Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Poznámky k exilové tvorbě Fritze Langa

Poznámky k exilové tvorbě Fritze Langa

TÉMA – JANA BÉBAROVÁ –

V roce 1933 opustil Fritz Lang nacismem se zmítající Německo, nakrátko se zastavil ve Francii, kde natočil romantickou fantasy Liliom (1934), a poté se na téměř čtvrt století usadil v Americe.

V americkém exilu strávil 22 let a natočil zde 22 celovečerních filmů. I přes jejich vysokou kvalitu se mu již nikdy nepodařilo navázat na ohromný úspěch, který sklízely jeho německé filmy. Na konci padesátých let se do Německa vrací natočit (v koprodukci) tzv. indickou trilogii. Opravdový comeback se mu však už nepodaří.

Hollywoodská studia mu sice nabídla mnohem lepší technologické vybavení, ale na druhou stranou byl nucen přivyknout zdejšímu naprosto odlišnému postavení režiséra. Tady byl jen jeden ze zaměstnanců. Většina herců a technických pracovníků na něj však vzpomínala jako na velmi autoritativní osobnost.

V Německu byl zvyklý psát si své vlastní scénáře ve spolupráci s Theou von Harbou, stejně tak si je sám stříhat. V Hollywoodu už takovou spřízněnou duši nenašel. Stejně tak by nucen se vzdát experimentování a improvizaci během natáčení.

S výjimkou Twentieth Century-Fox se nikdy na delší dobu neprosadil u žádného studia a neustále mezi nimi pendloval. Dokonce založil i vlastní produkční společnost Diana Production, která však po diváckém neúspěchu jeho filmu Secret Beyond the Door (1948) zkrachovala. Jako jeden z důvodů neúspěchu filmu se uvádí především tehdejší triumf televize.

Jeden ze zásadních posunů, ke kterému Fritz Lang během své hollywoodské kariéry dospěl, spočívá v pojetí postav. Zatímco v Německu režíroval filmy, jejichž hrdinou byl často „nadčlověk“, v Americe se přiblížil zájmům publika a točil filmy o obyčejných lidech, s nimiž se diváci mohli snadno identifikovat.

Stěžejním tématem jeho filmů se stala otázka viny, kterou nastolil již ve Vrahu mezi námi (1931). Langovy americké snímky jsou vlastně variací na jedno téma. Osobitost jeho stylu spočívá v ambivalenci, pesimismu a deziluzi, v důrazu na detail a realističnost.

 

Přehled hollywoodských filmů Fritze Langa

 

tzv. sociální trilogie:

Byl jsem lynčován (Fury, 1936)

Přes práh smrti (You Only Live Once, 1937)

You and Me (1938)

V těchto snímcích se Lang zabývá tématy jako nespravedlivé odsouzení, lynčování a neschopnost a zoufalá snaha bývalého zločince o opětovné začlenění se do společnosti. Pro celou trilogii je příznační silný společenský komentář. Ve všech snímcích ztvárnila hlavní ženskou představitelku herečka Sylvia Sidney.

 

příspěvek do žánru westernu:

The Return of Frank James (1940)

Western ­Union (1941)

+ pozdější Ranč zločinců (Rancho Notorious, 1952) s femme fatale Marlene Dietrich

 

špionážní thrillery à la Alfred Hitchcock:

Man Hunt (1941)

Hangmen also Die! (1943) – poněkud kostrbatě (historické nepřesnosti a odbyté reálie tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava) tematizovaný atentát na Heydricha

Ministerstvo strachu (Ministry of Fear, 1944) – adaptace Grahama Greenea

Všechny tři filmy mají silný antinacistický (místy až propagandistický) tón.

Ke špionážnímu thrilleru se Lang vrátil i v roce 1946, kdy natočil Plášť a dýku (Cloak and Dagger) s Garym Copperem. K americké propagandě ve filmu American Guerilla in the Philippines (1950)

 

noirová tetralogie potlačované touhy:

Žena za výlohou (The Woman in the Window, 1944)

Scarlet Street (1945)

Secret Betone the Door (1948)

všechny tři v hlavní roli s Joan Bennett

House by the River (1950)

Podobně jako v sociální trilogii, i zde se objevuje motiv výlohy jakožto symbol tužeb a přání hlavních hrdinů. Ve všech filmech Lang rovněž charakteristicky pracuje s upřeným pohledem muže na obraz ženy a jeho potěšením z dívání se. Tyto snímky rovněž sdílejí tendenci hollywoodských filmů 40. let zpracovávat téma psychoanalýzy a freudismu.

 

filmy 50. let:

Krom méně povedeného příspěvku do žánru dobrodružným filmů (Moonfleet, 1955) se Fritz Lang věnuje tvorbě filmů noir.

 

V osidlech noci (Clash by Night, 1952)

Velký zátah (The Big Heat, 1953)

Human Desire (1954) – po Scarlet Street další zpracování látky, kterou již před ním režíroval Jean Renoir

The Blue Gardenia (1953)

While the City Sleeps (1955)

Beyond Reasonable Doubt (1956)

– společným pojítkem těchto tří filmů je novinářské prostředí

 

Literatura o hollywoodské kariéře Fritze Langa

Ačkoli právem patří mezi nejlepší hollywoodské režiséry klasického období, reflexe jeho díla je v porovnáni například s Alfredem Hitchcockem mizivá. V češtině neexistuje žádná rozsáhlá studie o jeho americké tvorbě. Za základní knihu v anglickém jazyce, která byla tvorbě Fritze Langa věnována, považuji obsáhlou studii Toma Gunninga The Films Of Fritz Lang – Alegories of Vision and Modernity (London: BFI, 2000). Obsahuje podrobné analýzy dvaceti Langových filmů, z nichž jedenáct spadá do amerického období. V předmluvě své knihy Gunning upozorňuje na „nepochopitelný kontrast mezi lavinou knih a článků o Hitchcockovi a relativní opomíjení Langa a absenci důkladného rozboru jeho díla.“1 Upozorňuje na skutečnost, že se tito dva filmaři v mnoha ohledech navzájem ovlivňovali Hitchcockův počátek filmové kariéry je silně pod vlivem Fritze Langa a naopak Lang jej později ve svých amerických filmech zřetelně napodoboval. Další významnou publikací o Langově hollywoodské kariéře jsou publikace jako Fritz Lang: Genre and Representation in His American Films (London: The Johns Hopkins University Press, 1989) Reynolda Humphriese, v níž autor při rozboru jednotlivých filmů uplatňuje psychoanalytický přístup. Důležitými zdroji informací je rovněž kniha režisérovy blízké přítelkyně Lotte Eisner s názvem Fritz Lang (London: Seker and Wartburg, 1976), v níž kompletně analyzuje celé jeho dílo film po filmu, či kniha rozhovorů s Fritzem Langem, kterou pod názvem Fritz Lang in America (New York: Praeger Publisher, 1969) sepsal Peter Bogdanovich. Za velice progresivní je považována biografie Fritz Lang: The Nature of the Beast (New York: St. Martin’s Press, 1998) z pera Patricka McGilligana.2 Analýzy jednotlivých Langových snímků se pak objevují i v různých sbornících, např. publikacích věnovaných fenoménu filmu noir.

 


1 GUNNING, Tom. The Films of Fritz Lang. London: British Film Institute, 2000. str. xi.

2 McGillian je mj. autorem i Hitchcockova životopisu Alfred Hitchcock: A Life in Darkness.

 

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Jana Bébarová
editor-in-chief

Počet článků : 218

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru