Zde se nacházíte: 25fps » Komiks » Démonické sado maso

Démonické sado maso

Démonické sado maso
RECENZE – KOMIKS: John Constantine – Hellblazer: Popel a prach (Azzarello, Frusin, Camuncoli, Stewart) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Takže je to tady! Zkompletovat v češtině scenáristický příspěvek Briana Azzarella k sérii Hellblazer trvalo sedm let. Těžko říct, proč nastala ta neuvěřitelná proluka mezi vydáním prvního a druhého dílu a proč potom další svazky padaly na pulty knihkupců velmi svižně. Možná se ukázalo, že tenkrát nebyl čtenář na comics podobného typu dostatečně připraven (filmovou adaptaci Constantine z roku 2005 nazdrojovanou částečně z Gartha Ennise opravdu za přípravu pokládat nelze). A dnes? Po pravdě, tahle série není žádný comicsový mainstream. Hlavní postava Johna Constantina, cynického a ošuntělého anglického mága s pochybnou morálkou, má k armádě okostýmovaných superhrdinů asi stejně daleko jako Azzarellův scénář k přímočaré dějové lince.

Hellblazer1

Po Constantinově vězeňské eskapádě v Těžkých časech se zdálo, že smysluplný příběh přestal Azzarella zajímat. Soustředil se na atmosférické putování po Státech, lemované opravdu odpudivými výjevy – tu ze života podivné komunity v temných lesích, tamhle zase řádil sériový vrah nebo se skupina neonacistů utápěla ve svém pseudonáboženském blouznění o rasové čistotě. Do toho vkládal Azzarello drobnější porce – nejasné rozhovory Constantina s federálním agentem Turrem nebo flashback o Johnově bouřlivém (punkovém) mládí. Teprve Popel a prach dovede čtenáře na konec cesty (Los Angeles) a složí před ním celý příběh o podvodu, pomstě, vině, odpuštění (a některých dalších věcech), jehož jednotlivé dílky dostával průběžně do ruky – jen nevěděl, kam přesně s nimi. Právě takhle komponovaný scénář mohl vést k jisté frustraci čtenářů, kteří měli pocit, že se v comicsu nic moc neděje a ještě ke všemu jim něco podstatného uniká.

Ovšem jestli se ošívali nad tím, že hlavní hrdina je příliš pasivní a události kolem něj se dějí jakoby mimochodem, Popel a prach je dovede na hranici šílenství. Constantine zde totiž téměř vůbec nevystupuje. Hned v úvodu stěžejního příběhu je zbytek jeho ohořelého těla nalezen v erotickém salónu s SM specializací a páteř vyprávění tvoří Turrovo vyšetřování této zvláštní události. Čím víc jej výpovědi svědků posunují k pravdě, tím víc se tato linie přibližuje k druhé: zpovědi jedné z vedlejších postav (známé z minulých dílů) katolickému knězi. Prozrazovat víc by bylo samozřejmě nefér (Azzarello vám vysvětlí, proč je „fér příšerná slabika, kterou se zaštiťují jenom socky“), ale jedním si buďte jisti. S touhle sérií je to jako s filmem, jehož finální zvrat ukáže předchozí děj v novém světle, a divák/čtenář má hned chuť vrátit se na začátek a pustit se do příběhu znovu. Jenže už nikoli jako ten, koho tvůrce šikovně vodí za nos.

hellblazer2

Skvělou práci na závěrečném dílu odvedl výtvarník Marcelo Frusin (úvodní část Honba za démony, v níž zaujme pohled Evropanů na tzv. Nový svět, obstaral Guiseppe Camuncoli) s pomocí koloristy Lee Loughridea. Statické scény výslechů podává z dramatických úhlů, zdařilými kompozicemi nešetří ani v sídle, kde se odehrává výše zmíněná zpověď. Jednotlivá prostředí jsou jasně definována barvami: hráškově zelená pro výslechovou místnost, chladná modř s černou pro interiéry plné znepokojivých artefaktů a rudá pro flashbacky, protože co jiného může být exkluzivní sado maso klub, když ne učiněné peklo.

Jak jsem řekl, tahle série není pro většinové čtenářstvo. Ale ti, kteří mají slabost pro po všech stránkách dospělý comics a jen tak se nezaleknou prezentovaných nechutností, musí Azzarellova Constantina milovat.

Brian Azzarello, Marcelo Frusin, Guiseppe Camuncoli, Cameron Stewart

John Constantine – Hellblazer:
Popel a prach

Nakladatelství CREW, Praha 2013
144 stran
349 Kč

Print Friendly

Autor

Počet článků : 229

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru