Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Proměnlivý status filmové hvězdy Anny Sten

Proměnlivý status filmové hvězdy Anny Sten

Proměnlivý status filmové hvězdy Anny Sten

PORTRÉT: Herečka Anna Sten (část 1.) – KVĚTA LUJKOVÁ –

Druhou část portrétu Anny Sten si můžete přečíst zde.

Anna Sten nebyla hvězda. Ne v hollywoodském slova smyslu. To se před ní podařilo jen velmi malému počtu hereček, které se dokázaly stylizovat do specifických žánrových kategorií hvězd, jak to vyžadoval hollywoodský studiový systém. De facto přirovnávat Annu Sten k „zapomenuté“ hvězdě, jen staví její hereckou kariéru do negativního světla. Prvním tématem, kterému bych se ráda věnovala ve svém příspěvku je tedy zpětný pohled na proměny jejího hereckého statusu ve spojitosti s nejistým pozadím její minulosti.

Počáteční roky herecké kariéry Anny Sten jsou spojeny s mnohými nesrovnalostmi a mýty. Například i dnes si některé internetové databáze a zdroje pletou Annu Sten s jinou ruskou herečkou – Annou Sudakevič. Mohla jsem se na vlastní oči přesvědčit, že díky jejich podobnému fyzickému vzhledu a faktu, že obě hrály ve stejných filmech jako Miss Mend (1926), Žlutá knížka (1928) nebo Torgovtsi slavoj (1929), bývají jejich bibliografie a filmografie propletené. Nemluvě o faktu, že v Rusku, kde začala svoji filmovou kariéru, je Sten uchována v kulturním a veřejném povědomí více jako herečka, kterou proslavila role v Barnetově filmu Moskevská modistka (1927). Naproti tomu na Ukrajině, kde se narodila a kde strávila mládí, bylo její jméno zapomenuto a je zde chápaná jako ruská herečka, která se uplatnila v Hollywoodu. Tyto nesrovnalosti v charakteru její kariéry pokračovaly i v Hollywoodu, kde byla chápána díky svému působení v Německu coby herečka z Německa. Jak je z výše uvedeného patrné, herecký status Sten byl často posuzován podle jejího předchozího působení v jednotlivých státech a ne v ohledu na její celou kariéru. Můžeme se však na její kariéru dívat i jinak, porovnávat jednotlivá období a vnímat jejich provázanost či rozpor mezi nimi. Budu se proto v následujících podkapitolách věnovat jednotlivým jejím filmům, které byly v roce 2012 promítány na Festivalu němých filmů v Pordenone (i některým mimo festival) a vnímat v nich proměnu herecké profesní dráhy Anny Sten.

Anel Sudakevič Anna Sten - 20. léta

Ruská herečka z Ukrajiny

Sten působila v Rusku v době, kdy zažívala své vrcholné období sovětská montážní škola, kde byli místo herců upřednostňováni neherci, kteří často ztělesňovali součást masy místo jednotlivých postav. To však nebyl případ Sten a také důvod, proč nikdy nespolupracovala se Sergejem Ejzenštejnem. Místo něho ale během svého pobytu v Rusku stihla spolupracovat s mnohými dalšími slavnými sovětskými režiséry té doby – Borisem Barnětem, Fjodorem Otsepem, Jakobem Protazanovem a skoro zapomenutým Jevgenijem Červjakovem. Zároveň byla také schopna působit v různých žánrech, od dramatu přes komedii až po psychologický film.

Anna Sten v Provokatérovi

Druhým filmem, ve kterém se Sten objevila, byl detektivní snímek Miss Mend (1926), režírovaný Fjodorem Otsepem. Předcházela mu role studentky Lipy v ukrajinském Provokatérovi (1926/1928), který se však distribuoval v Rusku až v roce 1928. V té době už byla Anna Sten v Rusku známou herečkou, a proto se ruští filmoví kritici zaměřovali na ztvárnění její vedlejší postavy více než na hlavního představitele role provokatéra. I při přehodnocení těchto recenzí, které čtou minulost z pohledu přítomnosti, musíme uznat, že herecký výkon Sten zastiňuje i Nikolaje Kutuzova v roli hlavní postavy studenta a revolucionáře Viktora. Sten ukazuje, jak se rozvíjí její postava z naivní dívky do milující ženy, která je schopna prokázat velkou odvahu. Na rozdíl od ní se Viktor jeví jako plochá, statická postava. Nezvykle působí styl i filmu, který svojí psychologií a prací s mizanscénou připomíná německý kammerspiel. Stojí za to zvážit, zda za to může působení režiséra filmu Viktora Turina v USA, kde se mohl seznámit s evropskými filmovými vlivy.

Moskevská modistka (1927)

Zlom v kariéře Anny Sten nastal až s Moskevskou modistkou (1927). Můžeme se ptát, čím mohla vynikat komedie, která vznikla na podporu státní loterie a ještě jí předcházely tucty podobných filmů o lidech, kterým se podaří vyhrát v loterii. Hlavní rozdíl je v žánrových prvcích – Moskevská modistka je komedií o obyčejných lidech, kteří zažívají obyčejné problémy – student Ilija nemůže v Moskvě najít ubytování, dívka vyrábí a prodává klobouky a přitom se jí, k její nelibosti, dvoří místní železniční úředník Fogelev. Osudy všech postav se nespojí díly losu nebo výhře, ale díky náhodě a los teprve slouží jako závěrečná katarze všech osudů. Sten zde zároveň reprezentuje moderní typ emancipované dívky, která je schopná se postarat nejen o sebe, ale i o muže, kteří jsou v tomto filmu všichni poněkud nemotorní. Moskevská modistka nezůstává ani stylově přízemní jako její předchůdci, ale bere si mnohé prvky ze slapsticku a zároveň používá i prvky montáže, přičemž obojí jí slouží k vytvoření nápaditých vizuálních vtipů a narážek.

V příštím díle se zaměřím na události, které zapříčinil divácký i kritický úspěch Moskevské modistky, a na vrcholné působení Anny Sten v Rusku.

Zdroje: IMDb.com, katalog Pordenone Silent Film Festival (2012), Russiancinema.ru

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Květa Lujková
Počet článků : 22

Zanechte komentář

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

Zpět nahoru