Berlinale 2018: Hledání Astrid Lindgrenové

V sobotu večer budeme znát vítěze cen 68. ročníku Berlinale a navzdory tomu, že několik málo soutěžních filmů uvedení teprve čeká, začínají se profilovat favorité a odpadlíci. Mimo hlavní sekce však festival nabízí i projekce v rámci Berlinale Special, do které osobně vybírá filmy ředitel festivalu Dieter Kosslick. Dnes večer se prostřednictvím této sekce představí divákům slovensko-český zástupce – Martin Šulík a jeho snímek Tlumočník (v hlavních rolích se vedle sebe objeví Jiří Menzel a Peter Simonischek). Ve stejné sekci proběhla ve středu světová premiéra životopisného filmu o obtížných letech dospívání spisovatelky Astrid Lindgrenové s výmluvným názvem Becoming Astrid (Unga Astrid).

Režisérka Pernille Fischer Christensenová celý příběh otevírá jednou z otázek, které dětští fanoušci píší své oblíbené autorce: jak je možné, že jsou její knihy tak věrohodně vyprávěné z pohledu dětských hrdinů? Klíč k této (a dalším) otázkám autoři nalézají v období mezi jejími 16 a 20 lety, ve kterých Astrid Lindgrenová prožila těžké životní situace a které ji donutily rychle dospět navzdory jejímu mládí. Jelikož nejsem odborník na spisovatelčin život, nechci a nebudu hodnotit, nakolik se autoři filmu drželi skutečného osudu a nakolik se od něj odchýlili a podlehli dramaturgické výstavbě filmu. Je však nezpochybnitelné, že Lindgrenová za těchto několik málo let prožila víc než většina lidí za celý život, což valná většina čtenářů jejích knih vůbec netuší.

Celkový tón filmu je nastavený už od samého začátku, Christensenová se nesnaží z filmu dělat zbytečně něco, co není, a je si pevně vědoma tenké hranice mezi sentimentem a kýčem, na níž místy balancuje. Postava Astrid je vykreslena velmi sympaticky, neboť ji vidíme v situacích, kdy si svým bezprostředním jednáním rychle získává diváckou náklonnost. V úvodních scénách je jako jediná postava ryze optimistická, je zdrojem vtipu a rozptýlení pro své sourozence a naopak nejčastějším terčem okřiknutí ze strany rodičů. Velmi rychle jsou nám představeny její touhy a když ji otec kamarádky nabídne stáž u něj v novinách, chápeme, jak moc to pro ni znamená. Christensenová odvedla společně s druhým scenáristou Kimem Fupzem Aakesonem rozhodně oceněníhodnou práci, neboť scénář (pokud nutně nemusí) spíše ukazuje, než říká. Tím více jako diváci doceníme, když se vše dostane do bodu, kdy je vše ohroženo a Astrid je nucena jednat. Film by se dal zařadit do skupiny rodinných filmů, které jsou svým obsahem spíš odlehčené, ale na druhou stranu se režisérka nebojí zobrazovat i nepříjemně choulostivé situace nebo nahotu. Zcela mimo pro mě však zůstává titulková, pitoreskně snová sekvence, která v podstatě kazí zážitek z filmu, neboť všechen tento vyrovnaný sentiment boří, a ukazuje se jen jako laciný crowd-pleaser.

Největší předností Becoming Astrid je ale jednoznačně herectví hlavní představitelky, v současnosti čtyřiadvacetileté Alby Augustové, která předvádí, nebojím se říct, jeden z nejlepších výkonů, které jsem od tak mladého člověka kdy viděl. Na jednu stranu je Augustová velmi dobře typově obsazená a na druhou je (i díky scénáři) dost často nucena hrát pouze výrazem a očima. Zpočátku se její role zdá jednoduchá právě kvůli zmíněným sympatiím publika, ale v momentě, kdy se nálada filmu dramaticky mění, Augustová dokazuje, že je schopna pohybovat se stejnou lehkostí i ve vážné rovině příběhu. Díky této roli se také ocitla v prestižním výběru letošních European Shooting Stars 2018.

Becoming Astrid stojí za vidění s téměř 100% garancí toho, že se na knihy Astrid Lindgrenové už nikdy nebudete dívat stejně.

Unga Astrid

Režie: Pernille Fischer Christensen
Scénář: Pernille Fischer Christensen, Kim Fupz Aakeson
Kamera: Erik Molberg Hansen
Hudba: Nicklas Schmidt
Hrají: Magnus Krepper, Maria Bonnevie, Trine Dyrholm, Björn Gustafsson, Henrik Rafaelsen, Alba August, Mads Korsgaard
Švédsko / Dánsko, 2018, 123 min