San Francisco Noir: Rozhovor s Nathanielem Richem
Nathaniel Rich (1980) je americký romanopisec a esejista. Je autorem filmového průvodce San Francisco Noir a románu Mayor’s Tongue. V současnosti žije v New Orleans. Více informací o něm a jeho díle můžete najít zde.
Co je tak temného a pochmurného na San Franciscu, jednom z nejkrásnějších, nejromantičtějších a turisticky nejatraktivnějších měst na světě? Proč myslíte, že tolik filmařů, zejména v období klasického filmu noir, situovalo svůj film právě sem?
Tato otázka pro mne byla záhadou a právě na ni jsem měl v úmyslu najít odpověď v San Francisco Noir. Jak píšu ve své knize, existuje několik různých odpovědí. Jako nejlogičtější se jeví jeho geografická poloha – San Francisco je od Los Angeles vzdálené jen šest a půl hodiny cesty, takže pro filmaře bylo relativně snadné tady točit. To ovšem zcela nevysvětluje mimořádně vysoký počet filmů noir, které tady vznikly (přece jen, kolik noirů odehrávajících se v San Diegu si vybavíte?). Druhou možnou odpovědí je krajina a reliéf města. Prudké svahy a křižující se uličky a schodiště vytvářejí úžasné možnosti pro noirové kameramany, kteří, jak víte, byli posedlí vychýlenými úhly kamery a klaustrofobickými prostory.
K San Franciscu se rovněž vztahuje zvláštní mytologie, která se příhodně shoduje s noirovými intencemi. Od doby zlaté horečky v roce 1849 se město stávalo cílem ztracených existencí a podvodníků a lidí zoufale se snažících začít znovu. Vždy představovalo útočiště pro lidi, kteří utekli z konzervativnějších koutů země. Tolik noirů vypráví o člověku, který doufá, že unikne svému osudu, který se snaží zmizet a zažít nový život, a San Francisco se ideálně hodí pro takový typ zápletky.
Ovšem hlavní důvod, proč je takovým ohniskem filmu noir, spočívá, dle mého názoru, v něčem jiném. San Francisco je ideálním noirovým městem právě díky své kráse, kouzlu a romantičnosti. Předmětem filmu noir je nesoulad mezi vzhledem a zevnějškem a temnou realitou bídy a chudoby. Čím nablýskanější, elegantnější a velkolepější prostředí, tím znepokojivější je upadnutí v nemilost. Proto tolik filmů noir začíná v nóbl bytech, panských sídlech či nočních klubech, jen aby se přesunuly do špinavých, pokleslých barů, levných hotýlků nebo zadních uliček. Kontrast mezi vysokým a nízkým není nikde jinde dramatičtější než v San Franciscu (jedinou výjimkou je snad jen New York). Je to ta divoce proměnlivá povaha osudu, tak snadno vykreslitelná v San Franciscu, která noiru propůjčuje jeho temnou podstatu.
Proč jste zvolil právě San Francisco jako téma pro vaši knihu? Proč jste si nevybral New York, který dobře znáte, protože jste se tam narodil a vyrůstal, a ve kterém je rovněž situována řada filmů noir?
San Francisco mi připadalo mnohem tajemnější, osobitější. Je evidentní, proč je tolik noirů situováno do New Yorku – je to největší a nejikoničtější město Ameriky a film noir je především o městěch. Zároveň se v New Yorku točí všechny druhy filmů. Noir je v San Franciscu mimořádně přítomný, takže spojitost tohoto žánru a města se zdá unikátní.
Jak dlouhou dobu vám zabral výběr a studium jednačtyřiceti filmů, o kterých píšete? Z kolika filmů jste je vybíral?
Napsal jsem o každém filmu noir situovaném či natáčeném v San Franciscu, který jsem byl schopen sehnat. Zabralo mi to zhruba osmnáct měsíců. Odmítl jsem psát o filmech, které měly jen minimální či vedlejší spojitosti s městem.
Narazil jste při shánění těchto filmů na nějaké překážky?
Knihu jsem psal v letech 2004-2005, kdy bylo ještě stále velmi obtížné dostat se k některým z těchto filmů. Některé byly nedostupné celé dekády. Naštěstí je San Francisco domovem nejlepšího zdroje o filmu noir na světě, neziskové organizace Danger and Despair Knitting Circle, která sbírá a distribuuje kopie všech noirů, které kdy byly natočeny. Byli mi nesmírně nápomocni a poslali mi videokazety asi dvaceti filmů, které nebyly dostupné nikde jinde (a některé z nich stále nejsou). Také mi promítli staré 16mm kopie.
Domníváte se, že se filmové San Francisco a jeho zpodobení v rámci filmu noir od počátku noirového cyklu nějak zásadně změnilo?
Ano – sledovalo stejné vzorce jako noir v průběhu své evoluce od roku 1940 do součanosti. Pro další podrobnosti vás musím odkázat na svou knihu, kterou lze vnímat jako odpověd na tuto otázku.
Mohl byste uvést nějaké příklady zajímavého a nekonvenčního užití sanfranciských dominant a ikonických míst ve filmu?
Záběry starého trhařského okrsku v Thieves‘ Highway představují jeden z nejlepších zdrojů, díky kterým jsme si schopni si představit, jak tato oblast vypadala; čtvrť byla zničena v roce 1959. Na jejím místě dnes stojí nákupní centrum a několik obytných věžáků. Velmi neobvyklé je i využití Alcatrazu jako místa pro obchod s drogami v Point Blank. Mým oblíbeným místem k návštěvě v San Franciscu jsou Sutro Baths, které jsou dnes zaplavenými troskami. Objevují se v ústřední scéně snímku The Lineup, jenž se natáčel během krátkého období, kdy byly Sutro Baths přestavěny na umělé kluziště.
Narazil jste během vašeho výzkumu na nějaký konkrétní film, který zajímavým způsobem lže o San Franciscu?
Většina filmů lže, obzvlášť co se týče geografie. Nejznámějším příkladem by mohla být automobilová honička v Bullitově případu (Bullit), v níž se Steve McQueen pokaždé, když zabočí za roh, ocitne v naprosto odlišné čtvrti. Obdobně v Maltézském sokolovi (The Maltese Falcon), který se natáčel v Los Angeles, si můžete v první scéně všimnout, že hasiči nosí helmy s nápisem „LAFD“ [Los Angeles Fire Department].
Na San Francisco Noir byla pěna řada chvály, dostalo se jí doporučení od takových vlivných autorit v oblasti fimu noir, jakými jsou Eddie Muller, Richard Schickel či Martin Scorsese. Nepohrával jste si s myšlenkou na napsání podobné knihy o jiném městě? Například o New Orleans, kde nyní žijete?
V současné době nic neplánuji. Po San Francisco Noir jsem vydal román The Mayor’s Tongue [více zde nebo zde]. Můj druhý román vyjde příští rok. Nejedná se o noir v tradičním slova smyslu, ačkoli je samozřejmě plný děsu a chaosu. Jeho název bude noirovým fanouškům rovněž znít povědomě: Odds Against Tomorrow.
přeložila Jana Bébarová
Nathaniel Rich: San Francisco Noir
New York: The Little Bookroom, 2008
168 stran
k objednání např. zde
Autor
