Legenda zbrocená krví

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 30. listopadu 2017 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: 47 róninů (Mike Richardson, Stan Sakai) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Snad každý, kdo se nějakým způsobem otřel o Japonsko, jeho kulturu a historii, zná příběh 47 róninů. Věrných vazalů, kteří dobře věděli, že pomsta chutná nejlépe zastudena, a tak po smrti svého pána zrealizovali plán, jak jeho (a svoji) čest obhájit podle samurajského kodexu cti, bušidó.

Scenárista Mike Richardson si po dlouhých letech rešerší a následných konzultacích s mistrem japonské mangy, scenáristou Kazuo Koikem (Lone Wolf and Cub, Lady Snowblood nebo i u nás známý Crying Freeman – Plačící drak), vybral patrně nejhrdinštější verzi tohoto příběhu z počátku 18. století. Vypravěčem učinil samuraje, který navštíví chrám Sengakudži, aby nalezl odpuštění. Posluchače/ čtenáře zde zastupuje anonymní mnich. Do tohoto rámce vložil Richardson story o korupci na šógunově dvoře, která rozpoutá nevraživost vysokého úředníka Kiry vůči jeho žáku Asanovi. Poctivý Asano odmítne dát Kirovi obvyklý úplatek, načež se stane terčem úředníkovy zášti. Situace eskaluje až k incidentu, na jehož základě je Asano odsouzen k trestu smrti. Teprve tady začíná příběh jeho loajálních vazalů (pod vedením správce Asanova panství, Jošia Óišiho), kteří se rozhodnou sehrát pro okolní svět role róninů zbavených cti, aby od sebe odvrátili pozornost a mohli s Kirou zúčtovat.

47 róninů bylo mnohokrát převedeno na filmové plátno, americká verze z roku 2013 s Keanu Reevesem přimíchala do historického příběhu notnou dávku fantasy, pokud si vzpomínám, tak se legenda stala součástí Ronina (1998), akčního thrilleru Johna Frankenheimera o agentech, kteří opustili svět tajných služeb a začali pracovat na vlastní pěst. Vypráví ji Michael Lonsdale, zatímco vyrábí figurky japonských válečníků pro panorama závěrečné bitvy. Nakonec se ukáže, že pro dvě postavy filmu byl status bezectného („zvlčilého“) agenta také jen zástěrkou.

Ale zpátky ke komiksu. Všechny fanoušky série Usagi Yojimbo musí nutně potěšit fakt, že se kresby ujal její tvůrce Stan Sakai. Podle bohatých bonusových materiálů se inspiroval dřevoryty japonského umělce Gekkó Ogaty (1859–1920). Podstatnější je, jak se mu podařilo vykreslit skutečné lidské postavy, když v jeho celoživotním díle figurují postavy antropomorfní. Odpověď zní, že výborně. Je to na první pohled rozpoznatelná sakaiovská stylizace, v níž se neztrácejí emoce a která dokonale slouží vyprávěnému příběhu. Jednotlivé obrázky jsou často bohaté na detaily (zvláště ty celostránkové v úvodu jednotlivých kapitol) a zmínit je nutno práci koloristy Loverna Kindzierského, který skvěle pracuje s atmosférou jednotlivých ročních období.

47 róninů je sběratelská lahůdka, na jejíž edici si v CRWi dali opravdu hodně záležet. V čase předadventního shonu stojí za to udělat si čas a věnovat tomuto komiksu pozornost. Nehledě na to, že se může stát velmi vhodným vánočním dárkem.