Zde se nacházíte: 25fps » TV » American Horror Story: Opulentní sídlo hororu

American Horror Story: Opulentní sídlo hororu

American Horror Story: Opulentní sídlo hororu
TV – TÉMA: MRÁZ PO ZÁDECH – American Horror Story (2011–?) – BARBORA KAPLÁNKOVÁ –

Antologie, která baví příznivce nejen televizního hororu od roku 2011, nedávno započala svou sedmou sezónu. Během šesti let své existence se kromě přetváření zavedených hororových archetypů a klišé věnovala také společensky citlivým tématům, jakými jsou rasismus, problematika LGBTQ+ komunity nebo psychická onemocnění. Momentálně je ústředním motivem situace po amerických prezidentských volbách, zasazená v problematice PC kultury.

Před každou novou řadou je fandomem kladeno několik otázek – co je tématem, kdo zůstal z předchozí řady a v jakých rolích se objeví. Tým herců, s nimiž antologie pracuje, sice není zcela neměnný, ale je dost stabilní na to, aby vytvářel určitá divácká očekávání. Během prvních čtyř řad se s železnou pravidelností objevovali Jessica Lange, Sarah Paulson, Lily Rabe, Frances Conroy a Evan Peters. Sarah Paulson a Evan Peters se jako jediní objevili ve všech dosavadních řadách. Lily Rabe a Frances Conroy v šesti, Denis O´Hare v pěti. Jessica Lange opustila seriál po čtvrté řadě.

Právě ona je zářným příkladem toho, jak herecké obsazení v AHS vytváří divácká očekávání. Už od první řady (Murder House) byla Jessica Lange v antologií synonymem pro stárnoucí dámu s tajemnou a často děsivou minulostí. Stejně tak pro Taissu Farmigu Murder House znamenal asociaci s postavou posmutnělé problémové teenagerky (kterou si zahrála znovu, v Covenu) a předeslal i opakované ztvárnění antagonistů Denisem O´Harem. Ten se tohoto vyprofilování zbavil až v Hotelu a to docela razantním způsobem – po několika odpudivých záporácích si zahrál trans ženu Liz Taylor, která se stala miláčkem publika.

Ne všichni herci v AHS jsou však plně podřízeni typecastingu. Role Evana Peterse napříč antologií jsou poměrně rozmanité – od psychicky nestabilního (a mrtvého) teenagera Tatea v Murder House přes o generaci staršího krále hoteliérů a sériových vrahů Jamese P. Marche v Hotelu, až po životem sršícího mladého herce Roryho, který se právě oženil se svou starší hereckou kolegyní v Roanoke.

Sarah Paulson je podobný případ. Její postavy navíc často prostupují několika řadami a vytvářejí spojnici, která podporuje fanouškovské teorie ohledně propojení jednotlivých světů AHS. Například v šesté řadě, Roanoke, se Paulson objevuje v komplikované kombinaci rolí – ztvárňuje herečku Audrey, která hraje Shelby v dokudramatu My Roanoke Nightmare, novinářku Lanu Winters, kterou diváci znají z druhé řady AHS Asylum, a médium Billie Dean Howard, která se objevila v Murder House a Hotelu, ale má i bezprostřední spojitost právě s Roanoke, na které odkazuje v Murder House.

Přesto, že se jednotlivé řady odehrávají v hypoteticky jednotném světě, každá si uchovává vlastní estetiku a pracuje s odlišnými atributy hororového žánru.

Uvnitř vražedných domů

První řada, Murder House, začíná jako zdánlivě předvídatelná duchařská historka. Nový začátek jedné rozpadající se rodiny v podezřele levném domě. Manželská krize a vůči novému obydlí skeptický potomek. Dům je tak levný proto, že má v každém pokoji dvacet duchů a zdi nasáklé problémy a utrpením předchozích nájemníků. Podivní sousedé jako bonus. Příležitostný Antikrist.

