Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Balit ženský s Bogartem

Balit ženský s Bogartem

TÉMA: Projekt 100 – Zahraj to znovu, Same (režie: Herbert Ross) – EDA SPÁČIL -

Komedie Zahraj to znovu, Same vznikla podle Allenovy divadelní hry, premiérově uvedené roku 1969 na Broadwayi, kde dosáhla více než 400 repríz. Woody Allen, Diane Keatonová, Tony Roberts a Jerry Lacy si ve filmu své role zopakovali. Název je notoricky známou chybnou citací z klasické hollywoodské romance Casablanca v hlavní roli s Humphrey Bogartem a Ingrid Bergmanovou.

„Jsem na dně. Snad pomůže, když si vezmu ještě dva aspiriny. To je celkem… dva, čtyři, šest aspirinů. Stává se ze mě aspirinový narkoman. Brzo si budu vyvařovat vatu z lahvičky, abych ještě nějaký měl.“

Allan (Woody Allen) to nemá jednoduché. Žena se s ním po dvou letech rozvedla, přestat na ni myslet ale nemůže. Allan je tak trochu (nebo spíš hodně) neurotický filmový kritik, který se cítí jistě jen ve svém bytě plném starých filmových plakátů (přiznávám, moc bych je chtěl!), případně v šeru kinosálu. Ještě že má přátele, manželský pár Lindu a Dicka (Diane Keatonová a Tony Roberts), kteří ho neponechají jeho neblahému osudu plnému sebetrýznění a rozhodnou se mu dohodit nějakou ženskou. V rámci možností mu pomáhá i imaginární „kámoš“ Humphrey Bogart, který mu dokáže v pravou chvíli vhodně poradit (většinou ovšem stylem: „proplesknout dámu nikdy neuškodí“). Allan je fascinovaný starými hollywoodskými filmy, kde balit ženy nebylo nikdy těžké. V reálném životě to je ovšem trochu jinak a on není zrovna někdo, koho byste označili jako lva salonů. Jeho život je boj. Se sebou, ale klidně i s fénem na vlasy. Rande, která mu jeho přátelé domlouvají, dopadnou většinou tragicky. Nebo spíš vždycky. Jediná žena, s kterou Allan dokáže být sám sebou, je vlastně nepřekvapivě Linda…

Komedie Zahraj to znovu, Same vznikla podle Allenovy divadelní hry, premiérově uvedené roku 1969 na Broadwayi, kde dosáhla více než 400 repríz. Woody Allen, Diane Keatonová, Tony Roberts a Jerry Lacy si ve filmu své role zopakovali. Název je notoricky známou chybnou citací z klasické hollywoodské romance Casablanca v hlavní roli s Humphrey Bogartem a Ingrid Bergmanovou. Proslulá závěrečná scéna na letišti je nejen přehrána v úvodu Allenova snímku, kdy ji hlavní hrdina potisící prožívá s naprostým vytržením v kině, ale zároveň chytře a vtipně parafrázována na konci, kdy se do Bogartovy kůže dostává sám hlavní hrdina. Označení „Allenův snímek“ vlastně není přesné. Zahraj to znovu, Same totiž Allen netočil, je „jen“ autorem scénáře, režii vedl Herbert Ross, u nás nepříliš známý tvůrce komedií a muzikálů. Stejně tak původně uvažovaný woodyallenovský New York muselo nahradit malebné San Francisco kvůli stávce newyorských filmařů v létě 1971.

„Moji rodiče se nikdy nerozvedli, i když jsem je o to stokrát prosil.“

Nic proti klasikám jako Annie Hallová nebo Manhattan, ale v bláznivých komediích z první poloviny sedmdesátých let se Allen nebere vážně a hlavně se nebojí pouštět do fyzické komedie. Scénu, kdy přátelé přivedou hlavnímu hrdinovi domů dívku a on chudák nešťastná pobíhá zmateně po bytě, zoufale hází oblečením a při každém pohybu poshazuje co může (o vyluzování chlapáckých zvuků a elpíčkách lítajících vzduchem nemluvě), budete chtít vidět několikrát. A rozesměje vás pokaždé. Stejně tak Woody napodobující Humphreyho Bogarta nebo „svůdně“ tancující usiluje o nesmrtelnost. O „tesatelnosti“ desítek brilantně vypointovaných hlášek snad ani nemá cenu se zmiňovat.

Zahraj to znovu, Same je prvním z celkem šesti filmů, které Allen natočil s Diane Keatonovou. Je zajímavé, že zatímco jejich společný filmový život začal, ten skutečný partnerský byl u konce. Linda je typickou allenovskou ženskou postavou – pohlednou, ale značně nejistou, skoro tak neurotickou jako je sám Allan. Chemie mezi Keatonovou a Allenem funguje samozřejmě na jedničku. Dick, Lindin věčně zaneprázdněný manžel, je po většinu filmu pouze nositelem báječného „running gagu“ s telefonními čísly, až ke konci se stává opravdovým třetím vrcholem „casablancovského“ trojúhelníku. Jerry Lacy se skutečnému Bogartovi opravdu podobá, navíc mu hodně pomáhá „noirové“ nasvícení (nebo spíše ukrývání ve stínu, z něhož vystupuje často pouze dolní část obličeje), a jeho imitace je opravdu roztomilá a každého bogartovce musí potěšit.

„Jednou jsem musel do Washingtonu a i když jsem to byl já, kdo odjížděl, bylo mi špatně a když jsem se vrátil, pozvracela se moje žena.“

Asi nejsilnější stránkou Zahraj to znovu, Same je lehkost, rozpustilost, snaha „pouze“ pobavit, absence jakýchkoliv vyšších ambicí (když pominu skládání pocty milované filmové klasice). Filmová adaptace na divadelních divácích důkladně vyzkoušených gagů šlape jako hodinky, z filmu na diváka přímo čiší dobrá nálada. Hollywoodsky neviditelná režie Herberta Rosse možná netěší fanouška oceňujícího jindy originalitu Allenova přístupu k filmu, ale díky své vstřícnosti si snímek může užít i „běžné“ publikum. Je to dost možná nejkomerčnější Allenův počin, ale i jako takový si zaslouží obdiv.

Když to všechno shrnu: kdybyste měli vybrat film s Woody Allenem pro ty, kteří běžně při vyslovení jeho jména propadají pocitům intelektuální malomyslnosti a raději před jeho snímky zbaběle prchají, Zahraj to znovu, Same bude rozhodně dobrou volbou. Ukazuje Allenův „mladický“ smysl pro místy zběsilou fyzickou komiku ve spojení s (kroceným) slovním eskamotérstvím, nezahltí vás filozofickými či jinými odkazy, je příjemně dojímavý, nikoliv depresivní, prostě hollywoodsky odlehčená verze typické „allenovky“. A když předtím (nebo i potom) kouknete na Casablancu a pár dalších klasik s Bogartem, uděláte jen dobře.

Zahraj to znovu, Same

Play It Again, Sam

Režie: Herbert Ross

Scénář: Woody Allen

Kamera: Owen Roizman

Střih: Marion Rothman

Hudba: Billy Goldenberg

Hrají: Woody Allen, Diane Keatonová, Tony Roberts, Jerry Lacy a další

USA, 1972, 85 min.

Print Friendly

Autor

Počet článků : 16

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, o.s., Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru