Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Clint Eastwood v režii Dona Siegela

Clint Eastwood v režii Dona Siegela

TÉMA: CLINT EASTWOOD – EVA PYTLOUNOVÁ –

„Všechno, co vím o filmu, mám od něj.“

Clint Eastwood

Don Siegel vždy tvrdil, že většina jeho filmů je o ničem, protože je děvka, co pracuje pro peníze.[1] Ve čtyřicátých letech se vyučil v béčkové produkci Warner Brothers a odnesl si zvyk dělat filmy rychle, levně a za použití co nejmenšího množství celulózy, čímž dosahoval maxima tvůrčí kontroly. Právě touha po tvůrčí svobodě Eastwooda se Siegelem vždy spojovala a není divu, že je svedla pod hlavičku Malpaso Company. V rozmezí let 1968–1971 natočilo duo SiegelEastwood čtyři filmy, které měly velký vliv na úspěch Malpasa a utvrdily Eastwoodův filmový charakter. Zkušenost plynoucí ze sledování režijních postupů Donalda Siegla společně se zkušeností z natáčení tří filmů se Sergiem Leonem zase ovlivnila jeho budoucí režisérské postupy.

Siegel a Eastwood se poprvé setkali roku 1967 v hercově residenci v Carmelu při příležitosti natáčení druhého Eastwoodova velkého amerického filmu Cooganův trik. S tvorbou Siegela do té doby neobeznámený Eastwood zhlédl tři jeho filmy a zamiloval si nejprve režijní styl a později Siegela samotného. Toto první setkání se stalo základem dlouhodobé spolupráce a přátelství.

V Cooganově triku sledujeme arizonského zástupce šerifa, který jede do newyorského vězení vyzvednout uprchlého trestance – což se samozřejmě neobejde bez komplikací. Cooganův charakter se vyprofiluje během prvních deseti minut filmu, kdy zatkne indiána, zapálí si cigaretu, odmlouvá šerifovi a vtáhne velmi vyvinutou blondýnu k sobě do vany. Později svou nepřizpůsobivostí okouzluje obyvatele New Yorku stejně jako dvacet let poté Krokodýl Dundee. Za hravého jazzového doprovodu Lalo Schifrina se Coogan prohání mezi mrakodrapy a hipíky, balí sociální kurátorku (Susan Clark) a pronásleduje uprchlého vězně (Don Stroud) navzdory oficiálním příkazům. Společně s Bullittovým případem a Point Blank přinesl Cooganův trik hrdinu-policistu se svérázným jednáním na/za hranicí zákona, který neváhá jít hlavou proti zdi i nadřízeným. Tento koncept o tři roky později započne slavnou sérii o Drsném Harrym a bude úspěšně recyklován až do devadesátých let v sériích plných smrtonosných pastí i zbraní.

Cooganův přechod z Arizonské pouště mezi newyorské mrakodrapy je příznačný pro vývoj Eastwooda samotného – prototyp jeho postav z dollarové trilogie byl přesunut do městského prostředí, aniž by se příliš změnil jeho charakter. Stejně tak, jako se nezměnil zástupce Coogan. Ještě než se eastwoodovský hrdina napevno usadil ve městě, musel několikrát do přírody. Po válečných Kellyho hrdinech (r. Brian G. Hutton) a podivném westernu Joshuy Logana Paint Your Wagoon, kde Eastwood zpívá po boku Lee Marvina a Jean Seberg, ho Don Siegel vyslal do pouště v romantické westernové komedii Dva mezci pro slečnu Sáru (1970).

Film o tom, kterak Eastwood v mexické poušti zachraňuje jeptišku Shirley MacLaine před francouzskými okupanty, je sice příběhově slabší, ale díky břitkým dialogům nenudí. Původní scénář Budda Boettichera počítal s Robertem Mitchumem a Deborah Kerr a Boetticher později neskrýval svou nespokojenost s výsledkem Siegelovy práce (především s obsazením Shirley MacLaine jako jeptišky). Na otázku, jak mohl natočit tak příšerný film, Siegel odpověděl, že je skvělý pocit ráno se probudit a vědět, že ve schránce čeká šek.[2] Příjemná hříčka s hudbou Ennia Morriconeho nestaví na postavách, a tak upovídané jeptišce dělá společnost základní nepropracovaná verze eastwoodovského hrdiny – úsečný, málomluvný a zamračený samotář neváhající sáhnout po zbrani.

Během natáčení přišel Eastwood za Siegelem s otázkou, jestli by chtěl natočit něco bizarního.[3] Řeč byla o gotickém románu Thomase Cullinana Oklamaný. Roku 1971 tak úderná dvojice SiegelEastwood dala vzniknout podivně vyšinutému dramatu o zraněném vojákovi vězněném v dívčí škole. Od začátku visí něco ve vzduchu a atmosféra houstne každou minutou. Obsazení Eastwooda do role svůdníka dívek v rozptylu od jedenácti do padesáti let je velmi zajímavé a atypičtější roli v jeho kariéře najdeme těžko. Za plotem internátu se místo přestřelky rozehrává žárlivé drama vyvolané všudypřítomnou nadržeností. Samotný Siegel pak o filmu tvrdil, že pracuje s tématem sexu, násilí a pomsty a je založen na „základní touze žen kastrovat muže“.[4] Zároveň ho označoval za svůj nejoblíbenější snímek.[5]

Během natáčení se Eastwood poprvé postavil za kameru a dvanáct minut sledoval Siegela při práci (viz dokument The Beguiled: The Storyteller). Nedlouho po této krátkometrážní zkoušce natočil celovečerní snímek Zahrajte mi „MISTY“, ve kterém je vliv Siegelova úsporného stylu vidět v každém záběru.

Třetím a nejzásadnějším filmem z roku 1971 je Drsný Harry – krystalizace eastwoodovského tvrďáka. Lehkost marihuanovým kouřem provoněného Cooganova triku se mění ve vážnou atmosféru strachem paralyzovaného města, a to se podepisuje i na hlavní postavě. Sukničkář Coogan se stává cynickým samotářem a jeho machismus reprezentuje místo krásných dívek Magnum .44. První hláškově zapamatovatelná eastwoodovka se tak může odehrávat v Siegelově typickém testosteronovém světě bez žen. Příběh o odstřelovači terorizujícím San Francisco inspiroval případ Zodiac. Zabiják Scorpio žádá 100 000 dolarů pod hrozbou, že zastřelí každý den jednoho člověka. Pátráním je pověřen inspektor Harry Callahan a souboj nesmlouvavého tvrďáka s dlouhovlasým „změkčilým“ chlapcem může začít. Drsný Harry prohlubuje již zmíněný trend hardboiled detektivů z konce šedesátých let. Detektiv Callahan se řídí svým vlastním smyslem pro spravedlnost a po cestě za jejím naplněním pak neváhá arogantně ignorovat zákony i nařízené. Především ale během sta minut ucedí několik hlášek, které si budou pamatovat celé generace diváků (což se později v daném subžánru stane téměř nutností).

Roku 1971 byla do kin rovněž uvedena dnes již klasika kriminálního žánru, Francouzská spojka, která se vydává politicky korektnějším a dokumentárnějším směrem. Zatímco Friedkinův film směřuje k realismu, Eastwood je cool a nabízí divákům svou vlastní spravedlnost – krvavější, drsnější a zábavnější. Roger Ebert Harryho kritizoval za fašismus,[6] feministky zase pro oscarovou noc vyráběly billboardy hlásající „Dirty Harry is a rotten pig.“[7]

Po kasovním trháku si od sebe Siegel s Eastwoodem odpočinuli dlouhých osm let. Znovu se sešli až v roce 1979 při filmové rekonstrukci útěku Franka Morrise z Alcatrazu příznačně nazvané Útěk z Alcatrazu. Klasika vězeňských filmů na svém počátku rozhádala režiséra a herce kvůli právům a Siegelově neochotě točit pod záštitou Malpasa. Ačkoliv nakonec dospěli ke kompromisu a film byl produkován pod hlavičkou  Malpaso Company/Siegel Film, byla to poslední spolupráce obou hvězd. Z dnešního pohledu extrémně pomalý a neakční snímek vykresluje každodenní rutinu vězeňského komplexu i její podivné obyvatele. Siegel mistrně vypráví, klade důraz na detail a diváci čekající bombastický útěk „odpadávají“. Navíc je pak dorazí otevřený konec (který je logický, jelikož o Franku Morrisovi a jeho druzích od útěku nikdo neslyšel a jejich těla se nenašla). Film se dočkal velkého úspěchu u kritiků, a to včetně Eastwoodova minimalistického herectví.

