem žánrových snímků z oblasti akčního, komediálního žánru, komiksového filmu a horroru. Mezi jeho nejznámější filmy patří Přichází Satan!!! (1976), Superman (1978), Jestřábí žena (1986) série Smrtonosná zbraň 1-4 (1987,1989,1992,1998), Maverick (1994), Nájemní vrazi (1997).

2 Film je považován za zástupce buddy cop subžánru, i když jeden z dvojice představitelů není policista, ale bývalý vězeň.

Print Friendly

Autor

admin
Počet článků : 267

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, o.s., Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru