Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Jaume Balagueró – současný král eurohororu

Jaume Balagueró – současný král eurohororu

PORTRÉT: Jaume Balagueró – EDA SPÁČIL –

Jméno španělského režiséra Jaume Balaguera proniklo do všeobecného povědomí filmových fanoušků po celém světě v roce 2007, kdy dosáhl všeobecného úspěchu hororem REC, jehož byl spolu s kolegou Paco Plazou autorem. Rafinované využití principu, na kterém byla vystavěná klasická Záhada Blair Witch (divákův pohled je omezen pouze na to, co nahrává kamera hrdinů), pomohlo k smrti vyděsit tisíce vděčných hororových fandů, kteří se následně začali pídit i po dalších dílech doposud nepříliš známého tvůrce. A i když je REC nejspíš prozatímním vrcholem Balaguerovy filmografie, i jeho ostatní filmy stojí za pozornost.

Balagueró se narodil 2. listopadu 1968 ve městě Lleida v Katalánsku. V Barceloně absolvoval komunikační studia, stal se filmovým kritikem a moderoval v rádiu. Do učení si ho vzal argentinský režisér Héctor Fáver, který jej zasvětil do tajů fotografie a kamery. Následovaly první pokusy s krátkými filmy.

Balaguerovy dva dostupné krátkometrážní snímky člověka znalého jeho celovečerní tvorby značně překvapí. Ne, že by nebyly dost temné nebo krvavé, působí ale „umělecky ambicióznějším“ dojmem, nejsou jednoznačně žánrově zařaditelné a vlastně ani srozumitelné. Při snaze o přirovnání vás asi napadnou Davidové Lynch a Cronenberg. Alicia provokuje nahotou, masturbací, SM oblečky, krví a kristovskou symbolikou. Černobílá surrealistická pětiminutovka prokazuje Balaguerovo výtvarné cítění – se světlem a stínem, stejně jako s bizarními výjevy si pohrál pěkně, ať už tím něco světu sdělit chtěl či ne. Následující kraťas Días sin Luz (Dny beze světla) je už mnohem konkrétnějším, ale stejně temným vyprávěním malého chlapce na pozadí apokalypsy. Zhruba desetiminutový snímek působí jako začátek nějakého velkého příběhu, jako úvodní kapitola, kde se nám hrdina a vypravěč v jedné osobě představuje. Výrazná stylizace ani sadisticko-masochistické výjevy opět nechybí. Ceny z lokálních přehlídek a festivalů se začínají hrnout.

Balaguerovým celovečerním debutem se stal temný thriller Los Sin Nombre (Bezejmenní), adaptace románu anglického spisovatele Ramseyho Campbella. Zajímavostí je, že knihu stejného autora zfilmoval i Balaguerův kamarád Paco Plaza (Druhé jméno patří prokletým), budoucí spolurežisér obou dílů REC. Příběh zoufalé matky, která pět let oplakává zavražděnou dcerku, aby zjistila, že dítě údajně žije a nachází se v zajetí tajné sekty, připomíná temně efektní stylizací třeba Fincherův Sedm a paranoiou Polanského opus Rosemary má děťátko. Balagueró ve svém cenami ověnčeném snímku dokazuje řemeslnou zručnost a cit pro stylovou, „dobře vypadající“ podívanou. Achillovou patou je mu zde (a s výjimkami vlastně skoro vždycky) bohužel vlastní scénář. Čím více se blížíme k závěrečnému rozuzlení, přibývá nelogičností v ději a efektní finální twist nedává bohužel příliš smysl. Jinak jde ovšem o solidní debut, naznačující slibné zítřky.

Druhý celovečerní snímek Temnota vzniká již v angličtině s relativně známým obsazením. Americká rodina se přestěhuje do Španělska do domu na samotě (u lesa), kde začíná docházet k podivným událostem, otec se stává poněkud smrtonosně neklidným a za pár dní má nastat zatmění slunce. Odhalení, že novým domovem není jen tak nějaký obyčejný barák, na sebe samozřejmě nedá dlouho čekat. Však to znáte – mix Kubrickova Osvícení a tisíců dalších hororů. Vizuálně jde opět o více než zdařilou záležitost, ale nepříliš přesvědčivé herecké výkony (Lena Olin a hlavně Anna Paquin neměly zjevně svůj den po celou dobu natáčení) jen zdůrazňují mechanické „splácání“ scénáře z bezpočtukrát viděných scén z jiných filmů a hlavně absenci něčeho jako je vnitřní logika, resp. nastavení vlastních pravidel, kterých by se snímek od začátku do konce držel. Film byl po několikaletém odkladu a mohutném prostříhání uveden i ve Spojených státech, kde si i navzdory velmi nepříznivým kritikám vydělal na svůj relativně nízký rozpočet.

Rec 2 výprava v Benátkách – vlevo Jaume, vpravo Paco, uprostřed Manuela Velasco.

Další snímek Nepřemožitelné zlo (což je velmi nešťastný překlad originálního – a s dějem souvisejícího názvu Frágiles) vzniká opět v angličtině, tentokrát v hlavní roli s Calistou Flockhart (alias Ally McBeal). Chaotický slepenec z předchozího snímku tentokrát naštěstí nahrazuje sice ne zrovna dvakrát originální, ale stylově vcelku čistá duchařina. Příběh ošetřovatelky, která se snaží zachránit pacienty dětského sanatoria před přízrakem z minulosti, připomene japonskou hororovou klasiku jako Kruh nebo Nenávist. Obsahuje všechna očekávatelná klišé, ale Balaguerova režie spolu s chladně modrými filtry kamery vytvářejí příjemně zimomřivou atmosféru. Nějaký výraznější divácký úspěch se tentokrát nedostavil, což je možná dobře, protože režisér nezpychl a pokorně se vrátil ke španělštině a dokonce i do televize (nezmínil jsem jeho dokumentární televizní film OT: la película o soutěži typu Superstar, který natočil – překvapivě – s Paco Plazou).

V roce 2006 vznikla pro televizní kanál Telecinco minisérie Películas para no dormir (volně přeloženo jako Filmy, díky kterým neusnete), skládající se ze šesti hororových příběhů. Balaguerův díl Para Entrar a vivir patří k jejím vrcholům. V příběhu páru, který shání byt a dostane se do zdánlivě opuštěného starého domu, odkud, jak zjistí, není úniku, začíná režisér klást důraz na vnímání situace z pohledu hrdinů pomocí roztřesené kamery a vůbec na fyzičnost a adrenalinovost diváckého zážitku. Divák už nesedí pohodlně v křesle, ale prožívá s hrdinkou její utrpení, utíká a bojuje spolu s ní o přežití. Násilí, krev, bizarnosti, dojem nekončící noční můry, běh o život – to vše se slévá v mimořádně silný zážitek, dalece přesahující formát běžného televizního pořadu.

Jedním z režisérů série byl i zmiňovaný Paco Plaza, s kterým Balagueró údajně jednou v noci v hospodě vymyslel námět na společný projekt – samozřejmě horor – nazvaný prostě REC. Nízkorozpočtová podívaná je stylizovaná jako záběry natáčené televizním kameramanem, který spolu se sličnou reportérkou tráví noc na hasičské stanici, kde čekají na nějakou tu akci. Ta na sebe samozřejmě nedá dlouho čekat a neblahý osud je zavede do domu, kde vypukla záhadná nákaza, měnící obyvatele ve vraždící bestie. Snímek sice prý neměl scénář, ale natáčení drželi oba pánové v rukou velmi pevně. Postupně narůstající, na maximum gradované napětí, adrenalin, pohled zásadně z ruční kamery, tajemno, krev, násilí – prostě hororová lahůdka připravená znalci žánru, kteří vědí, co chce divák vidět, resp. čeho se bojí. Následoval velmi slušný divácký i kritický úspěch po celém světě, nečekaně rychlý (do roka od premiéry) americký remake pod názvem Karanténa (kopírující originál záběr po záběru prakticky stylem Van Santovy doslovné předělávky Psycha) a šeptanda o údajném pokračování.

To přichází už o dva roky později a vrací nás opět do nakaženého domu, ovšem tentokrát spolu se speciální jednotkou, která tu má doprovázet jistého záhadného odborníka. Páni režisérové spolu ruku v ruce úspěšně vstupují do stejné krvavé řeky, tentokrát se silným důrazem na černý humor, ještě víc adrenalinu a k úspěšnému receptu z prvního dílu odvážně přimíchávají i drzou odvolávku na Vymítače ďábla. S fanouškovsky nakažlivou radostí natočenou dvojku bude prý svižně následovat i díl třetí a čtvrtý. Retrospektivní trojku má natočit Plaza, apokalyptickou čtyřku Balagueró.

Jaume Balagueró asi nejspíš nebude vizionář posouvající významným způsobem hororový žánr, ale ve svých filmech prokazuje mimořádnou řemeslnou zručnost a hravost. Nemá jednoznačně rozeznatelný rukopis, ale dokazuje, že působivé a vizuálně atraktivní žánrové filmy se dají natáčet i jinde než v Hollywoodu. Pro někoho je to možná málo, ale kéž bychom u nás měli aspoň jednoho z poloviny tak šikovného „hororáře“.


Filmografie:

2012  [REC] Apocalypse

2009  [Rec] 2

2007  REC

2006  Películas para no dormir: Para entrar a vivir (TV film)

2005  Nepřemožitelné zlo

2002  Temnota

1999  Sin nombre, Los

1995  Días sin luz

1994  Alicia

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 17

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru