Mýty v Domovině a Hollywoodu

Publikováno: Veronika Zýková Publikováno dne: 29. listopadu 2014 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: Mýty 6: Domovina (Bill Willingham) – VERONIKA ZÝKOVÁ –

Po půl roce je tu další část Mýtů a zase je to záležitost, kterou přečtete na jeden zátah. Jak jsem prozradila v minulé recenzi, šestý svazek Mýtů nenavazuje tam, kde končí pětka, tedy příběhem Sněhurky a jejích dětí, ale sleduje další dějové linie. Tou první je svůdný podvodník Jack Horner v Hollywoodu, který využívá ukradených peněz, aby zfilmoval svůj životní příběh. Příběh s názvem Čipera Jack je vtipný zejména zachycením Jackova egocentrického chování a jeho zapojení do chodu „továrny na sny“. Přesto jsem si tenhle příběh užila o něco méně než ostatní. Má na tom zřejmě zásluhu David Hahn, který Čiperu Jacka nakreslil bez přílišného zájmu o detail. Nebo je to tím, že téměř všechny postavy vypadají značně nesympaticky? Každopádně čtenář může fandit alespoň Jill, která se s Jackem vydala do Hollywoodu ve zmenšené podobě, čehož Jack škodolibě využívá.

Následuje dramatičtější i zábavnější příběh Domovina, rozdělený do čtyř částí, jež měli výtvarně na starosti Mark Buckingham a inker Steve Leialoha. Ti akční jízdě nachystali do detailu vypiplané, atmosféru navozující kulisy. Coby protagonista se v Domovině objevuje starý známý – Modrák. Hlava nehlava se se svým magickým vybavením vypořádává s jedním protivníkem za druhým a působí v pohádkovém světě, kterému vládne nespravedlivý Císař, pořádný rozruch. V těchto soubojích je jasná převaha na straně „obávaného modrého mstitele“, takže může nabýt dojmu (a spolu s ním i čtenář), že se mu nic nemůže stát. Domovina nabízí také jednu rozsáhlou retrospektivu odhalující zásadní informace, která je rovněž výtvarně dovedena k dokonalosti do nejmenšího detailu.

Willingham brilantně pracuje s vyprávěním. V nejnapínavějším okamžiku se dění z Domoviny přesune v Intermezzu do Mýtova, který prochází zásadními změnami. Podstatnou událostí, která bude mít zřejmě dozvuky v dalších dílech, je odhalení nečekaného zrádce. Kontrastem ke starostem s fungováním ohroženého Mýtova, do kterého se vrací Mauglí, je jeho setkání s Balúem a idylické poležení bok po boku v přírodě. Ve scénách nočního města a spoře osvětlené kanceláře naopak Lan Medina a inker Dan Green navozují až noirovou atmosféru.
Za pozornost, co se výtvarného zpracování týče, stejně tak stojí samotné obálky původních sérií, jejichž autorkou je zajímavý výtvarník James Jean.

Nezbývá než čekat a těšit se na Mýty 7: Arabské noci (a dny), které by měly vyjít v květnu a podle všeho to bude příběh, ve kterém nebude o napětí rozhodně nouze.