Zde se nacházíte: 25fps » Téma » Dívka, muži a moře

Dívka, muži a moře

TÉMA: FRANTIŠEK ČÁP – La ragazza della salina (1957) – VERONIKA ZÝKOVÁ – 

František Čáp měl v roce 1957, kdy realizoval ve společné produkci Bavaria Filmu, Rizzoli Filmu a Zagreb Filmu snímek La ragazza della salina, na svém kontě již pětici snímků natočených v Západním Německu. Ozkoušel si již také koprodukci Západního Neměcka a Jugoslávie během natáčení filmu Am Anfang war es Sünde (1954) a prosadil se ve Slovinsku, kde jako svůj první tamní film režíroval komedii Vesna (1953), která byla skutečným hitem. Mezinárodnímu obsazení snímku La ragazza della salina vévodilo jméno Marcella Mastroianniho, který si tehdy musel na osudové setkání s Federicem Fellinim ještě pár let počkat, a francouzské herečky Isabelle Corey, jež v roce 1956 zazářila ve filmu Bob le flembeur Jeane-Pierre Melvilla a objevila se také v …a Bůh stvořil ženu (Et Dieu… créa la femme) Rogera Vadima.

Na počátku příběhu je bouře, ze které Piero (Mastroianni) zachrání Marinu (Corey), kterou předtím, ještě za slunně nevinného počasí, shodil rádoby žertovně do vody. Komická zápletka je vystavěna na rivalitě mezi temperamentními Italy, v centru rivality stojí Marina, o kterou se uchází početný zástup (nejen) mladíků v čele s Pierem, který se snaží srdce Mariny získat poněkud neomalenými a otravnými způsoby. Snímek však není čistou komedií, jak by se mohlo zdát, pohybuje se na pomezí dramatu, nepostrádá kriminální zápletku a potřebného antagonistu – Alberta (tehdy ještě nepříliš známý Peter Carsten), který je – slušně řečeno – Marinou velmi přitahován a neváhá ji sledovat a pokusit se znásilnit. Způsobí také smrt své přítelkyně Vidy, z níž je obviněna Marina. Naštěstí vše dobře dopadne a do poslední chvíle není jasné, koho a zda někoho si Marina – z mužů dost nešťastná – vybere.

Snímek plně těží z fyzických půvabů Isabelle Corey. Její vnady jsou předmětem řady záběrů a Marině způsobují spíše problémy – například ve scéně ze Saliny, kdy přijde Alberto vyloženě civět a neodpustí si obdivné hvízdnutí, se Marina poněkud dotčeně snaží zakrýt svůj velmi hluboký výstřih a ještě dostane od žen vynadáno. Alberto poté plácne jinou ženu po pozadí, na což „oběť“ i její kolegyně reagují koketním smíchem. Ano, jak vidíte, tento snímek by bylo jistě velmi zajímavé číst z hlediska genderu, protože sexismus (obstarávaný zejména postavou Alberta) a machismus jsou jeho poznávací znamení. Nutno dodat, že dojde i na ženský zápas v bahně, který je nesmírnou zábavou pro mnohočlenný zástup mužů…

Film těží rovněž z italských lokací, které jsou nesmírně fotogenické a kamera Václava Vícha1 si je doslova vychutnává, ať už ve scénách běsnícího moře či nádherně zbarvené oblohy. Velmi dobře jsou řešeny také scény ze zábavy, při níž vyhrává hudba a Piero nejprve tančí s jednou z dívek, což Marina sleduje se smíšenými pocity. V rychlých střizích sledujeme muzikanty, tanečníky a Marinin obličej. Je to jedna z mála scén, v nichž může Corey předvést něco jiného než svůj obdivuhodný dekolt, emoce jí bohužel příliš nejdou. Také v následujícím tanečním čísle, kde spolu s Pierem tančí čaču, je to ostřílený Mastroianni, kdo scénu „táhne“. Snímek je zajímavý zejména kvůli jeho přítomnosti a herecké suverenitě, kterou prokazuje ve všech scénách.

Čápovi se podařilo plně využít atraktivních lokací a hereckého obsazení, umně pracuje také s náladami. Velkým kladem celého snímku je také hudební složka, kterou obstarává jak hudba nediegetická, tak diegetická – živelné písně v baru či Pierův zpěv pod Marininým oknem. Italská energičnost a temperament Františku Čápovi zjevně seděly, přesto nelze celkovou kvalitu snímku nadhodnocovat – jedná se o příjemný film, který však operuje s tuctovým příběhem a předvídatelným dějem. V zimě ale příjemně zahřeje.

La ragazza della salina

Režie: Franz Cap
Scénář: Johannes Kay
Námět: Franz Cap, Vjeko Dobrincic
Kamera: Vaclav Vich
Střih: Friedel Buckow
Hudba: Bert Grund
Hrají: Isabelle Corey (Marina), Marcello Mastroianni (Piero), Jester Naefe (Vida), Peter Carsten (Alberto), Hans Reiser (Nico), Kai Fischer (Lola), Trude Hesterberg (matka Vida), Edith Schulze-Westrum (matka Piera) a další
Itálie, Západní Německo, Jugoslávie, 1957, 94 min.

 

Zdroj fotografie č. 1: http://www.ivid.it

Print Friendly
  1. Kameraman filmů Gustava Machatého, který se usadil natrvalo v Itálii v roce 1936 a snímal zde řadu filmů. []

Autor

Veronika Zýková
Editorka, garantka rubriky Český film

Zajímají mě méně probádané či neprobádané oblasti československé kinematografie, nerealizované scénáře, krimi inscenace Čs. televize 60. a 70. let, současný český film, současné britské TV seriály a série (opět zejména krimi), videohry (především adventury), české i světové komiksy a další oblasti a témata. To vše střídavě, průběžně, současně, jak to přichází, odchází a navrací se ke mně...

Počet článků : 198

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, o.s., Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru