Netopýří křídla nad Gothamem
Na začátku prázdnin bylo televizní zpravodajství plné Miroslava Kalouska. Necelý měsíc nato tuhle temnou postavu tuzemské politiky vystřídal na obrazovkách Batman. Nebýt tragické události v Denveru, pravděpodobně by uvedení závěrečného dílu Nolanovy trilogie neokupovalo obrazovky v takové míře. V diskusích okolo toho, zda filmy mohou podněcovat násilné činy, a částečných rozpacích ze samotného snímku by nemělo zapadnout, že nakladatelství CREW přispěchalo s dlouho očekávaným druhým vydáním zásadního batmanovského comicsu Franka Millera Návrat Temného rytíře.
Je překvapivé, jak tento comics od doby svého vzniku (1986) nezestárl. Naopak. Napětí mezi Západem a Východem, studená válka a s ní související závody ve zbrojení, jež tvoří rámec příběhu, sice už mladším čtenářům nic neříkají, ale zahlcenost veřejného prostoru médii, hrozba terorismu, politické lavírování a stát jako instituce opakovaně selhávající ve svých hlavních úkolech, to jsou témata s postupem času stále aktuálnější. A pak je tu samozřejmě Barman – ikonická postava maskovaného hrdiny není v Millerově podání hbitý atlet, který to za pomoci nejrůznějších technických udělátek nandá těm zlým a za potlesku davu zmizí, aby se vynořil ve společnosti coby poněkud tajemný miliardář Bruce Wayne. Batmanovi je pětapadesát, po smrti druhého Robina (Jason Todd, tím prvním byl Dick Greyson) se stáhl na odpočinek a deset let o něm nikdo neslyšel. Jenže – komisař Gordon odchází do důchodu a Gotham vedle vlny veder sužuje agresivní gang Mutantů. Wayne znovu nasazuje kostým, ale doba se změnila. Veřejnost je v názoru na Batmanovo prosazování spravedlnosti rozpolcená a nové vedení policie by jej nejraději vidělo pod zámkem spolu se zločinci. Do toho se stupňuje mezinárodní napětí, studená válka hrozí přerůst ve válku horkou, jaderný arzenál je v pohotovosti a své hodlají říct ještě Batmanovi staří protivníci – bývalý státní návladní Harvey Dent alias Two Face a psychotický Joker.
Pokud porovnáme tento Millerův koncept s comicsem Alana Moorea Watchmen (Strážci), který vznikal v téže době, najdeme spoustu shodných rysů. Také Moore rozvíjí příběh v rámci tehdejší politické situace (byť jde o alternativní svět, v němž USA vyhrály válku ve Vietnamu), zamýšlí se v něm nad rolí médií při utváření veřejného mínění, také jeho hrdinové jsou (bývalí) okostýmovaní bojovníci se zločinem, postavení vládou mimo zákon. O dvacet let později lze vysledovat vliv těchto comicsů na scénářích Eda Brubakera pro Marvel. Captain America stárne, nad marvelovským světem visí hrozba občanského konfliktu a navíc se ukáže, že superhrdinův pomocník Bucky nezemřel, nýbrž byl během studené války zneužíván Rusy jako zabiják na špinavou práci. Pokud bude mít pokračování Capových filmových dobrodružství skutečně podtitul The Winter Soldier (jak tiskové zprávy naznačují), máme se nač těšit. Ale to jen na okraj.
Návrat Temného rytíře je nejlepším comicsem Franka Millera, esenciální záležitostí, kterou už v dalších dílech nepřekonal. Nadživotní hrdinství, braní spravedlnosti do vlastních rukou tam, kde liknavý nebo zkorumpovaný státní aparát selhává, zarputilá posedlost jednajících postav, jejich odhodlání dojít vždy až na konec cesty, vnitřní monolog s důrazem na působivou repetitivnost, neuhýbání před násilím a jeho následky (rány opravdu bolí), to všechno jsou znaky, jimiž autor později obdařil populární sérii Sin City. Comicsového fanouška potěší i to, jakým způsobem se do Temného rytíře promítají důležité prvky batmanovské mytologie. Najdeme zde retrospektivní scénu zavraždění Bruceových rodičů, kde se Miller vzdává vnitřního komentáře a nechává na čtenáře působit jen sled detailních výjevů (otcova ruka, matčiny perly, vyskakující nábojnice), narážky na předešlé Robiny (tím novým se stává třináctiletá dívka Carrie), Catwoman (Selina provozuje eskort service) ale také další postavy z universa DC Comics – konkrétně lukostřelce Green Arrowa a Supermana, který je Batmanovým protipólem, poslušným psíkem na prezidentově vodítku.1 Nehledě na to, že Batman nalézá po Jokerově útoku Selinu zmlácenou, převlečenou do kostýmu Wonder Woman a svázanou zlatým lasem.
Naproti tomu mrazivě prorocky lze chápat dvě sekvence: v jedné (rozvedené na celou stránku) jakýsi poděs začne střílet do publika v pornokině, ve druhé se letadlo v důsledku vyřazení elektrických obvodů naboří do gothamského mrakodrapu. Denver a 11. září dnešnímu čtenáři vyskočí v mysli zcela automaticky. Byl to tedy právě Frank Miller, který jako jeden z prvních vzal do té doby dětsky bezpečný comicsový svět a ve svých rukou jej přetvořil v místo, které se až příliš podobá světu, v němž žijeme.
Součástí svazku je i galerie jednotlivých obálek (příběh je rozčleněn do čtyř knih) a synopse závěrečného dílu. Její porovnání s finální verzí přináší zajímavý poznatek o tom, jak se látka pod rukama tvůrců vyvíjí. Záměrně říkám tvůrců, protože Frank Miller označuje Návrat Temného rytíře za kolektivní dílo, jmenovat je nutno koloristku Lynn Varleyovou spolu s kreslířem a (v Batmanově případě především) inkerem Klausem Jansonem.
Frank Miller, Klaus Janson, Lynn Varleyová: Batman: Návrat Temného rytíře
Nakladatelství CREW, Praha 2012
224 barevné strany
799 Kč
- V již zmíněném Captainu Americovi od Eda Brubakera sehraje podobnou roli Iron Man, který se postaví na stranu zákona o Superlidském registračním protokolu. Cap ovšem vidí v tomto opatření zásah do občanských práv a svobod a stává se tak veřejným nepřítelem, po němž jeho bývalí kolegové jdou. [↩]