Zde se nacházíte: 25fps » Český film » Ze života rockera

Ze života rockera

RECENZE: DVD Rock života (r. Jan Gogola ml., 2011) – VERONIKA ZÝKOVÁ –

O dokumentu

Druhým titulem z ediční řady Česká radost, pod kterou se podepsaly Verbascum Imago spolu s firmou Indies MG, je po úspěšném a oceňovaném Klusákově snímku Vše pro dobro světa a Nošovic dokument, který sice zatím žádné ceny neposbíral, ale své diváky si jistě našel a najde. K vidění byl jak v řadě českých kin, tak na stanici HBO, která snímek produkovala. Dokumentární portrét Oldy Říhy, zpěváka a kytaristy, šéfa legendární kapely Katapult, sice může některé fanoušky očekávající pohled do historie skupiny zklamat tím, že se až na několik archivních záběrů věnuje takřka výhradně současnosti a kapelníku Říhovi, ovšem zejména pro ty, kteří se chtějí dostat „pod slupku“ Oldy Říhy, dokument zklamáním nebude. Podtitul zní Obyčejná legenda Olda Říha jako Katapult osudu a právě ona obyčejnost fascinovala scenáristu a režiséra snímku Jana Gogolu ml. natolik, že se rozhodl věnovat osobnosti Oldy Říhy celovečerní dokument.

Katapult to, podobně jako třeba Jiří Schelinger, schytával od kritiků za normalizace na stránkách časopisu Melodie, část posluchačů se proti němu vymezovala právě proto, že jde o jednodušší, přímočarou hudbu (včetně textů), naopak oddaných příznivců měl a má stále dost. Osobně jsem nikdy tuto kapelu neposlouchala a po pravdě jsem se pro zhlédnutí dokumentu při uvedení v Ji.hlavě rozhodla jednoduše proto, že nic zajímavějšího v tu dobu nebylo takříkajíc k mání. Nicméně po celou dobu projekce (jíž byli přítomni také protagonista a režisér) jsem se dobře bavila, stejně jako hojně obsazený sál, z velké části naplněný fanoušky kapely.

Epizody ze života Oldřicha Říhy ve čtyřech ročních obdobích roku 2009 jsou často zábavné nejen díky charizmatu osoby, kolem které se celý dokument točí, ale také díky režiséru Janu Gogolovi ml., jenž klade Říhovi často takové otázky, aby ho vyprovokoval k reakci a donutil k zamyšlení. Jak napsal Miloš Kameník ve svém článku: „V Oldovi Říhovi se sváří melancholická, dobrácká až sentimentální poloha s rockerským chlapáctvím, které musí pro sebe i své okolí stále více hrát. Gogola jej provokuje nezvyklými a zdánlivě nesmyslnými otázkami. Zpěvák se s ním pře a za blbé otázky mu nadává. Přičemž právě z tohoto pnutí vyplouvá na povrch Říhova autentická povaha.“1 Vztah filmař-muzikant a režisér-protagonista je přiznaný, Gogola odkrývá svou dokumentaristickou metodu, nutí Říhu (který sám sebe označuje za pařez, stejně ho popisuje Marek Eben) stoupnout si na pařez mezi lilie (tak ho zas charakterizuje manželka), neváhá se blbě ptát, jak již bylo zmíněno, na což Říha přistupuje, protože ví, že je to součást „hry“.

Režisér zachycuje protagonistu ve zlomových okamžicích, a to hned na začátku, kdy zpovzdálí sleduje pohřeb svého dlouholetého parťáka, zakládajícího členka Katapultu, basáka Jiřího „Dědka“ Šindeláře. Nedlouho poté umírá tehdejší bubeník kapely Karel „Káša“ Jahn. Tyto tragické události (k nimž lze ještě přičíst smrt zakládajícího bubeníka Anatoli „Tolji“ Kohouta v předchozím roce) znamenají pro „Vedoucího“ Říhu nejen osobní ztrátu, ale také přivolávají otázku ohledně pokračování Katapultu, které „osud“ (vzpomeňme na podtitul filmu) vyřeší a kapela v omlazené sestavě pokračuje v roce 2010 takříkajíc od nuly. Nabízí se ovšem otázka, se kterou Říhu pronásleduje režisér – zda už za sebe našel pokračovatele.

Umanutost a zaťatost, určitá vnitřní nespokojenost, to jsou rysy alespoň zčásti charakterizující Říhu, tak jak je v dokumentu ukázán. Kamera jej zachycuje při squashi, v šatně, na zkoušce, při koncertech, kde si užívá kontaktu s diváky, a také když vynadá kvůli nesprávným kabelům člověku, kterému tak údajně poskytl lekci do života k nezaplacení. Říha je neústupný, podle vlastních slov se nemá komu za co omlouvat, nikdy nikomu neublížil. Něco o jeho osobnosti a temperamentu také vypovídá, že při ping-pongu hned po podání smečuje. To vše se skládá do obrazu Říhy, který sice většinou působí jako „drsoň“, ale někdy se v náznacích objeví známky nejistoty, v nichž možná prosvítá jeho méně známá, ale opravdovější tvář. Výborné jsou scény z předávání hudebních cen Anděl, které jsou prostřihávány koncertem v kulturáku, kde se Říha cítí mnohem lépe než na blbě nazvučené ceremonii. Další tvář ukazuje bezesporu inteligentní a přemýšlivý Říha v poklidu, kdy se uchyluje v „kapličce“ do ladovského světa.

O DVD

Graficky jednotné zpracování obalu, DVD i menu je zdařilé, co však asi nejvíc potěší diváka, je štědrá bonusová výbava. Bonusy je DVD vybaveno ještě hojněji než v případě Nošovic. Téměř hodinu „přídavků“ tvoří nezařazené a prodloužené scény. Zima 2009 (4:20) obsahuje scény s vypadlým zubem, nezařazené záběry ze sledování pohřbu„Dědka“ a koncertní provedením písně Třináctá komnata. Následující Jaro (18:05) nabízí natáčení pořadu v České televizi. V Létě (19:25) mluví Říha o výstavě historie Katapultu, proč ji umístil do Podmokel a ne do Prahy, rovněž přináší zajímavé srovnání Rolling Stones a Katapultu, jako obvykle jsou tyto záběry prostřihávané koncertním vystoupením. Podzim (12:57) se točí kolem představení-nepředstavení autora nových textů Katapultu, opět s prostřihy Oldy v knihkupectví, kde mimo jiné líčí své okouzlení nad ilustracemi Zdeňka Buriana v Ostrově pokladů . V Zimě (6:53) se Říha kriticky staví k některým momentům svého proběhlého vystoupení a říká: „Zahrát správnej tón je přirozený, ale nevyvinout správný emoce je hnusný.“ Dalším bonusem jsou Porodní bolesti aneb metrosexuál (11:30), zachycující zkoušení nové písně Metrosexuál a její živé provedení.

Samozřejmostí je trailer, fotogalerie obsahující řadu řadu fotek z natáčení, které se promítají jako slide-show podbarvené hudbou Katapultu. DVD je rovněž vybaveno českými i anglickými titulky, přičemž musím zmínit nelichotivý trend, protože anglické titulky nenajdeme u mnoha zajímavých titulů (např. Nevinnost) a také většiny starých českých filmů vydávaných FEXem. Takže zahraničním přátelům mnoho zajímavých titulů prostě nepustíte, leda byste se sami pustili do překládání. Ale to byla jen taková hořká odbočka, která se naštěstí k Rocku života ani Nošovicím nevztahuje. Lze se tedy jen těšit na další titul této dokumentární řady, a také na nový počin Jana Gogoly ml., jímž je chystaný dokument o pozoruhodné výtvarnici Kateřině Šedé.

Rock života

ČR, 2011, 86 min.
Režie, námět a scénář: Jan Gogola ml.
Kamera: Vladan Vála
Střih: Ladislav Cmíral
Obraz: 16:9
Zvuk: 5.1 film, 2.0 bonusy
Titulky: English subtitles, české titulky
Bonusy: Zima 2009, Jaro, Léto, Podzim, Zima, Radosti života, Porodní radosti aneb Metrosexuál, Fotogalerie (celkem 56 min.)
Cena: 250 Kč

 

Print Friendly, PDF & Email
  1. KAMENÍK, Miloš. Dokumentární radost 2011 (MFDF Jihlava 2011). Dostupné z:  http://25fps.cz/2012/dokumentarni-radost-2011/ []

Autor

Veronika Zýková
Editorka, garantka rubriky Český film

Zajímají mě méně probádané či neprobádané oblasti československé kinematografie, nerealizované scénáře, krimi inscenace Čs. televize 60. a 70. let, současný český film, současné britské TV seriály a série (opět zejména krimi), videohry (především adventury), české i světové komiksy a další oblasti a témata. To vše střídavě, průběžně, současně, jak to přichází, odchází a navrací se ke mně...

Počet článků : 263

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru