Zde se nacházíte: 25fps » Rozhledy » Slash fiction aneb Udělej si sám

Slash fiction aneb Udělej si sám

SERIÁL: QUEER – EVA CHLUMSKÁ –

Slash fiction tvoří poměrně rozsáhlou a specifickou větev tzv. fan fiction1, která si postupně získává stále větší popularitu a začíná být reflektována už při samotné tvorbě primárních „kanonických“ textů (viz. Lovci duchů2). Při tvorbě slash fiction dochází k přemístění jednoho textu do nového rámce, přičemž jsou často překročeny heteronormativní hranice původního textu, a využívají se přitom praktiky známé jako queer čtení (queer reading). Základní premisou slash fiction je „přesun od mužské homosociální3 touhy k přímému vyjádření homoerotické vášně, zkoumání alternativ k tradiční maskulinitě, vřazení sexuality do širšího sociálního kontextu.“4

 

Queer čtení neboli pohled na svět přes růžové brýle

John Fiske popisuje publikum ne jako pasivní masu, která konzumuje texty, jež jsou jí předkládány, ale hovoří o aktivním publiku spolupodílejícím se na vytváření významů. Koncepci queer čtení podporuje mimo jiné i Hallova koncepce kódování/dekódování5, která popisuje možnosti čtenářů, jakým způsobem z předkládaných textů získávají významy. Fiske dále chápe populární kulturu jako prostor „sémiotické bitvy“, v níž publikum využívá výše zmíněných taktik k tvorbě vlastních interpretací.

Dalo by se říci, že některé mediální texty svou víceznačností přímo vybízejí ke queer čtení, přičemž často se jako příklady uvádějí takové mediální produkty jako jsou videoklipy, komiksy, reklamy či sportovní pořady6 (− viz video). Mnohdy ovšem bývají znovu-čteny a přeznačkovávány texty s otevřeně heterosexuálním narativem, což je výsledkem dlouhodobého procesu, při němž nakonec dochází k destabilizaci preferovaného heterosexuálního čtení. Nepřítomnost explicitních zobrazení různorodých typů identit podněcuje některé diváky/čky k překračování mediálních stereotypů spojených s genderem a sexualitou. Určitá publika pak přehodnocují stejnopohlavní přátelství jako vztahy s romantickou zápletkou, což lze doložit na příkladech seriálů typu Xena: Princezna bojovnice (Xena a Gabrielle), Star Trek (Kirk a Spock) nebo Starsky and Hutch (Starsky a Hutch).

Konstrukce významů, které si publika tvoří, jsou popisována jako komplexní proces a interpretace vycházející z tohoto procesu jsou založeny na kulturním a sociálním prostředí, zejména pak třídě, genderu, věku, etnicitě… jednotlivých diváků a divaček. Larry Gross například říká, že minoritní publika mohou číst text „jako kdyby“, a obracet tak preferovaný význam v něm obsažený. Minoritní publika jsou většinou velmi citlivá na jakékoliv narážky a podtext, jakkoliv mohou být subtilní a implicitní. Henry Jenkins si zase od Michela de Certeaua vypůjčil termín pytláctví (poaching), který se jeví jako vhodný koncept pro aktivní publika a taktiky, jež mají potenciál rezistence vůči dominantní hegemonní heteronormativitě. Výhodou těchto pojetí je flexibilita, s jakou je možné téměř ke každému textu přistupovat jako otevřenému praktikám queer čtení, přičemž Alexander Doty upozorňuje, že tyto praktiky by neměly být vykládány jako vytváření queer textů, ale spíše jako snaha porozumět, jak mohou být texty jako queer chápány.

Homosociální prostředí a vztahy v některých mediálních textech ponechávají divákům a divačkám dostatek prostoru pro různé interpretace a je přitom zřejmé, že tyto interpretace se navzájem mohou velmi lišit. Tyto interpretace jsou stejně platné a legitimní navzdory tomu, že jsou výsledkem praktik různých typů publik.

 

Ženy sobě!

Slash fiction je charakterizována jako takový druh fan fiction, který se zaměřuje na stejnopohlavní vztahy mezi mužskými protagonisty určitých textuálních světů. Mnohem menší část z produkce slash fiction je pak věnována stejnopohlavním vztahům mezi ženskými hrdinkami, přičemž tento subžánr bývá nazýván femslash. Jedním z nejzajímavějších aspektů tohoto fenoménu je skutečnost, že autorkami tohoto druhu textů jsou v převážné většině případů ženy a ženy jsou taktéž primárními příjemkyněmi (tvoří podstatnou část čtenářek slashzinů). I proto je slash někdy označována jako „ženská pornografie“ nebo „pornografie od žen pro ženy“.7 Podle Jenkinse ovšem nelze slash jednoduše označit za pornografii, neboť ačkoliv je sexualita podstatnou součástí těchto textů a mnoho fanynek přiznává, že erotická rozkoš je středem jejich zájmu o tento žánr, nelze říct, že je pouze o sexu8, je spíše o objevování a překračování limit pojetí maskulinity.9

Koncepce maskulinity ve slash fiction je jedním z hlavních témat akademického zájmu o tento žánr. Fanynky i odborníci/ice zajímající se o tento fenomén jej charakterizují jako projekci ženských sexuálních fantazií, tužeb a zážitků na mužské tělo, přičemž typická je kritika tradičně pojímaného mužství, které nedovoluje mužům projevovat emoce takovým způsobem a v takové míře jako ženám. Slash může být chápána jako reakce proti normativně konstruované mužské sexualitě v médiích, stejně jako různých stereotypů spojených s genderem a sexualitou. Někteří se na ni dívají jako na osvěžující náhradu stále se opakujících mediálních obrazů heterosexuálních vztahů.10 „Slash umožňuje jejím pisatelkám podvracet unavující vztahy muž/žena, zatímco ovlivňují původní surový materiál seriálu a ukazují svoji nadvládu (klíč pro celou fanfic).“11

Ačkoliv slash fiction většinou neobsahuje ženské hrdinky (a pokud ano, jsou to spíše vedlejší postavy), nabízí tento žánr mnohonásobné identifikace napříč genderem a sexualitou, přičemž narativní struktura příběhů poskytuje možnost identifikace s více postavami díky často se měnícím úhlům pohledu. Navíc představuje a nabízí fluidní erotickou identifikaci, která je založena na koncepci androgynie, jež rezignuje na nutnost zařadit se do binárního genderového systému. Androgynie, která mísí ženské a mužské, otevírá prostor alternativním vztahům.

Jak už bylo zmíněno, uvádí se, že většinu slash fandomu tvoří ženy, tento žánr však konzumují/vytvářejí v menší míře i muži a domnívám se, že v poslední době jejich počet roste (díky uvolňování společenských norem).

 

Od K/S po Wincest

Slash12 fiction jako specifický žánr fan tvorby vznikl na počátku 70. let 20. století a jeho zrod souvisí s fandomem utvořeným kolem sci-fi seriálu Star Trek. V této době se začaly objevovat povídky, v nichž bylo naznačeno, že kapitán Kirk a Spock spolu mají hlubší citový vztah, než jak jej v TV prezentují a než jaký kdy měli se seriálovými ženskými postavami. Jako reakce na tyto příběhy se vzápětí zvedla vlna odporu, která odmítala používání původního textu (originálního seriálu Star Trek) tímto způsobem a někteří dokonce hovořili o „znásilňování postav“.13

Homoerotické vztahy mezi oblíbenými mužskými hrdiny představovaly zpočátku poměrně velký problém, neboť „homosexualita“ nebo erotický zájem o jiné muže v očích některých fanoušků snižovala mužnost seriálových protagonistů a zároveň podstatně ohrožovala jejich pozice hrdinů. Tento trend se v menší míře objevuje ještě v současnosti, ačkoliv je v dnešní době slash fiction už mnohem lépe přijímána.

Slash fandom Star Treku přesto pomalu sílil a zájem autorek slash fiction se velmi brzy soustředil i na jiné seriály, nejčastěji krimi se silnými prvky tzv. buddy tematiky14. Mezi nejoblíbenější a nejvytěžovanější patřili Starsky and Hutch, Miami Vice a Profesionálové (ve Velké Británii byly příběhy, které se začaly objevovat na počátku 80. let a v nichž vystupovali mužští hrdinové ze seriálu Profesionálové, nazývány „hatstands“). Materiálem pro autorky (a autory) slash fiction se může stát jakýkoliv text. Mnoho fanoušků a fanynek tak mohlo trilogii Pána prstenů číst jako příběh o velké lásce Froda a Sama, Aragorna a Legolase a dalších hrdinů, nebo si představovat, co se děje mezi Mulderem a Skinnerem (Akta X) za zavřenými dveřmi kanceláře. Z těch novějších jsou pro tvorbu slash verzí využívány seriály a série jako Buffy, přemožitelka upírů, Ztraceni, Hrdinové, Smallville, Útěk z vězení a velmi oblíbená je slash z už zmiňované série Lovci duchů. Část fandomu této série se věnuje slash fiction zaměřené na vztah mezi bratry Winchesterovými (tzv. Wincest). Představitelé bratrů ze Lovci duchů, herci Jared Padalecki a Jensen Ackles (označováni jako J2 nebo Padackles15 − viz. video), jsou aktéry dalšího subžánru slash fiction založeného na životě skutečných osob nazývaného RPS (= Real Person Slash). Fanoušci a fanynky někdy dokonce spojují charaktery z odlišných textuálních světů a vytvářejí tzv. slash crossovers (např. použití postavy Briana a Sawyera ze seriálů Queer as Folk a Ztraceni16 − viz. video).

V současné době je pro slash fandom klíčovým médiem internet, který nabízí neomezený prostor pro koloběh (produkci, archivaci, recepci) nových a nových produktů fanfic. Se vznikem některých sociálních sítí (např. YouTube, kam je možné umístit jakékoliv video) a zjednodušením editovacích programů, jež se staly základním vybavením počítačů, nastal boom zejména v tvorbě tzv. MV (= music video neboli hudebních videí), které tvoří značnou část současné slash fanfic.

 

 

„Nejsem gay, jen miluju… jiného muže“

 

Slash využívá všeobecně používané narativní vzorce a nabývá různých žánrů (od historických romancí po horor). Dominantním útvarem slash fiction (převážně literárního charakteru) jsou tzv. first time stories (tedy příběhy o prohlubování vzájemného vztahu postav vrcholící jejich prvním společným sexuálním zážitkem). Tyto příběhy mají většinou podobnou výstavbu a mnoho shodných prvků, přičemž často se liší pouze „záminkou“, díky níž se charaktery dostanou do těsného kontaktu (např. zranění a následné ošetřování či uvíznutí na neobydleném místě apod.).

First time stories často sledují vyvíjení příběhu od počátečního ustanovení vztahu mezi protagonisty, přes první náznaky erotického zájmu, jeho popírání, krizi ve vztahu až po finální happy end, kdy jsou bariéry mezi nimi překonány a jejich vztah se dostává do jiné úrovně. Ačkoliv jsou tedy slash neobvyklé v zaměření se na sledování vztahů dvou mužů, narativní struktura žánru se nijak neliší od „klasických“ (čti heterosexuálních) romancí. „Slash (…) se pokouší představit si svět, kde konvenční sexuální identity jsou redefinovány fluidnějším, méně hierarchickým způsobem. Slash (…) předkládá explicitní kritiku tradiční maskulinity, snažíc se ustavit homosociálně-homoerotické kontinuum jako alternativu k represivní a hierarchické mužské sexualitě.“17

Fanoušci a fanynky jsou nejen příjemci, ale i kritiky slash fiction. Kritizují ji nejčastěji za to, že často používá klišé a celkově je příliš konvenční a schematická. Některé popouzí striktní odmítání homosexuální identity, typická replika mužských hrdinů je: „Nejsem gay, jen miluji… (doplňte jméno jiného mužského hrdiny)“. Podobně je tomu u postav v japonských yaoi mangách a anime. I zde se objevuje koncept lásky, která překoná problémy vzniklé partnerovým „špatným“ pohlavím a genderem.

Přes všechnu kritiku je ale tento žánr fanfic živým důkazem toho, jakým způsobem jsou diváci/čky schopni vnímat a přetvářet významy obsažené v mediálních textech, a vytváří tak prostor pro nové a nové interpretce.

 

 

Odkazy:

Rozhovor Sama a Deana (Lovci duchů) o slash fiction: http://www.youtube.com/watch?v=5Wz2KWCixtE

Aragorn and Legolas: A Special Friendship. http://www.youtube.com/watch?v=qrBZNRRTJOc

Jiný pohled na fotbal − Brokeback Football: http://www.youtube.com/watch?v=eNBFk3WnCvY

Jared & Jensen A Love Story: http://www.youtube.com/watch?v=PVmnzfQXvE4&feature=related

QAF x Lost − Brian/Sawyer: http://www.youtube.com/watch?v=e3SEghoKg8s

 

Použitá literatura a internetové zdroje:

Doty, A. Flaming Classics: Queering the Film Canon. London: Routledge. 2000.

GROSS, L. Minorities, Majorities and the Media. In Liebes, T.; Curran, J. (Eds.). Media, Ritual and Identity. London: Routledge. 1998. s. 87−102.

JENKINS, H. Textual poachers: television fans and participatory culture. New York; London: Routledge, 1992.

THRUPKAEW, N. Fan/Tastic Voyage. In Bitch. Dostupné z WWW: http://bitchmagazine.org/article/fan-tastic-voyage

STAIGER, J. Media Reception Studies. New York; London: New York University Press, 2005.

DHAENENS, F.; Van BAUWEL, S.; BILTEREYST, D. Slashing the Fiction of Queer Theory: Slash Fiction, Queer Reading, and Transgressing the Boundaries of Screen Studies, Representations, and Audiences. In: Journal of Communication Inquiry. 2008.

 

1 Fan fiction (neboli fanfic) je tvůrčí oblast fandomu zaměřená na vytváření nových příběhů pro již existující postavy známé například z literatury, filmu či televizního seriálu. Fanoušci a fanynky přitom využívají kanonického textu pouze jako základu, z něhož vycházejí, nebo si z něj jen „půjčují“ postavy, které zasazují do zcela nových textuálních světů. Mezi fanfic lze zařadit psaní povídek a románů, tvorbu videí, hudebních videí apod.

2Rozhovor Sama a Deana (Lovci duchů) o slash fiction: http://www.youtube.com/watch?v=5Wz2KWCixtE

3 Tento termín zavedený Eve Sedgwick odkazuje k poutům mezi osobami stejného pohlaví.

4 JENKINS, H. Textual poachers: television fans and participatory culture. New York; London: Routledge, 1992. s. 191−192.

5Význam, který producent mediovaného textu do svého produktu zakódují, pak příjemci dekódují podle svých vlastních interpretačních rámců a sociálních podmínek. Hall popisuje tři základní kódy: dominantní (preferované čtení), dohodnutý (proces vyjednávání) a opozitní (čtení mezi řádky).

6 Jiný pohled na fotbal − Brokeback Football: http://www.youtube.com/watch?v=eNBFk3WnCvY

7 Tento fakt odkazuje k další úrovni queer – tedy, že příběhy píší ženy, aby jimi byly vzrušeny jiné ženy.

8 Příběhy, které se zaměřují více na líčení sexuálního vztahu mezi jednotlivými hrdiny, jsou označovány jako tzv. PWP (Plot, What Plot = Příběh, jaký příběh?).

9 JENKINS, H. Textual poachers: television fans and participatory culture. New York; London: Routledge, 1992. s. 196.

10JENKINS, H. Textual poachers: television fans and participatory culture. New York; London: Routledge, 1992. s. 197.

11 THRUPKAEW, N. Fan/Tastic Voyage. In Bitch. Dostupné z WWW: http://bitchmagazine.org/article/fan-tastic-voyage

12 Slovo „slash“ znamená v překladu „lomítko“ a odkazuje ke způsobu, jakým se označoval romantický stejnopohlavní vztah mezi postavami, např. Kirk/Spock či K/S.

13 JENKINS, H. Textual poachers: television fans and participatory culture. New York; London: Routledge, 1992. s. 193.

14 Někdy překládáno jako „kámošství“.

15 Jared & Jensen A Love Story: http://www.youtube.com/watch?v=PVmnzfQXvE4&feature=related

16 QAF x Lost − Brian/Sawyer: http://www.youtube.com/watch?v=e3SEghoKg8s

17 JENKINS, H. Textual poachers: television fans and participatory culture. New York; London: Routledge, 1992. s. 225.

Print Friendly

Autor

Počet článků : 12

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru