Dolanovy Imaginární lásky

RECENZE: Imaginární lásky (režie: Xavier Dolan, 2010) – JANA BÉBAROVÁ –

O Xavieru Dolanovi se už nějakou dobu mluví jako o velkém talentu queer filmu. Jednadvacetiletý tvůrce z kanadského Quebecu se díky prvním dvěma filmům stal miláčkem canneského publika a v samých superlativech se o něm mluvilo i na dalších filmových festivalech. Dolanovy filmy Zabil jsem svou matku (J’ai tué ma mère, 2009) a Imaginární lásky (Les Amours imaginaires, 2010) byly promítány na letošním jedenáctém ročníku queer filmového festivalu Mezipatra, druhý jmenovaný v české předpremiéře. Od 18. listopadu jej do kinodistribuce uvádí společnost Aerofilms.

Zatímco Dolanův částečně autobiografický režijní debut Zabil jsem svou matku pojednával o komplikovaném vztahu ústředního protagonisty k matce, Imaginární lásky přesouvají pozornost na vztahy partnerské, respektive na deziluzi, která následuje po totálním milostném pobláznění. V centru pozornosti stojí trojice přátel: přecitlivělý homosexuál Francis (Xavier Dolan), jeho věčně frustrovaná kamarádka Marie (Monia Chokri) a jejich nový společný známý, božský Nicolas (Niels Schneider), kterým jsou oba přitahováni. Dolan scenárista-režisér osobitě rozehrává příběh netypického milostného trojúhelníku, na jehož vrchol staví smyslně krásného mladíka, který se charakterovým pojetím značně blíží ke konceptu homme fatal. Nicolas je totiž pro oba přátele oním osudovým mužem dobře si vědomým vlastní atraktivity, který si se svými „oběťmi“ pouze pohrává.

Kouzlo Dolanova snímku spočívá v promyšlené a funkční stylizaci. Božský Nicolas je ztělesněným ideálem antické krásy a jeho postava jakoby oživovala notoricky známou renesanční sochu Michelangelova Davida. V případě Francise se opakuje fascinace Jamesem Deanem (viz Zabil jsem svou matku) a konzervativní Marie se cíleně stylizuje do Audrey Hepburn, kterou bezmezně obdivuje. Stylizace se však neprojevuje pouze na úrovni postav. Určujícím stylistickým postupem Imaginárních lásek je zpomalený záběr, s nímž Dolan účelně manipuluje. Zpomalené záběry, kterých je ve filmu opravdu nespočet, výstižně evokují sexuální napětí a emocionální rozpoložení postav, jejich zasněnou nepřítomnost, oslňující fascinaci a nevyhnutelnou žárlivost. Tomu napomáhá i výběr hudby, která je rovněž výrazným stylistickým prvkem výstižně dokreslujícím atmosféru filmu. Tklivý song „Bang Bang“ francouzské šansoniérky egyptského původu Dalidy opakovaně prochází celým filmem, až se stává jeho ústředním hudebním motivem. Stejně tak snový hlas švédské zpěvačky Karin Dreijer Andersson (The Knife, Fever Ray) naprosto souzní s tím, co vidíme na plátně. Vedle ambientní elektroniky stojí klasické Bachovy suity, jež doprovázejí po godardovsku barevně tónované postelové scény. Z tohoto pohledu by Imaginární lásky bez problému fungovaly i beze slov, neboť Xavier Dolan dokazuje, že je vůbec nepotřebuje k tomu, aby zpřítomnil pocity a myšlenky svých hrdinů.

V Zabil jsem svou matku se Dolanův přecitlivělý mladík vyrovnával s komplikovaným vztahem k matce, v Imaginárních láskách (herečka Anne Dorval se zde jako výstřední matka opět objevuje ve vedlejší roli) překonává frustraci z milostných zklamání a odmítnutí, která si čárkami značí v koupelně pod zrcadlem. Xavier Dolan ve svém mladistvém věku udivuje mírou sebereflexe v otázkách vlastní sexuální orientace a schopností nadhledu. Opět zde rovněž dává najevo obdiv k (nejen) francouzské kinematografii. Imaginární lásky totiž v mnohém odkazují k romantickému muzikálu Les Chansons d’amour (Love Songs, 2007) francouzského režiséra Christopha Honoré. Herec Louis Garrel, představitel hlavní role Honorého snímku, se dokonce v cameo roli objevuje v závěru, který přesně vystihuje Dolanův smysl pro humor.

Teď už nezbývá než se těšit na dokončení dalšího, kvůli finančním potížím dlouho odkládaného Dolanova projektu o transsexuálovi Laurence Anyways. Navíc myšlenka o možné tvůrčí spolupráci Xaviera Dolana a zmiňovaného Louise Garrela, jenž by v Laurence Anyways měl ztvárnit hlavní roli, je neskutečně lákavá.

Les Amours imaginaires

Scénář a režie: Xavier Dolan
Kamera: Stéphanie Anne Weber Biron
Hrají: Xavier Dolan, Monia Chokri, Niels Schneider, Anne Dorval a další
Premiéra v ČR: 18. 11. 2010 (Aerofilms)
Oficiální stránky: http://www.lesamoursimaginaires.com/