22. Ji.hlava představuje české i zahraniční soutěžní dokumenty

Za dva týdny startuje 22. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Tradičně představí soutěžní novinky stejně jako rozsáhlou přehlídku snímků cinema verité.

Program nabídne dohromady 327 snímků. „Překvapuje mě, že je dokumentární film stále opomíjen, přestože patří v kinematografii k tomu nejzajímavějšímu. Oproti hranému filmu mnohem věrněji zrcadlí naše vlastní otázky, pochyby, radosti i prohry. Dokumentární film není určen k tomu, abychom v kině na chvíli zapomněli na vlastní život, ale naopak abychom si ho uvědomili,“ říká ředitel festivalu Marek Hovorka. „Právě v dokumentu probíhá skutečný zápas o film, hledání jeho nových možností, témat a perspektiv. Jsem rád, že letošní Ji.hlava přináší unikátní kolekci snímků, které diváci nemají možnost nikde jinde vidět,“ dodává. Letošní přehlídka uvede stovku filmů ve světové premiéře, třiadvacet snímků v premiéře mezinárodní a sedmnáct premiér evropských.

Cinema verité: inspirace pro Kubricka
Kromě tradičních soutěžních sekcí představí letošní ročník rozsáhlou přehlídku nazvanou Direct Verité. „Do sekce Direct Cinema a cinéma vérité patří produkce tří zemí: Kanady, Francie a Spojených států. Kolekce pětadvaceti snímků nabízí jedinečnou možnost zhlédnout klíčová díla charakterizující všechny etapy vývoje obou proudů,“ přibližuje sekci její dramaturg David Čeněk. Retrospektiva představí díla Jeana Roucha, Françoisa Reichenbacha nebo Richarda Leacocka. Nebudou chybět ani čeští zástupci Evald Schorm nebo Radúz Činčera. „Většina filmů je pro české diváky neznámá. Především zásadní díla cinéma vérité, jako Pohled na šílenství nebo Námořní pěchota, která inspirovala úvodní scénu Olověné vesty Stanleyho Kubricka. Stejně dokumentární portrét nositele Nobelovy ceny Boba Dylana Neohlížej se, jenž je esencí amerického direct cinema,“ dodává Čeněk. Hostem této sekce bude třiaosmdesátiletý kanadský režisér Marcel Carrière.

Orbán a vězení
V sekci Česká radost bude letos soutěžit třináct snímků. Politickou situaci v současném Orbánově Maďarsku přibližuje film Iluze režisérky Kateřiny Turečkové, která formou simulované počítačové hry předvádí tamější společenské problémy. „Nejnáročnější polohou filmu bylo nepodlehnout vlastní paranoii, normalizovanému myšlení, které postavy a systém, o němž jsem točila, neustále produkují,“ říká Turečková. Dokumentarista Jiří Holba ve filmu Feral představuje osobnost Karla „Charlieho“ Soukupa, slavného undergroundového písničkáře a signatáře Charty 77, který posledních třicet let žije v australské buši jako poustevník. „Chodili jsme po buši, kolem nás na čtyřicet kilometrů nikdo kromě divokých krav a další australské zvířeny,“ přibližuje Holba atmosféru filmu. Soukup pak bude osobně jedním z hostů Ji.hlavy.

„Prožitek vězení“ slibuje čtyřhodinový snímek Karla Žaluda Uzamčený svět, který zachycuje osudy tří vězňů. „Záměrem bylo představit na silných příbězích několika lidí v různých fázích výkonu trestu průřez systémem nápravné péče, ale i přesah k úvahám o vině, trestu, spravedlnosti, o tom, zda se člověk v našem represivním systému skutečně může napravit či změnit,“ přibližuje film režisér. Silnou obrazovou podívanou slibuje Kibera: příběh slumu Martina Páva, který zachycuje život v jednom z největších slumů v Africe, kde na rozloze dvou a půl kilometrů čtverečních žije více než milion obyvatel.

Na hranici dokumentu a hraného filmu pak stojí portrét básníka a teoretika umění Vratislava Effenbergera, který natočil David Jařab. Jeho Vratislav Effenberger aneb Lov na černého žraloka skládá obraz významné a dosud neprávem opomíjené osobnosti české kultury dvacátého století, a to prostřednictvím vzpomínek jeho syna i přátel, ale také realizací dosud nerealizovaných Effenbergerových filmových scénářů. Na hranici dokumentu a hraného filmu stojí snímek Hovory s TGM režiséra Jakuba Červenky, který podle scénáře historika Pavla Kosatíka inscenoval filmový dialog prezidenta Masaryka se spisovatelem Karlem Čapkem. „Sekce Česká radost chce sledovat všechny tendence, které český dokument nabízí,“ vysvětluje výběr filmu do soutěže Marek Hovorka.

Sen, Írán a karavan
Sekce Opus Bonum věnovaná světovému dokumentárnímu filmu promítne letos sedmnáct snímků: z Portugalska, Francie, Kanady, Belgie, ale třeba i z Filipín. Ve světové premiéře uvede například belgický snímek Volný pokoj režisérky Alexandry Kandy Longuetové, která zachycuje v „lynchovském“ stylu osudy čtyř lidí v jednom chátrajícím americkém motelu. „Je to film o konci amerického snu: unavení řidiči kamionů, stárnoucí prostitutky, mizení,“ přibližuje film dramaturg festivalu Petr Kubica. Protiváhou Volného pokoje může být italský snímek De Sancto Ambrosio režiséra Antonia Di Biasea, který na zvonici kostela v jednom malém italském městečku umístil kameru a jejím prostřednictvím zachytil tamější život. Svatba, pohřeb, klimbající turisté na lavičkách, voyeurské pohledy do oken okolních domů. Francouzský snímek Western, rodina a komunismus režiséra Kriefa Laurenta pak vezme diváky do exotického Íránu, kam se režisér vydal v karavanu na dovolenou se svou ženou a dvěma malými dcerami.

Babička z Krymu a zimní zahrada
Patnáct snímků představí sekce Mezi moři, která je přehlídkou toho nejzajímavějšího ze střední a východní Evropy. Ve světové premiéře uvede Ji.hlava například snímek Moje babička z Marsu režiséra Aleksandera Mihalkoviche, který zachycuje svoji ukrajinskou babičku, jež kvůli aktuální politické situaci přemítá na anektovaném Krymu, zda zůstat, či odejít. Rovněž na Ukrajinu zavede diváky poetický snímek Příběh skleníku Simona Mozgovyiho, který pojednává o jedné chátrající zimní zahradě a zoufalé snaze staré zahradnice tuto stavbu zachránit. O eutanazii nevyléčitelně nemocné Janette pak pojednává snímek slovenského režiséra Tomáše Krupy s názvem Dobrá smrt.

Debutanti: boj i ráj
Ani letos nebude chybět sekce První světla, která představí jedenáct výrazných debutantů a debutantek. Jedním z nich je francouzský fotograf a filmař Cyprien Clément-Delmas, jehož prvotina Kluk z války vypráví příběh osmnáctiletého Ukrajince, jehož velkým snem je jít bojovat za vlast. Venezuelská režisérka Dulce Ferreirová pak ve světové premiéře uvede snímek s názvem Ráj, který sestává z videonahrávek rodinného života. Na pozadí soukromých záběrů sledujeme politický i ekonomický vývoj země.

22. ročník MFDF Ji.hlava proběhne od 25. do 30. října. Více informací najdete na novém webu festivalu: www.ji-hlava.cz.