Zde se nacházíte: 25fps » Experimentální film » Milování v přírodě – odborně i tvořivě

Milování v přírodě – odborně i tvořivě

Milování v přírodě – odborně i tvořivě
RECENZE VÝSTAVY PLAKÁTŮ: Milování v přírodě. Průvodce intimním životem zvířat (Vlastivědné muzeum v Olomouci, 7. 4. –24. 9. 2017) – JIŘÍ NEDĚLA –

Olomoucké Vlastivědné muzeum je institucí, která už přes sto třicet let přitahuje pozornost stejně tak přírodovědců, historiků a zájemců o regionální i světové zajímavosti, jako i laické veřejnosti. Nezřídka se však stává, že výstavy a doprovodné akce muzea zaujmou také svým estetickým rozměrem. A je to případ i aktuální výstavy, kterou připravili zoolog Peter Adamík a entomolog Miloš Krist. Návštěvníky na ni láká nad vchodem do muzea umístěný rozměrný plakát, zobrazující samičku kudlanky, před níž leží podnos s hlavou jejího samčího protějšku. Tento výjev je nejen parafrází biblického příběhu Salomé a Jana Křtitele, ale především metonomií toho, o co na výstavě s názvem Milování v přírodě jde.

Výstava je exkurzí do světa sexuality zvířat v jejích rozmanitých a leckdy i extrémních polohách. K vidění jsou zde příklady kopulačních rituálů, demonstrace evolučního principu a jeho vlivu na biologickou otázkou pohlaví živočichů a od ní se odvíjející role samce a samice v rozmnožovací úloze druhu. Jsou zde názorně vysvětleny často bizarní strategie zajištění reprodukčního cyklu u různých druhů fauny od hmyzu po savce. Místy jsou s jistou mírou humoru  zvýrazněny paralely se sexualitou lidskou.

S tím vším se v budově muzea v sále svaté Kláry může návštěvník setkat, a ano, nejen zoologové mohou zažít pocit krásy z rozmanitosti a vynalézavosti přírody. Cíleným záměrem vytvoření estetický (a propagační) materiál je však až přehlídka – spíše pandán nežli součást výstavy Milování zvířat – sestávající z grafických návrhů plakátů výstavy.

Tyto návrhy jsou dílem studentů a studentek Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Pod vedením akademického sochaře Tomáše Chorého, který na katedře působí v ateliéru grafického designu, se tucet studentů zhostilo zadání grafického návrhu plakátu a chopilo se digitálních nástrojů, pomocí nichž ztvárnilo své pojetí tématu, vyplývající z obsahu výstavy. Posloužila jim k tomu zejména digitální úprava fotografie, digitální kresba a typografie,  přičemž využívali zejména programů sady Adobe: Photoshop, Illustrator a InDesign. Výsledkem je patnáctka děl (někteří studenti vytvořili návrhy dva) s rozmanitými formami grafického zpracování, zahrnující osvědčené i neotřelé přístupy používané v rámci média plakátu.

Zadání, zahrnující kromě zpracování daného tématu pouze rozměry tištěného plakátu, bylo tedy formulováno poměrně volně a studenti mohli popustit uzdu fantazii, ačkoliv typografický obsah byl omezen na základní informace (titul a podtitul výstavy, místo a datum konání, adresa webových stránek Vlastivědného muzea). Dominantním vjemem je tedy samotný grafický návrh.

Téma zvířecí sexuality má jistě svá úskalí; pro někoho může být příliš choulostivé, jiného může svádět k prvoplánovým vtipům. Nic takového však na výstavě k vidění není. Studenti se k úkolu postavili s nenuceností a v mezích dobrého vkusu, přestože námětem velké části plakátů je kopulační poloha různých zvířat, vyvedená v různých stylech. Například autorka Michaela Kramulová decentně cenzurovala privátní partie souložících žiraf pruhem nesoucím podtitul výstavy: Průvodce intimním životem zvířat. Sabina Krčmová zasadila dvojice zajíců při aktu lásky do panoramatu večerní louky. V návrzích Terezy Kroupové či Livie Vernanské jsou zvířecí páry podány stylem imitujícím neškolenou, až dětsky působící kresbu. Naopak hrozivě vyhlíží silueta pavouků oddávajících se osudovému koitu na plakátu Martiny Neherové.

Nechybí zde zobrazení pářících se vážek, připomínajících tvar srdce, s nímž autorka Veronika Šašinková propojuje motiv kopulace s druhým hojně užívaným motivem. Část studentů si totiž pojem milování, potažmo celý titul výstavy nespojila pouze se sexem, a přiznali zvířatům schopnost citu nejvznešenějšího. V návrhu Denisy Tučníkové funguje srdce jako piktogram, zmnožený na různých barevných podkladech. Alžběta Gregorová ztotožnila se srdčitým tvarem hlavu kudlanky, umístěnou doprostřed limetkově zeleného pole.

Je-li řeč o barvách, pak právě jednolitá barevná plocha je nejčastějším řešením pozadí, ačkoliv v několika případech je pozadí graficky i barevně členěné – od stylizované pavučiny, přes abstraktní vektorové křivky až po manipulovanou fotografii Lukáše Ondráška, zachycující detailní pohled na pářící se slunéčka v lese pod jahodovým keřem. Častěji se však objevuje bílá, tlumené odstíny zelené nebo světlé tóny žluté. To je ostatně případ i návrhu, který byl vybrán pro oficiální propagační komunikaci: limetkově zelené tělo kudlanky v modrošedém oděvu je umístěno na krémovém pozadí, s nímž kontrastuje červená barva písma. Není bez zajímavosti, že autor „vítězného“ návrhu Oğuz Can Yazgı je student z Turecka, který na Univerzitě Palackého absolvoval stáž v rámci programu Erasmus.

Výstava Milování zvířat potrvá do 24. 9. 2017, ale vyplatí se ji navštívit při nejbližší příležitosti. Po nasycení populárně-odborným obsahem by návštěvník neměl vynechat ani její tak trochu tajný bonus (vzhledem k umístění plakátů do chodby za sálem svaté Kláry totiž může chvíli tápat). Odměnou mu za to bude zpráva o nadějném stavu mladých studentů umění, kteří kromě manuálních výtvarných technik ovládají i digitální nástroje a projevují výrazné grafické cítění. Nezbývá než doufat, že tyto dispozice budou i nadále rozvíjet.

Print Friendly

Autor

Počet článků : 31

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru