Zde se nacházíte: 25fps » Světový film » Kladivo na fanoušky. Z plyše a s cenovkou

Kladivo na fanoušky. Z plyše a s cenovkou

Kladivo na fanoušky. Z plyše a s cenovkou

RECENZE: Star Wars: The Last Jedi (režie: Rian Johnson, 2017) – TOMÁŠ KOMÍNEK –

Už se zdálo, že nejnovější film univerza Star Wars, osmá epizoda Poslední z Jediů, by mohl ve vyprávění aktuální trilogie nastolit trochu rovnováhy v Síle. Nakročil k tomu s vervou a působivě. Nová epizoda přinesla divákům a fanouškům velmi překvapivý koktejl zážitků, podnětů a dojmů. Vcelku se ale hodnotí upřímně těžko, protože se v něm zatím nevídaným způsobem mísí kusy toho nejlepšího i nejhoršího a skoro všeho mezi nimi.

Film Riana Johnsona je v některých ohledech geniální a často je brilantně dovádí až do důsledku. To platí především o rovině, ve které usiluje o humorný a ironický odraz všech možných dramatických zlozvyků a stereotypů v dobrodružném žánrovém vyprávění. Podobné tendence se sice po troškách objevily už vloni u samostatné epizody Rogue One režiséra Garetha Edwardse (který má mimochodem v novém filmu krátké cameo v zákopu na solné pláni), ale rozhodně nezacházely tak daleko a tak neotřele jako v tomto případě.

Celkově je to nesmírně svěží a nečekaná novinka, pro kterou by si Epizoda 8 do budoucna mohla vysloužit i vlastní kultovní status v rámci celé série. Má totiž dobrou šanci zapsat se mezi těmi dosavadními jako epizoda ze všech nejzábavnější a nejsenzačnější. Na takové cíle Johnson pomyslně pálí všemi zbraněmi a v jeho případě rozhodně neplatí, že by většinou jen velkolepě přestřeloval a míjel.

V mnoha věcech, které u Epizody 7 platily za slabinu, se podařilo navázat, rozvinout a obrátit je v naopak nejsilnější stránky Epizody 8. Jmenovitě stojí za zmínku postavy Kylo Rena a Rey, kterým prostřední epizoda výrazně rozvinula charakter a pomohla jim rozehrát docela slibnou roli v událostech trilogie. Asi nejsilnější stránkou nového filmu je ale zestárlý Luke Skywalker, do kterého Mark Hamill zjevně vložil maximum svého talentu i zkušeností. Jeho postava samotná v sobě nese podstatu celého filmu. Nesmlouvavě boří všechna prvotní očekávání, baví, provokuje, nutí k zamyšlení a uchvacuje a zanechává chvílemi sice sporný, ale nesmírně silný dojem. A také množství otázek.

Celou Epizodu 8 průběžně protíná bohatá série zvratů, s jakou jsme se ve Star Wars zatím nesetkali. Od drobných a zábavných po velké a působivě dramatické. V zápletce, která nápadně reprodukuje a obrací některé nejikoničtější momenty klasické Staré trilogie, Johnson vytrvale rozráží a bourá očekávání diváků a nejeden oblíbený mýtus a zvyklost. Jeho pomyslnému kladivu zdánlivě není nic svaté a pouští se s ním i do oblastí, které silně rezonují napříč fandomem a už teď pohánějí v dobrém i ve zlém diskuze po celém internetu.

Johnsonovo bořičství (a trochu i buřičství) místy sahá tak daleko, až vzniká dojem, jako by se filmem snažil udělovat každému, od postav na plátně až po fanoušky v publiku, poučné lekce. Otevírat jim oči a řádně jim přitom vytřít zrak. Realita může být klidně taková, že se režisér jednoduše rozhodl vzít si na paškál všechno na Star Wars nejotřepanější a podat to systematicky znovu tak, aby to bavilo obracením a vyhrocováním sama sebe ad absurdum. Výsledek nicméně nefunguje vždy úplně jednoznačně, místy dokáže být naopak hodně rozpačitý a budit zajímavé otázky nad celou pointou.

Některé pasáže filmu působí docela nápadně jako zdramatizovaná zpráva obecenstvu, vkódovaná do děje a dialogů. A velice často z nich promlouvají narážky na táhnoucí se konflikt mezi Disneyho Star Wars produkcí a částí fandomu, která zatím nezapomněla na příběhy a postavy z ukončené kontinuity Expandovaného univerza a zůstává skrz ně kritická k těm novým.

V takové interpretační rovině pak začíná Epizoda 8 v některých momentech působit až trochu moc propagandisticky. Je to způsob interpretace poněkud na hraně, protože je samozřejmě velmi relativní, ale pojetí některých pasáží, zejména v prvních dvou třetinách filmu, jí docela snadno nahrává. Dramatizace zápletky jsou místy opravdu nepatřičně křečovité a zbytečně přehnané, jenom aby vyústily do pointy s průhledným, nastrojeným poselstvím, které má silnější dozvuk ve vztahu mezi Disneym a fandomem než na úrovni postav filmu. Dá se to vztáhnout už na peripetii ve velení povstalců, ale i kdybychom toto konkrétně dali stranou jako přehnanou nadinterpretaci (což možná je), přinejmenším Lukova scéna pálení starých textů (a dialog, který ji provází) v tomto ohledu opravdu nemůže být výmluvnější.

Je pravda, že v závěrečné třetině se začíná tón filmu povážlivě měnit a zprávy k publiku překypují smířlivostí, nadějí a optimismem ze zářných zítřků nadcházející generace. To ale nic nemění na tom, že v zájmu dobrých vztahů se zákazníky by si Disney mohl podobné excesy odpustit, zvlášť když z velké části pálí hluboko do jádra fandomu. Tam totiž zpravidla nejde jen o bezúčelné nadávání a pózy (i když to tak občas na první pohled může vypadat), ale pouhý zájem o kvalitní a poctivě zpracované vyprávění.

To je bohužel stránka, na které má zatím celá aktuální trilogie stále velké nedostatky. Přes všechno zaměření na nostalgii, zábavu a senzaci tu v podání celého příběhu na pozadí dál a stále víc pokulhávají souvislosti, celkové uspořádání i prostá smysluplnost. Johnsonův film sice úžasně rozvíjí některé vybrané aspekty načrtnuté úvodním snímkem, zároveň ale řadu dalších (přitom poměrně významných nebo očekávaných) úplně ignoruje, nebo marnotratně smetává bez vysvětlení. A navíc si s tím vším dál pouze pohrává ve stylu, který působí účelově, prvoplánově, nedomyšleně a naivně v té nejhorší tradici filmů J. J. Abramse.

Následující Epizoda 9, kterou má během příštích dvou let natočit opět Abrams, to nebude mít lehké s uspokojivým pospojováním všech volných konců a uzavřením celého příběhu. Zejména pak s ohledem na charakteristický styl Abramsovy tvorby, která se funkčností komplexního vyprávění rozhodně neproslavila. Navzdory velkým slibům, že nová kontinuita Star Wars bude pečlivě připravovaná a plánovaná předem, zatím nové filmy působí jako série zábavných autorských hříček, které si každý režisér podává po svém. A práce disneyovského kontinuitního týmu zatím připomíná spíše kancelář pro doplňování a uvádění filmových příběhů na pravou míru.

Největší otázka tak nakonec visí nad tím, jak moc bude současná filmová trilogie vůbec schopná fungovat jako slibovaný základní kámen nové širší kontinuity. K tomu bude stále potřeba něco víc než senzační útoky na nostalgii a dechberoucí rozlučky s klasikou.

Star Wars: The Last Jedi

Režie: Rian Johnson
Scénář: Rian Johnson
Kamera: Steve Yedlin
Hudba: John Williams
Hrají: Daisy Ridley, Adam Driver, Mark Hamill, Carrie Fisher, Oscar Isaac, John Boyega, Domhnall Gleeson, Kelly Marie Tran, Benicio Del Toro
Česká premiéra: 14. 12. 2017 (Falcon)

Print Friendly, PDF & Email

Autor

Příznivec filmu žánrů detektivních, špionážních, vojenských i historických. Nadšenec do téměř všech podžánrů fantastiky. Svého času také student Anglické filologie a Filmové vědy na FF UPOL.

Počet článků : 10

Zanechte komentář

© 2012 25 fps, z.s.

Zpět nahoru