Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Mužské přátelství ve filmech Howarda Hawkse

Mužské přátelství ve filmech Howarda Hawkse

Mužské přátelství ve filmech Howarda Hawkse
ANALÝZA: Mužské přátelství ve filmech Howarda Hawkse – MILAN HAIN –

Only Angels Have Wings, Perutě pomsty, Mít a nemít, Rio Bravo nebo Hatari! – všechny tyto filmy spojuje nejen jméno režiséra Howarda Hawkse, ale i totožný pohled na „instituci“ mužského přátelství.

Téma naznačené v názvu článku je námětem pro celou diplomovou práci, ne pro krátký text o několika tisících znacích. Proto začnu s varováním, že následující řádky si v žádném případě nekladou za cíl podat vyčerpávající a definitivní obraz mužského přátelství v díle Howarda Hawkse. Spíše mi půjde o to v několika poznámkách naznačit možný pohled na vztahy mezi muži ve vybraných snímcích tohoto velikána klasického Hollywoodu.

Mužské přátelství – „láska“ mezi muži, jak o něm hovořil sám Hawks (Wood 109) − je v centru pozornosti většiny jeho filmů, ať už se jedná o westerny, válečné filmy, snímky se sportovní tematikou nebo komedie. Hawks měl zcela jasnou představu o jeho fungování: muži, spojeni určitým cílem či posláním, si mezi sebou budují výjimečně stálé svazky, které jsou založeny na naprosté loajalitě a oddanosti. Jejich vztahy se neupevňují prázdnými proklamacemi, jsou utužovány jednáním – akcí. Proto se dalším základním termínem stává profesionalismus – muž definuje své postavení ve společnosti (a ve skupině mužů) svým vztahem k práci, svými schopnostmi. Mezi jeho lidskými kvalitami a profesními dovednostmi existuje přímá úměra. I proto často Hawks umisťuje děj svých filmů do prostředí automobilových závodníků, pilotů apod.: „Létání, lov zvěře v Hatari! nebo závodění v Red Line 7000 se stávají prostředkem k otestování sebe sama – svého charakteru a integrity, stejně jako schopností a fyzické kondice.“ (Wood 14)

Hawks prověřuje sílu mužského přátelství v rámci uzavřených mikrokosmů. Jeho filmy se běžně odehrávají v izolovaných prostorách (malé westernové městečko, letiště v Andách, polární stanice…), v nichž si muži vytvořili vlastní zákony a pravidla, které nově příchozím mohou připadat absurdní. Hawkse a jeho postavy zajímá pouze přítomnost − Hawksovy filmy neznají pojem flashback. Dokonce ani westerny nevykazují žádné známky nostalgie typické například pro tvorbu Johna Forda.

Ačkoliv jsem se zmínil o tom, že Hawks označil intimní vztahy mezi muži za „lásku“, homosexuální čtení nepřipadá v úvahu. Mužské svazky většinou koexistují vedle heterosexuální lásky k ženě. Hawks na scénu uvádí jen minimum ženských postav (můžeme říct, že se v průměru jedná o jednu výraznou ženskou postavu na film) – jejich přítomnost je však vždy velmi nápadná a pro vyprávění nezbytná (viz například závěr Červené řeky). Často se jedná o ženu v nejlepších letech s pochybnou minulostí, která podobně jako mnohé z mužských postav usiluje o znovuzískání důstojnosti.

Křídla a perutě
Only Angels Have Wings / Perutě pomsty (Air Force)

Hawks natočil snímek Only Angels Have Wings mezi svými zběsilými komediemi Leopardí žena a Jeho dívka Pátek – v takovém kontextu ještě zřetelněji vyniká jeho ústřední téma: smrt. Geoff Carter (Cary Grant) vede v peruánských Andách skupinu letců, která převáží poštu a jiný, často nebezpečný náklad (nitroglycerin). Jejich hlavním nepřítelem je nevyzpytatelné počasí a vrcholky andských velehor. Doručit zásilku v pořádku a včas je vše, na čem záleží. Pokud se vám to nepovede, je to jen vaše chyba – nebyli jste dostatečně schopní. Smrt je na denním pořádku. Do tohoto mikrosvěta přichází Bonnie Lee (Jean Arthur), která zprvu nedokáže pochopit chlad, s jakým letci v čele s Geoffem reagují na tragické úmrtí jednoho ze svých přátel: Geoff si nechá naservírovat steak, který byl původně určený Joeovi, jenž teprve před pár minutami našel smrt při nepovedeném přistávacím manévru. Zhnusená Bonnie se ptá: „A co Joe?“ Ostatní sborově odpovídají: „Joe? Jaký Joe?“ Až později Bonnie pochopí, že se nejedná o cynismus. Muži si za léta strávená v tak nelítostném prostředí vypracovali obranný mechanismus, který jim má pomoci snáze se přenést přes smrt kamaráda.
Další dvě klíčové postavy tvoří archetypy, které jsou variovány i v dalších Hawksových filmech. Kid (Thomas Mitchell) je Geoffův nejlepší přítel a pravá ruka. Jeho oddanost létání (a tím i Geoffovi) nezná mezí, proto tají svůj zhoršující se zrak.1 Kid se po letech setkává s Batem Kilgallenem (Richard Barthelmess), pilotem, který při jednom svém letu způsobil smrt Kidova bratra. Okolnosti donutí oba znepřátelené muže ke spolupráci – a právě během vykonávání riskantní mise dojde k jejich usmíření. Kilgallen znovunabude ztracenou důstojnost, Kid se přenese přes bratrovu smrt – nakonec však sám umírá. V jedné z následujících scén vidíme zcela zlomeného Geoffa, kterému po obličeji stékají slzy. Jeho kamarád je mrtvý, Geoff však získává „náhradu“ – Bonnie. Nejprve je však nutné doručit náklad…

smrt kapitána Quincannona v Perutích pomsty

Film Perutě pomsty byl natočen v průběhu druhé světové války s neskrývaně propagandistickým účelem. I přes jednostranné vylíčení válečného konfliktu a zkreslování historických faktů se jedná o neprávem opomíjený a stoprocentně „hawksovský“ snímek. Sledujeme v něm posádku bombardéru, která se pohybuje nad Tichým oceánem v době mezi útokem na Pearl Harbor a náletem na Tokio. Členy značně různorodé skupiny Hawks charakterizuje prostřednictvím jednoho dominantního rysu – starší velitel posádky, který má starost o syna bojujícího na Filipínách (Harry Carey)2; muž, snažící se jít ve stopách slavného otce – rovněž letce; nepřizpůsobivý voják Winocki, který dříve neúspěšně usiloval o pozici pilota (John Garfield) atd. Ačkoliv jsou vojáci od sebe snadno rozeznatelní, dohromady tvoří homogenní skupinu, ze které je z počátku vyčleněn pouze Winocki. Jeho odmítavý postoj se však zhruba v polovině filmu začíná lámat – nejprve se ujímá psa Tripoliho3, nového maskota posádky, později dokáže platnost kapitánova tvrzení, že všichni členové posádky jsou potřební, tím, že neopustí padající letoun a dokáže s ním přistát. Winocki tak (podobně jako Kilgallen v Only Angels Have Wings nebo Dude v Rio Bravo) získá zpět sebeúctu a uznání zbytku posádky.

Klíčovou roli sehrává bombardér pojmenovaný Mary Ann, jehož ženské jméno vyjadřuje intimnost vztahu mezi ním a posádkou. Právě k němu (k ní) je směřována veškerá jejich loajalita a odhodlanost, což je patrné především ve scéně, v níž se všichni nezištně vrhají na jeho opravu, ačkoliv jejich snaha má jen malou naději na úspěch. Další zásadní scénou je smrt kapitána Quincannona (John Ridgely), jíž je přítomna celá posádka. Těsně před jeho posledním vydechnutím všichni „simulují“ plynulý chod letounu a Quincannon tak umírá při „výkonu“ činnosti, které byl zcela oddán.

V pravé poledne naruby
Rio Bravo

„Za vznikem Rio Bravo stála Hawksova reakce proti filmu V pravé poledne: hrdina snímku V pravé poledne stráví celý film dožadováním se o pomoc, kterou nakonec vůbec nepotřebuje. Hawks se rozhodl celý proces obrátit: hrdina Rio Bravo nikdy o pomoc nepožádá a často ji dokonce odmítá; a to ji opravdu nutně potřebuje.“ (Wood 26) Chance (John Wayne), snažící se plnit povinnosti šerifa malého městečka, je nucen čelit převaze desperátů v čele s Nathanem Burdettem, odhodlaným za každou cenu dostat svého bratra Joea – podlého vraha – z vězení. Při Chancovi stojí pouze trojice mužů, z nichž na žádného není úplný spoleh – Stumpy (Walter Brennan) je starý mrzák, Dude (Dean Martin) ochlasta bez jakékoliv důstojnosti a Colorado (Ricky Nelson) nevyzpytatelný mladík, který si v první řadě hledí svého. Osamocený Chance nemá proti mnohonásobné přesile nejmenší šanci, je odkázán právě na trojici mužů, kterou čeká náročná zkouška. Stumpy musí dokázat, že „na to ještě má“, že nepatří do starého železa. Colorado musí prokázat, že „na to už má“ – zkrotit svou mladickou namyšlenost a uvědomit si, že člověk nemůže fungovat sám o sobě. Nejtěžší proměna čeká Duda, jenž musí překonat svou závislost na alkoholu a přesvědčit ostatní a především sebe, že „na to zase má“. Jeho boj o sebeúctu se láme ve chvíli, kdy je schopný odmítnout peníze na whiskey (scéna zrcadlí moment z dřívějška, kdy se potupně sklonil pro minci do plivátka) a odhalí vraha skrývajícího se v baru. Intimita mezi muži, kteří při sobě stojí i během nejkrizovějších situací (a kteří svůj zájem o toho druhého dávají najevo netypickým způsobem – například fackou, když to ten druhý potřebuje), je zdůrazněna i užíváním přezdívek4 – „dokonce Chance zní jako přezdívka“. (Wood 34) Naopak jejich protivníci jsou označování výhradně celými jmény.5 Hawks si dobře uvědomoval, čeho v Rio Bravo dosáhl – podobný narativní vzorec pak se slabšími výsledky zopakoval ve filmech El Dorado (1966) a Rio Lobo (1970).

skupinová aktivita – zpěv před finální konfrontací se zločinci (Rio Bravo)

Dva jeli spolu
Červená řeka (Red River) / The Big Sky

Filmy Červená řeka a The Big Sky jsou jakýmisi westernovými road movies z pionýrského období amerických dějin – v Červené řece se skupina honáků dobytka poprvé v dějinách země vydává po Chisholmské stezce spojující Texas a Kansas; v The Big Sky cestují obchodníci s kožešinou proti proudu řeky Missouri. Oba filmy do svého středu staví dvojici mužských postav, jejichž vzájemný vztah prochází náročnou zkouškou.

Červená řeka, která se svou epickou šíří vymyká z Hawksovy filmografie, se zaměřuje na Dunsona (John Wayne) a Matthewa (Montgomery Clift), jejichž věkový rozdíl nám umožňuje vnímat je jako otce a syna (Dunson se před lety ujal osiřelého chlapce, kterého vychoval v odvážného a sebevědomého mladého muže). Právě generační propast začne způsobovat vážné trhliny v jejich vztahu – Dunson je zvyklý požadovat od svých honáků maximální výkony a každou jejich nedbalost tvrdě trestá. Jeho monomaniakální pochod na sever (připomínající tažení kapitánů Achaba a Blighe z románů a filmů o bílé velrybě respektive vzpouře na lodi Bounty) vrcholí pokusem o lynč několika uprchlíků, kteří se postavili jeho tyranskému vystupování. Matthew se rozhodne udělat, co považuje za správné – přebírá zodpovědnost za stádo i za muže a Dunsona vykazuje pryč. Ten se však s prohrou nehodlá smířit a celou skupinu pronásleduje. Vše vrcholí závěrečnou bitkou a – pro mnohé překvapivým – zásahem ženy. Protože, jak už víme, muži si v Hawksových filmech nic nevysvětlují, prostě jednají 6, je třeba právě takového podnětu zvenčí. Tess, Mattova dívka, dokazuje, jak významnou roli Hawks přisuzoval ženám (ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát). Její osvětlení celé situace je stručné a definitivní. Oba muži dostanou rozum a navážou na své přátelství – důkazem však znovu nejsou slova, ale činy: Dunson se rozhodne změnit značku na svém dobytku a k vlastní iniciále přidá i tu Mattovu.

přivedeni k rozumu – Červená řeka

Jestliže vztah Dunsona a Matta odpovídá vazbě otce a syna, pouto Jima (Kirk Douglas) a Boonea (Dewey Martin), hrdinů snímku The Big Sky, připomíná vztah dvou bratrů – se vší intimitou i rivalitou, které k tomu patří. Jejich soupeření se točí kolem indiánské dívky Teal Eye7, která se stává zajatkyní skupiny obchodníků s kožešinou. Již seznámení obou mužů mnohé naznačuje: Boone nejprve Jimovi zachrání život, poté na něj však skočí s úmyslem se prát. Jejich přátelství přichází zcela samovolně, jako přirozený vývoj událostí. Ani žena jej nedokáže zničit – oba muži se v závěru loučí, ale slibují si, že se za rok opět shledají.

Loď, po které rozmanitá skupina obchodníků (Američané, Francouzi, poblázněný indián) cestuje, plní podobnou funkci jako bombardér v Perutích pomsty – starost o ni muže sbližuje a později se stává symbolem jejich spojenectví s indiány (ti ji ze břehů řeky pomáhají táhnout proti proudu).

Sugarpuss a sedm trpaslíků
Ball of Fire

Jedna z Hawksových nejpovedenějších komedií se nechala inspirovat klasickou pohádkou o Sněhurce – v tomto případě však titulní hrdinkou není krásná a nevinná princezna, na kterou žárlí její macecha, ale zpěvačka a tanečnice Sugarpuss (Barbara Stanwyck), přítelkyně obávaného gangstera (Dana Andrews), která najde úkryt před policií ve společnosti osmi vědců pracujících na velkolepé encyklopedii (zrovna jsou u písmena S – sex a slang, pro příběh dva klíčové pojmy). Během svého vynuceného azylu se sblíží s nejmladším z nich – profesorem Pottsem (Gary Cooper). Ostatní jsou její přítomností vyvedeni z míry a jejich ušlechtilé poslání se začíná hroutit. Všichni vědci jsou, jak je několikrát zdůrazněno, starými mládenci (pouze jeden z nich je vdovcem – jeho znalosti druhého pohlaví jsou však velmi omezené). Setkání s ženou v nich probouzí sexuální apetit, nikdy se však nestávají Pottsovými rivaly. „Máme pocit, že si berete nás všechny…svým způsobem,“ říká jeden z profesorů ve chvíli, kdy Potts oznamuje své zasnoubení se Sugarpuss. V centru většiny záběrů jsou Sugarpuss a Potts, zbylých sedm vědců plaše postává kolem nich. Jako jednotlivci působí výstředně, až směšně. Jako celek však budí respekt – nejen kvůli své inteligenci. V závěrečném klimaxu jsou nuceni uzpůsobit své teoretické znalosti praktickému cíli – díky vědomostem z oblasti fyziky a dobře zorganizované spolupráci přemůžou skupinu gangsterů a prorazí tak cestu očekávanému „happy-endu“.
Mužská jednota je dána do kontrastu s ženskou rivalitou – Mrs. Bragg, která se stará o potřeby vědců během jejich bádání (vaří a uklízí) se s Sugarpuss nesnese a dokonce pronáší již tradiční větu v podobných situacích: „Buď půjde ona, nebo já!“ Hawks, zdá se, naznačuje následující: zatímco u mužů existuje přirozená tendence se sdružovat a vytvářet mezi sebou důvěrná pouta, ženy se navzájem považují za konkurenci a převládá u nich individualismus.8

princ a sedm profesůrků – Ball of Fire

Sám Hawks uvedl v roce 1948 méně povedený barevný remake pod názvem Zrodila se píseň.

Filmy Howarda Hawkse, na hollywoodské poměry nebývale osobní, odrážely jeho světonázor: přátelství pro něj bylo vším. Což ostatně dokládá i opakované obsazování Waltera Brennana (6 filmů), Caryho Granta (5 filmů) a Johna Waynea (5 filmů).

Citované filmy Howarda Hawkse:
Only Angels Have Wings (1939)
Ball of Fire (1941)
Perutě pomsty (Air Force, 1943)
Červená řeka (Red River, 1948)
Zrodila se píseň (A Song Is Born, 1948)
The Big Sky (1952)
Rio Bravo (1959)
Hatari! (1962)
Red Line 7000 (1965)
El Dorado (1966)
Rio Lobo (1970)

Literatura:
WOOD, Robin. Howard Hawks. Detroit: Wayne State University Press, 2006.

Print Friendly, PDF & Email
  1. Robin Wood ve své monografii o Hawksovi uvádí, že pokud lze některou z postav Hawksových filmů považovat za gaye, je jí právě Kid. /Wood 109/ []
  2. Kapitán Quincannon se v úvodu loučí se svou manželkou, voják McMartin se zase shledává se svou zraněnou sestrou – od samého úvodu jsou zdůrazněny rodinné vztahy, které tak postavy letců prohlubují a polidšťují. []
  3. Tripoli je možná jediným psem filmové historie, kterého můžeme po právu označit za xenofoba, což je zároveň hlavní důvod, proč si jej američtí letci oblíbí: na vyslovení jména Japonce pana Mota (protagonisty série osmi filmů z konce 30. let v podání Petera Lorreho) reaguje nesouhlasným štěkáním. []
  4. Pod přezdívkou vystupuje i jediná výrazná ženská postava filmu – Feathers (Angie Dickinson). Vztahy mezi pohlavími jsou rovněž v centru pozornosti – Dude se dal na pití poté, co mu žena zlomila srdce. Kamarádova osobní tragédie ovlivnila i Chance, který se zpočátku k Feathers staví s nedůvěrou a despektem. []
  5. Zatímco přezdívku si člověk musí vysloužit, jméno dostane každý. []
  6. Jeden příklad za všechny: v úvodu snímku Dunson opustí svou lásku Fen a oddělí se od karavany, kterou po chvíli přepadnou a zmasakrují indiáni. Dunson později zahlédne Fenin náramek na ruce jednoho indiána a pochopí, že je mrtvá. Jeho přítel Groot chce vyjádřit soustrast: „To je mi líto. Měli jsme ji…“ Větu nedokončí, protože se oba muži musejí vydat do akce proti indiánským protivníkům. Hawks tak ukazuje, že slova nejsou důležitá a zároveň se vyhýbá patosu, který je v hollywoodském filmu pro podobné scény typický. []
  7. Možno přeložit jako Ptačí oko. []
  8. I proto Hawksovy filmy většinou uvádějí na scénu pouze jednu výraznou ženskou postavu. []

Autor

Milan Hain
Počet článků : 126

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru