John Lennon – Jeho život

Dnes je tomu přesně třicet let, co byl John Lennon zavražděn před bytovým komplexem Dakota v New Yorku. Britský hudebník, zakladatel legendárních Beatles, spisovatel, herec, režisér, výtvarník a v neposlední řadě zapálený mírový aktivista by se 9. října tohoto roku dožil sedmdesáti let. Při této příležitosti se ve světě konaly nejrůznější vzpomínkové akce, koncerty, přednášky, filmové projekce. V Česku Lennonův odkaz připomněl právě skončený Seminář britského filmu a rovněž od června probíhající pražská výstava Beatlemanie. Při této příležitosti rovněž vyšly remasterované hudební edice a speciální knižní publikace. Na našem trhu se v říjnu objevila „sběratelská“ publikace John Lennon – Jeho život, kterou vydalo nakladatelství Mladá Fronta. Jedná se o překlad knihy John Lennon In His Life, jejíž editorkou je Valeria Manferto De Fabianis. Autorem textu je britský expert na Lennona a Beatles John Blaney, mj. autor publikací Paul McCartney: The Songs He Was Singing‘ (2003), John Lennon: Listen To This Book (2005), Lennon & McCartney: Together Alone. A Critical Discography of the Solo Work (2007) a Beatles For Sale: How Everything They Touched Turned To Gold (2008).

Téměř třísetstránková publikace na první pohled zaujme velkým formátem (29x25cm). Jak na Semináři britského filmu prohlásil Petr Gratias, český znalec fenoménu Beatles a Johna Lenonna, raději si ji nečtěte v posteli před spaním, protože kdybyste usnuli, mohla by vás její tíha (kniha váží téměř 2 kilogramy!) zabít. Její grafické řešení je poměrně minimalistické. Na prostoru více než dvě stě padesáti stran se na střídajícím černém a bílém pozadí nachází bezmála dvě stovky v drtivé většině černobílých fotografií z Lennonova osobního i profesního života. Jistou vadu na kráse ovšem představuje použitý lesklý papír, který na sobě zanechává nehezké otisky prstů.

John Blaney (zdroj: musicradar.com)

Po krátké předmluvě, jejíž autorkou je vdova po Johnu Lennonovi Yoko Ono, následuje patnáctistránkový úvod, v němž John Blaney nastiňuje hudebníkovu osobnost na pozadí zásadních biografických momentů jeho života (dospívání v Liverpoolu, počátky hudební kariéry, setkání s Brianem Epsteinem, období beatlemánie, ale i jeho spisovatelské ambice, filmové projekty, určující setkání s Yoko Ono, jejich mírové aktivity, nevyhnutelný rozpad Beatles, sólovou kariéru a tragickou smrt), které následně přibližuje v třech kapitolách nazvaných „Dospívání“, „Zlaté časy Beatles“ a „Setkání s Yoko, společenský protest a nezávislost“. V první a zároveň nejstručnější kapitole se Blaney dotýká Lennonova komplikovaného vztahu k rodičům, kteří jej v útlém věku opustili, a on vyrůstal v domě tety Mimi a strýce George. Současně přibližuje Lennonovu pověst rebela již ve školních letech a primárně si všímá zrodu jeho hudební kariéry: založení skifflové skupiny Quarrymen a seznámení s Paulem McCartneym. Druhá kapitola reflektující období největší slávy Bealtes předvídatelně zaujímá největší prostor (téměř polovinu knihy). Hned v úvodu této části vynikají slavné fotografie Astrid Kirchherr dokumentující počátky skupiny, kdy ještě v pětičlenné sestavě (s bubeníkem Petem Bestem a baskytaristou Stuartem Sutcliffem) vystupovali v Hamburku. Následující fotografie již zachycují stoupající slávu Beatles, hysterické fanynky na koncertech, hotelové momentky z jejich turné, dobývání Ameriky, natáčení filmů Perný den, Pomoc!, Jak jsem vyhrál válku, Magical Mystery Tour a Žlutá ponorka, změnu jejich uhlazené image na hippie styl a samozřejmě jejich pomalu se blížící konec.

Ikonickou fotografii od Boba Gruena v publikaci nenajdete. zdroj: morrisonhotelgallery.com

Třetí kapitola reflektuje Lennonův vztah s Yoko Ono. Mezi jejich společnými fotografiemi nechybí kontroverzní obal alba Two Virgins, na nějž se vyfotili nazí, dále například záběr z filmu The Rolling Stones Rock and Roll Circus, fotografie dokumentující jejich svatbu na Gibraltaru, následný slavný amsterdamský Bed-In v hotelu Hilton, kde složili song „Give Peace a Chance“, jenž se okamžitě stal hymnou protestního hnutí, a řadu dalších mírových iniciativ jako např. proslulý bagismus či celosvětovou billboardovou kampaň s heslem „War Is Over. If You Want It.“ Další fotografie zachycují premiéru jednoho z jejich experimentálních filmů, které ve společné režii natáčeli na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, krátký pobyt v usedlosti Tittenhurst Park v Ascotu, sdružení s radikálními americkými politickými aktivisty krátce po jejich přesídlení do New Yorku a benefiční koncerty ve zdejší Madison Square Garden v roce 1972.

Zde však jakoby pro autory publikace Lennonův život skončil. Z roku 1972 se náhlým skokem přesouváme do roku 1974, který je dokumentován pouze třemi fotografiemi ze soudních tahanic manželů Lennonových s americkým imigračním úřadem, který jim (pod záminkou starého drogového skandálu z Británie) dlouhá léta hrozil vyhoštěním ze země. Poté následuje další skok do roku 1980 na poslední dvoustranu, z jejíhož černého pozadí vystupují tváře známé dvojice skryté za černými brýlemi. Posledních šest, respektive osm let (pokud vezmeme v úvahu odbyté roky 1973 a 1974) tedy tvůrci publikace redukují na pouhých šest stránek! Neobjeví se tu byť jediná fotografie, která by dokumentovala zpěvákův nechvalně známý „lost weekend“, tedy jeho více než roční pobyt v Los Angeles, kam se přesunul v době, kdy jeho vztah s Yoko Ono procházel velkou krizí, a kde žil s její osobní asistentkou May Pang, přičemž bojoval s drogovou a alkoholovou závislostí. Stejně tak jako by bylo nedůležité narození jejich vytouženého potomka Seana v den Lennonových pětatřicátých narozenin. Určitá redukce počtu fotografií z let 1975-1980 by se dala chápat, neboť jak známo, v tomto období se Lennon stáhl do ústraní a naplno se věnoval výchově syna Seana, ne však jejich absolutní ignorace (přece jen se nabízela možnost využít nespočet fotografií z osobního archivu Yoko Ono). Bez zmapování této určující životní etapy Johna Lennona zkrátka nejde považovat publikaci na kompletní. Obzvlášť pokud podtitul „Jeho život“ jasně hlásá ambici být hudebníkovou kompletní biografií. Nedoložit byť i neokomentovanými fotografiemi tragický 8. prosinec 1980 se rovněž zdá jako zbabělost, přestože se jedná o stále velice citlivé téma. Čtenář se tudíž nezbaví pocitu úsečného konce knihy, který je vyloženě sprostě odfláknutý. Stejně tak zamrzí absence proslulých fotografií Boba Gruena, který je spojován právě s newyorským obdobím Lennonova života, a stejně tak i nepřítomnost ikonické fotografie Annie Leibovitz pořízené těsně před hudebníkovou smrtí.

Stejně tak zde nenajdete slavnou fotografii Annie Leibovitz pořízenou těšně před hudebníkovou tragickou smrtí. zdroj: nationalgalleries.com

I přes výše zmíněné výtky (ke kterým bych přidala překlepy „Walls and Brigde“, Stuart „Sutcliff“ nebo typického wordovského šotka komolícího Harrisonovo jméno na „Georgie“), především neomluvitelnou neukončenost, která určitě zamrzí každého, kdo knihu vezme do rukou, se však jedná o vizuálně úchvatnou publikaci, jež by rozhodně neměla chybět ve sbírce žádného skalního fanouška Beatles a Johna Lennona. Přestože její pořízení není nejlevnější záležitostí, s blížícími se Vánocemi by se nad menším průvanem v peněžence dalo přimhouřit oko.

John Lennon – Jeho život

(John Lennon In His Life)

Editor: Valeria Manferto De Fabianis

Text: John Blaney

Překlad: Radka Hrdličková

Grafická úprava: Patrizia Balocco Lovisetti

Nakladatel: Mladá fronta

Formát: 272 stran, 29x25cm, česky, vázaná vazba

Rok vydání: 2010

Doporučená cena: 799,-Kč