Sexy technikou k nindžovské dokonalosti

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 25. srpna 2011 Rubrika: Komiks | Komentář : 1

RECENZE: Masaši Kišimoto – Naruto (1. díl) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Naruto Uzamaki je to, čemu se říká spratek. Nepříliš schopný outsider, kterého nikdo nebere vážně, a proto na sebe upozorňuje lumpárnami. Navíc je nafoukaný a opravdu se domnívá, že jednou z něj bude špičkový nindža (hokage). Zatím ovšem v nindža akademii úkoly spíše nezvládá. Tohle má být hrdina jednoho z nejpopulárnějších japonských comicsů?

Jeho autor Masaši Kišimoto (nar. 1974) samozřejmě věděl, že koncept založený na veskrze nesympatické hlavní postavě by čtenáře rychle odradil. Hned v dramatickém úvodu tedy předestírá Narutovo „prokletí“ (související s legendou o liščím démonovi), kvůli kterému se mládenec ve vesnici cítí jako vyděděnec a dělá všechno pro to, aby si získal pozornost a uznání. Jak posléze vyjde najevo, je Naruto zamilovaný do spolužačky Sakury, ta jej však považuje za samolibého hňupa a oči má pouze pro zádumčivého Sasukeho. Tyto tři nindžovské adepty spojí do týmu učitel Iruko, který nad Narutou drží ochrannou ruku, a zkouška ve finále prvního dílu prokáže jejich (ne)schopnosti.

Série Naruto vykazuje jisté podobnosti s fenoménem zvaným Harry Potter. Také zde se setkáváme s teenagerem vyrůstajícím bez rodičů, jehož existence v sobě skrývá nebezpečné tajemství. Bradavickou školu čar a kouzel představuje akademie Šinobi, místo zaklínadel se žáci učí nindžovské techniky, hůlky nahradily šurikeny. Sasuke a Sakura jsou sice zatím Narutovými konkurenty, ale už druhý díl slibuje výzvu, která je přinutí ke spolupráci. A jakou roli sehraje v budoucnu hokageho vnuk Konohamaru, který zpočátku Naruta obdivuje, ale pak se chlapci rozejdou s příslibem vzájemného soupeření?

Stejně jako Harry Potter i Naruto ponese zřejmě znaky vývojového „románu“, postupné si uvědomování sebe sama a přijímání zodpovědnosti.

V Narutovi bychom však těžko hledali anglickou zdrženlivost. Černobílá manga překypuje výtvarně skvěle podávanými emocemi a svérazným humorem, nejlepší jsou projekce „vnitřní Sakury“, často v naprostém protikladu k dívčinu navenek prezentovanému chování. Také z Narutovy sexy techniky (později zkombinované s technikou klonů) by Albuse Brumbála nejspíš ranila mrtvice. Aby získal Sakuřinu náklonnost, je Naruto připraven zneužívat nindžovské dovednosti a k polibku nedojde jen proto, že jej zachvátí zcela prozaický průjem ze zkaženého kravského mléka.

Jednotlivé kapitoly pak Kišimoto originálně odděluje komentovanými skicami, zavrženými nápady nebo historkami ze života. A pozor! Comics vychází v původním uspořádání, tedy čtení zprava doleva.

Nakladatelství CREW udělalo další významný krok k tomu, aby mangu podsunulo českému čtenáři. Zatímco série Crying Freeman: Plačící drak cílí na dospělé publikum, Naruto má potenciál přivést k japonskému comicsu třeba právě fanoušky zmíněného Harryho Pottera, kteří po premiéře poslední filmové adaptace mohou ve svém kulturním prožívání pocítit jistou prázdnotu. Dalších pět dílů by podle plánu mělo vyjít do dubna 2012, což je tempo více než vražedné.

Podle zadní strany obálky se Naruta prodalo ve světě přes sto padesát milionů výtisků, vznikl animovaný seriál i několik filmů. CREW jeho počeštěním dokazuje, že na zdejším (stále ještě poměrně úzkém) comicsovém trhu neexperimentuje, ale sází na prověřenou (mainstreamovou) kvalitu.