AHS si však bere toto nespočetněkrát zpracované téma a přetváří ho k obrazu svému. Rámec je tvořen strašidelným domem, ale hlavním tématem, které prostupuje dvanácti epizodami první řady, je rozbitá rodina. Všichni duchové a monstra v domě byli stvořeni z rodinných traumat. Navzdory jejich přítomnosti tedy hlavním tématem tohoto na první pohled tradičního zpracování hororového tématu zůstává rodina, která je hybnou silou veškerého konfliktu.

Opuštěné psychiatrické léčebny jsou oblíbeným prostředím hororových her nebo YouTube videí více či méně amatérských lovců duchů. Tolik negativních emocí musí zákonitě zanechat nějakou nadpřirozenou stopu! Asylum, druhá řada AHS, ukazuje, odkud všechny tyto negativní emoce přicházejí, a jako bonus přináší do hry další oblíbené hororové téma – posednutí ďáblem.

Briarcliff je nábožensky vedená instituce shromažďující nebezpečné i nevinné pod taktovkou ambiciózního monsignora Timothyho a sestry Jude. Mezi pacienty jsou z vraždy neprávem obviněný Kit Walker, novinářka Lana Winters, nymfomanka Shelley, dětsky nevinná Pepper a řada dalších.

Pravdou je, že tato instituce byla dostatečně hororová dávno předtím, než do hry vstoupil ďábel. AHS totiž na úkor fantastična neopomíná reálie, a proto divák sleduje utajenou lásku Kita a jeho ženy, Afro-Američanky Almy, stejně utajené soužití Lany s její milenkou, učitelkou Wendy, nebo z dnešního (zejm.euroamerického) pohledu absurdní praktiky šedesátých let, jako snaha vyléčit homosexualitu.

Briarcliff po celou dobu této řady zaujímá pozici hlavního monstra. Přestože tu figurují entity jako mimozemšťané či ďábel, jsou to především lidé a instituce samotná, která je hlavním zdrojem hororu. To je transparentní zejména na psychickém rozkladu sestry Jude, který nastane v momentě, kdy se sama stane pacientkou své vlastní léčebny.

 Bradavice v New Orleans

Coven bývá označován za jednu z nejslabších řad AHS, což je pravděpodobně kvůli jeho diametrální odlišnosti od předchozí řady. Estetikou se blíží mnohem více grunge stylu reprezentovaného Violet a Tatem v Murder House, než retro stylizaci z Asylum. Navíc zpracovává téma, které je předmětem spíše fantasy než hororového žánru – čarodějky. Jejich komunita čelí hrozbě vyhynutí a shromažďuje mladé čarodějky v New Orleans za účelem jejich ochrany. Dívky zkoumají limity vlastních možností, zatímco jejich starší řeší prastaré konflikty a snaží se navázat nová spojenectví proti těm, kteří se je snaží zničit.

Hlavním tématem Covenu je rasismus. Perzekuované čarodějky jsou samy o sobě obrazem pronásledovaných menšin a velká část děje je věnována interakci zmrtvýchvstalé, extrémně kruté otrokářky Delphine a Marie Laveau, královnou voodoo komunity New Orleans.

Coven se od předchozích řad AHS liší také svým dominantně ženským obsazením. Murder House i Asylum obsahovaly celou řadu mužů v mocenských pozicích vůči ženám, zatímco v Covenu ději dominují ženy. Mezi hlavními postavami jsou k nalezení pouze dva muži – Kyle a Spalding. Kyle je středoškolskou variací na Frankensteinovo monstrum a Spalding je němým komorníkem ve škole pro čarodějky. Z vedlejších postav jsou tu Luke, kterého silně ovládá a týrá jeho nábožensky přesvědčená matka, a zabiják přezdívaný The Axeman, jenž je dvakrát zničen žačkami neworleánské školy.

O příšerách a lidech

Čtvrtá řada AHS nesoucí podtitul Freak Show je ve fandomu, jak se zdá, předmětem debaty ohledně kvality a oblíbenosti. Jednoznačně odkazuje k Browningovu filmu Zrůdy (1932). Podobně jako Browning i AHS využívá herce se skutečnými hendikepy a místy lze najít podobnosti i v mizanscéně. Stejně tak ponechává označení ´freak´ ve svém názvu, přestože dnes už se samozřejmě jedná o vysoce nekorektní termín.

Otázkou však je, zda tento termín skutečně označuje členy Elsina ´obludária´. Čtvrtá řada rozhodně nabízí několik zrůd, ale schovává je pod vzezření bohatých synků a uhlazených byznysmenů. Stanley, první z antagonistů, vydělává na prodeji zavražděných ´anomálií´ do morbidní muzejní expozice. Když je odhalen, Elsa sama odkáže k Browningovu filmu a následuje remake slavné scény z konce Zrůd, kde se panoptikum konečně pomstí.

Dandy Mott, který je druhým z antagonistů, je svým způsobem ještě děsivější ve své mentalitě než Stanley. Jeho obsese se sebou samým, jeho rozmazlenost a znuděnost a přesvědčení, že Bůh si ho vyvolil pro vyšší účel, to všechno dohromady vytváří největší zrůdu v celém panoptiku – zosobnění všemocnosti privilegovaného bílého chlapce z dobré rodiny.

Freak Show lze vnímat jako manifest proti ableismu. Zejména postava Jimmyho Darlinga reprezentuje snahu zneužívaných lidí o začlenění se do společnosti a setřesení nálepky bizarností a atrakcí. Tentokrát nejde o žádné podprahové téma schované pod vrstvami hororových obrazů, ale o prvoplánovou tématiku, která, navzdory přítomnosti nadpřirozených sil typu Edwarda Mordrakea, staví lidi do pozice monstra.

Změna je život

Pátá řada čelila velké ztrátě v podobě odchodu Jessicy Lange. V Hotelu dostala prostor řada stávajících i nových tváří (Lady Gaga, Cheyenne Jackson, Matt Bomer), nicméně absence oblíbené femme fatale řadu dosavadních fanoušků odradila. Hotel také bývá v nejrůznějších žebříčcích oblíbenosti umístěn spíše na nižší příčky.

Prostředí hotelu samo o sobě slibuje diverzitu a pátá řada toho hojně využívá. Přestože obsahuje základní dějovou linku – pátrání po sériovém vrahovi – je to právě mozaika vedlejších osudů, která udržuje Hotel zajímavý. Jsou tu k nalezení upíři, lovci upírů, duchové, na scénu se vrací médium Billie Dean Howard. Široce zastoupená je zde LGBTQ+ komunita, včetně obyčejně opomíjených bisexuálů.

Hotel klade velký důraz na vizuály. Budova je postavena ve stylu art deco – obdélníky, čisté linie, symetrie. Jsou využity okázalé kostýmy, zejména v případě Hraběnky, která se, podobně jako její představitelka, vyžívá ve výrazném odění. Většina šatníku postavy Liz Taylor je inspirována vkusem skutečné Liz Taylor (turbany, kaftany, ikonická kombinace bílé košilky a kožich).

Hotel možná trpí lehkou překombinovaností. Spojuje lidská monstra s nadpřirozenými, a přitom se vrací k tématu z první řady – rodině. Alternativní rodině, kterou tady tvoří mrtví i živí (ze kterých se posléze stávají také mrtví). Zejména v posledních epizodách dochází k odklonu od hororového tématu a důrazu na vztahy a osobní životy postav. Ve srovnání s jinými, drastičtějšími řadami AHS, závěr Hotelu působí téměř jako odklon od žánru.

Následující řada, Roanoke, se vědomě vydává kompletně odlišným směrem. Skupina filmařů natáčí dokudrama o lidech, kteří si prošli peklem v jednom starém domě a jeho okolí. Poté, co se My Roanoke Nightmare stane televizním hitem, divák sleduje nejen zákulisí pořadu, ale také natáčení sequelu, který zahrnuje všechny zúčastněné (aktéry i herce), jejich návrat do strašidelného domu a uměle vytvořená a podporovaná dramata.

Roanoke je rozhodně nejnápaditější řadou AHS právě díky svému netradičnímu narativu. Navíc ukazuje, jak to občas funguje v zákulisí non-fikčních televizních pořadů. Velká část vizuálů je zprostředkována ruční nebo skrytou kamerou, což je drastická změna po stylizované kameře Hotelu a přímý odkaz k found footage hororům a pořadům jako I Shouldn´t Be Alive. Šestá řada také pracuje se skutečným historickým materiálem – kolonie v Roanoke existovala a zmizela, přestože pravděpodobně z jiných důvodů, než jaké jsou zobrazeny v AHS.

Kromě inovativního pojetí narativu se Roanoke může pyšnit také první ženou v režisérském křesle. Herečka Angela Bassett režírovala epizodu sloužící jako předěl mezi dvěma částmi řady, tedy epizodu, kdy je divákovi představeno zákulisí TV show uvnitř TV show.

Závěrem

Při pohledu na jednotlivé řady je tedy zjevné, že American Horror Story se nikdy nespokojí jen s novou fasádou. American Horror Story rovnou i vymění okna, dveře, střechu, tuhle něco zazdí, tamhle přistaví věžičku, půdu promění v taneční sál a navrch přestěhuje některé nájemníky. Pod tím vším to pořád bude ten starý strašidelný dům, který stál na počátku, který všichni viděli nesčetněkrát a který už nikoho ničím nepřekvapoval. Ale s novou energií a významy, jež odrážejí současnou společenskou náladu.

American Horror Story nelze oddělit fikční horor od toho každodenního a velmi skutečného. Právě naopak, AHS opakovaně upozorňuje na to, že původ hrůzy, kterou zobrazuje, je velmi často nutno hledat v lidech – v antologii jsou jedněmi z jejích strůjců, nejen pouhými oběťmi. Tohle spojení fikce a reality, které mnohdy škrábe prstem po čtvrté stěně, zabraňuje výskytu postaviček, které by jen pasivně přijímaly svůj osud z rukou monstra, a nechává prostor diskuzi. Pokud by záměrem AHS nebylo vyvolat diskuzi, proč přistavovat věžičky nebo bourat přepážky? Proč se namáhat s každoroční přestavbou, pokud do jejího středu budou nakonec umístěny ztělesněné archetypy nelogicky jednajících hrdinů a duch, který je zlý, protože duchové už jsou takoví? Soudě podle zatím tří odvysílaných epizod sedmé řady, American Horror Story se k žádnému podobnému plýtvání potenciálem nechystá.

 

American Horror Story

Režie: Bradley Buecker (17 epizod), Alfonso Gomez – Rejon (12 epizod), Michael Uppendahl (9 epizod), atd.
Tvůrci: Brad Falchuk, Ryan Murphy
Scénář: Brad Falchuk, Ryan Murphy, Crystal Liu, atd.
Produkce: Bradley Buecker, Brad Falchuk, Ryan Murphy, Tim Minear, atd.
Kamera: Michael Goi, Gavin Kelly, atd.
Hudba: Mac Quayle, James S. Levine
Hrají: Evan Peters, Sarah Paulson, Denis O´Hare, Jessica Lange, Kathy Bates, Angela Bassett, Lily Rabe, Frances Conroy, atd.
Brad Falchuk Teley-Vision, Ryan Murphy Productions ve spolupráci s 20th Century Fox Television; 2011-?, 7 sezón, 60 minut (včetně reklam)

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Počet článků : 1

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru