Zde se nacházíte: 25fps » Téma » R. W. FASTbinder

R. W. FASTbinder

40. číslo – TÉMA – LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA

Rozhovor s Harrym Baerem (1947), hercem, režisérem, producentem a zároveň dlouhodobým spolupracovníkem R. W. Fassbindera.

Zdroj: LFŠ

Kromě herectví jste si vyzkoušel řadu dalších profesí spojených s filmem. Co všechno jste vlastně dělal?

Kromě kamery, kterou jsem se nikdy nenaučil používat, jsem zvládal všechno. Dělal jsem logistiku, vedoucího produkce, dělal jsem herce, asistenta, všechno, na co si vzpomenete – kromě natáčení.

S R. W. Fassbinderem jste spolupracoval téměř po celou dobu jeho kariéry. Co Vám tato spolupráce dala?

Byla dvě období, kdy jsem s Fassbinderem nespolupracoval. Bylo to v době, kdy jsem pracoval v divadle v Bochumi a ve Frankfurtu nad Mohanem, ale s výjimkou těchto dvou období jsem s ním skutečně pracoval od roku 1969 až do jeho smrti. A co mi ta spolupráce dala? Jak na to odpovědět. Krátce řečeno, byla to ta nejzajímavější doba mého života, pracovali jsme velice intenzivně, všechno šlo velmi rychle, Fassbinder točil jeden film za druhým a během těch čtrnácti let jsem se toho neuvěřitelně hodně naučil, vlastně jsem zjistil, co je to film.

Jaký je Váš nejoblíbenější Fassbinderův film?

Těch je víc, rozhodně tam patří Strach jíst duše. A jeho vůbec nejlepší film je podle mě V roce se třinácti úplňky, ten je vůbec nejradikálnější, potom určitě Lola, Manželství Marie Braunové a samozřejmě Berlín, Alexandrovo náměstí, to je jeho životní dílo.

Fassbinder má určitou pověst, mediální image. Byl i ve skutečnosti takový, jak se prezentoval?

Moc dobře nevypadal. Jeho image byla jakousi ochrannou slupkou, nosil stejnou koženou bundu, džíny, většinou bez spodků, boty na vysoké podešvi, šílené vlasy, takže takový postrach všeho měšťáckého. A lidé ho tak taky vnímali. Byla to prostě ochrana, protože byl velice známý, každý si na něj mohl ukázat prstem a říct, podívejte se, co zase vyvádí, a nutno dodat, že vlastně až po jeho smrti byl doceněn jako jeden z největších německých režisérů. Dokud žil, tak se na něj pořád jenom házela špína.

Co jste na něm nejvíce obdivoval a co jste na něm naopak neměl rád?

Byl to můj přítel, ale nikdy jsme spolu neměli sexuální vztah, díky bohu. Dokázal být velmi milý člověk, ale zároveň to byl strašný sadista. Prostě si občas během natáčecích prací někoho vyhlídnul a potom ho dusil. Ostatní se k němu většinou připojili, protože nechtěli jeho pozornost strhnout na sebe. Byl velmi pracovitý, nikdy neopakoval záběry, vždycky točil na jeden zátah. Záběr se opakoval pouze tehdy, když měl kameraman problém s ostrostí, nebo pokud se objevily nějaké jiné technické potíže, ale jinak se jelo na ostro. Říkalo se o něm, že není Fassbinder, ale FASTbinder, protože je tak rychlý.

Eva Chlumská

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 12

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru