All You Need Is Love

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 10. dubna 2016 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: All You Need Is Kill: Stačí jen zabíjet (Rjósuke Takeuči, Takeši Obata) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Příčinu toho, proč se akční military sci-fi Na hraně zítřka neobjevovalo v přehledech nejlepších filmů roku 2014, nehledejme v tom, že by tento snímek Douga Limana byl v jakémkoli aspektu nepovedený. Recenzentům spíše přišlo žinantní vyzdvihovat snímek, v němž armáda není podrobena kritice a ve kterém hraje Tom Cruise (ale stačil rok a již minimálně dekádu pozoruhodně vyzrálý herec se do „best of“ žebříčků dostal s pátým dílem Mission Impossible). Kolik z těch, kteří si po zhlédnutí Na hraně zítřka pochvalovali nejen dokonalou řemeslnou úroveň, ale také zajímavou zápletku, zaznamenalo, že snímek je hollywoodskou adaptací románu japonského autora Hirošiho Sakurazakiho All You Need Is Kill? Ten si sice v češtině přečíst nemůžeme, zato k nám právě dorazilo jeho stejnojmenné komiksové zpracování. Má smysl si tuto mangu pořizovat, když jsem viděl film? Ano, má to smysl.

Dokonce se odvážím tvrdit, že pro komiksové fanoušky, kteří se dosud k manze stavěli s krajní nedůvěřivostí, může být All You Need Is Kill oním iniciačním momentem, kdy zakoupí, otevřou (zvládnou obrácený způsob listování a řazení panelů)… a podlehnou. AYNIK má totiž jednu obrovskou výhodu: je to ucelený příběh podaný v jednom svazku, takže odpadá i pro mě málo snesitelný rozměr „nekonečnosti“, jakým disponují např. Naruto (zatím 26 dílů česky), Gantz (11 dílů) nebo třeba Bleach (20). Dalším plusem je fakt, že se románová předloha (a tím pádem i manga) od filmu docela podstatně liší. No, a konečně, na rozdíl od takového Útoku titánů je vyvedena špičkovou kresbou Takešiho Obaty, který je tuzemskému publiku známý díky Death Note – Zápisníku smrti (12 svazků + speciál).

Hlavním hrdinou není zbabělý chlapík středního věku jménem Cage, nýbrž mladý japonský rekrut Keidži (!) Kirija, který je povolán bojovat s mimozemskými vetřelci (tzv. mimiky) a v bitvě zahyne. Jenže uvízne v časové smyčce, probere se několik desítek hodin před svou smrtí a je nucen si ji znovu zopakovat. Ano, základní nápad zůstal samozřejmě stejný, včetně toho, že krom Keidžiho si nikdo jiný stále se opakující situace nepamatuje. V příběhu vystupuje také americká bojovnice Rita (ve filmu ji hraje Emily Blunt), s níž Keidži spojí síly, aby systému vracejícího se času přišel na kloub a armádu mimiků porazil. Na hraně zítřka vkládá do konceptu časové smyčky prvek nepředvídatelnosti, kdy díky důmyslné struktuře plné výpustek ví s každým opakováním hrdina mnohem víc než divák, a také jistou porci humoru. AYNIK je humoruprosté a spíše než na technický aspekt (jak v bitvě dojít co nejdál) se ve druhé polovině soustředí na vztah Keidžiho a Rity, což se zúročí v závěru, který nepřipraveného čtenáře emocionálně doslova rozseká.

Jednu věc lze zaručit. Jakmile začnete číst, nepřestanete, dokud s tím špalíkem nebudete hotovi. Příběh není servírován prostřednictvím sáhodlouhých monologů/dialogů, nýbrž sledem strhujících obrazů, kdy sice v některých akčních pasážích nebudete přesně vědět, co se děje, ale vnucené tempo vám stejně nedovolí zastavit a začít jednotlivé panely studovat. To si nechte až napodruhé a byla by škoda to neudělat, protože jak již bylo řečeno Obata je precizní výtvarník. A přitom ne takový mikrodetailem posedlý fetišista, jako třeba Keniči Sonoda a jeho prokreslování pistolí. Prostě, jděte do toho a nestyďte se, když si tak trochu zamilujete zcela vedlejší postavu kuchařky Rachel Kisaragi, to už ti Japonci umí, poškádlit toho „úchyla“ ukrytého v každém z nás. Říká člověk, který v současnosti ujíždí na jiné manze, kterou CREW vydává, na čtyřdílných Gunsmith Cats. Vždyť komiks, ve kterém je vůně čerstvě umletých kávových zrnek stejně důležitá (ne-li důležitější) jako obratnost hrdinů na bitevním poli, nemůže být úplně nezajímavý.