Klid před bouří

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 21. června 2017 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: Temná věž: Zrada (Robin Furthová & Peter David & Jae Lee & Richard Isanove) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Třetí díl komiksové série Temná věž, inspirované románovým cyklem Stephena Kinga, navrací Rolanda zpátky domů, do Gileadu. Není to však ten samý Roland, který se svou ka-tet (Alainem a Cuthbertem) vyrazil za nebezpečným posláním. Zcela jej ovládla vidoucí koule Maerlynův Grapefruit. Podobně jako Tolkienovi hobiti čím dál více podléhali vlivu Prstenu, Roland jako drogově závislý opakovaně noří svoje vědomí do červené pustiny ovládané démonickým Karmínovým králem. Ve skutečném světě se však nenápadně připravují události, které hrozí otřást celým Gileadem.

Podtitul knihy zní Zrada a toto téma rozehrávají autoři hned na několika úrovních. Asi nejbolestivější je v podání Rolandovy matky, která se vrací z kláštera, aby (navedená Martenem Širopláštěm) zavraždila svého manžela. A vyvrcholení této dějové linie v sobě nese znaky shakespearovského dramatu, když už ne rovnou antické tragédie.

Na scéně se objevuje nová postava, Aileen Ritterová. Neteř Corta, chlapíka, kterého Roland porazil v souboji o právo nosit své vlastní pistole. Aileen touží stát se pistolnicí a uspět ve světě, jenž byl do té doby vyhrazen pouze mužům. Uvidíme, nakolik bude tento genderový motiv nadále nosný, protože se zdá, že by dívka mohla v Rolandově životě zaplnit prázdno vzniknuvší po smrti jeho lásky Susan Delgadové.

Pokud čtenáře v předchozích dvou knihách iritoval mnohomluvný vševědoucí vypravěč a fakt, že Jae Lee koncipoval výtvarnou stránku jako sled spíše statických výjevů, bude pro něj Zrada jen dalším důvodem ke stížnostem. Pokud se ovšem poddal oné zvláštní chvějivé atmosféře světa, který stojí na pokraji zániku, baví ho nejednoznačné postavy a spolupráci Leeho (kresba) s Isanovem (barvy) považuje za kongeniální, pak tato kniha vrchovatě naplní jeho očekávání. Scenérie jako vypadlé z průvodce po Monument Valley se střídají s mlhou zahalenými pokroucenými stromy bez listí, chlapecké popichování kontrastuje s rudě zalitými hororovými vizemi a to jsem se ještě nezmínil o vůbec nejbrutálnějším výjevu, mučení Charlese Champignona, jehož zrada možná není ospravedlnitelná, ale zcela jistě pochopitelná.

Je mi zcela lhostejné, nakolik je komiksová adaptace věrná své románové předloze. Temná věž v komiksu funguje jako svébytné umělecké dílo, které dokáže pohltit stejně jako Maerlynův Grapefruit.