Společným pojítkem všech filmů dvojice SiegelEastwood je krom výrazného macho prvku také pokřivená role žen, pokud se v nich tedy vůbec nějaké vyskytují. V Cooganově triku fungují převážně jako sexuální objekty, ve Dvou mezcích pro slečnu Sáru jsou v podstatě jen prostitutky a Oklamaný nabízí plnou školu sexuálně frustrovaných dívek a žen. Nelze se pak divit, že v Eastwoodově prvotině Zahrajte mi „MISTY“ je hlavní hrdina stalkován vyšinutou psychopatkou.

„I’m an actor playing roles; all of them and none of them are me.“ – Clint Eastwood [8]

Clint Eastwood je nezaměnitelnou osobností filmové historie. Od počátku kariéry hraje velmi podobné role a vžil se do povědomí diváků jako postava, od které se již očekává určitý typ chování. Jediné, co se mění, je jeho věk. Zatímco na začátku kariéry hrál neústupné tvrďáky, které nic nerozhází (Pro pár dolarů navíc, Drsný Harry), posledních dvacet let byl veteránem, který už má své chybky a slabiny (Nesmiřitelní, Dokonalý svět, S nasazením života), až se nakonec dopracoval do role mentora (Million Dollar Baby, Gran Torino). Těžko říct, jestli by se to stalo bez Dona Siegela.

Filmy Clinta Eastwooda v režii Dona Siegela

1968   Cooganův trik

1970   Dva mezci pro slečnu Sáru / Dva mezci pro sestru Sáru

1971   Drsný Harry

Oklamaný

1979   Útěk z Alcatrazu

Zdroje:

DIXON, Wheeler Winston. Film Talk. Directors at Work. New Jersey : Rutgers University Press, 2007.

ELIOT, Marc. American Rebel: The Life of Clint Eastwood. New York : Harmony Books, 2009.

EBERT, Roger. Dirty Harry. Dostupné z www:

http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19710101/REVIEWS/101010307/1023

MACKLIN, Tony. Plant Your Feet and Tell the Truth. An Interview with Clint Eastwood. Bright Lights Film Journal. Dostupné z www: http://www.brightlightsfilm.com/47/clint.php

McGILLIAN, Patrick. Clint: The Life and Legend, New York : St. Martin Press, 1999.

LOVELL, Alan. Don Siegel, London : British Film Institute, 1975.

SCHICKEL, Richard. Clint Eastwood: A Biography. New York : Vintage Books, 1996.

SIEGEL, Don. Personal Quotes. Dostupné z www:

http://www.imdb.com/name/nm0796923/bio


[1] Viz SIEGEL, Don. Personal Quotes. Dostupné z www:

http://www.imdb.com/name/nm0796923/bio.

[2] DIXON, Wheeler Winston. Film Talk. Directors at Work. New Jersey : Rutgers University Press, 2007, str. 56.

[3] Viz MACKLIN, Tony. Plant Your Feet and Tell the Truth. An Interview with Clint Eastwood. Bright Lights Film Journal. Dostupné z www: http://www.brightlightsfilm.com/47/clint.php

[4] McGILLIAN, Patrick. Clint: The Life and Legend, New York : St. Martin Press, 1999, str.186.

[5] LOVELL, Alan. Don Siegel, London : British Film Institute, 1975, str. 59.

[6] Viz EBERT, Roger. Dirty Harry. Dostupné z www: http://rogerebert.suntimes.com/apps/pbcs.dll/article?AID=/19710101/REVIEWS/101010307/1023

[7] SCHICKEL, Richard. Clint Eastwood: A Biography. New York : Vintage Books, 1996, str. 281.

[8] ELIOT, Marc. American Rebel: The Life of Clint Eastwood. New York : Harmony Books, 2009, str.3


[h1]Celulózy? Nebo celuloidu? „Jako celuloid se označuje skupina termoplastů připravených reakcí nitrocelulózy s kafrem.“ Jenom se ptám.

[h2]Nebude to Joshuy? Tady fakt nevím… Joshua jako předseda, ale s oběma i/y mi to připadá divné.

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 5

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru