V mládí jsem se učil hrobařem…

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 21. května 2019 Rubrika: Komiks | Komentář : 0

RECENZE – KOMIKS: Hrobař # 1, 2 (Xavier Dorison, Ralph Meyer) – JAROSLAV STUCHLÝ –

Znáte to z většiny westernů. Do zaprášeného městečka pomalu přijíždí cizinec a místní funebrák okamžitě odhadne jeho výšku, načež dá znamení svému pomocníkovi, aby začal připravovat příslušnou truhlu. V té však nakonec skončí vyložený někdo úplně jiný.
Jonas Crow (příjmení je samozřejmě slovní hříčka) z komiksu Hrobař však netrčí na jednom místě, čekaje, že mu mrtvoly samy naskáčou do rakví, se svým pojízdným pohřebním ústavem křižuje Divoký západ a aktivně své klienty vyhledává. Jeho nová zakázka, boháč Cusco ovládající důlní městečko Anoki City, je ovšem v době Jonasova příjezdu jaksi podezřele živý. To se má ale brzy změnit.

Zdá se, že tuzemští čtenáři mají pro francouzského komiksového scenáristu Xaviera Dorisona zvláštní slabost. Vždyť je to už potřetí, co jeho dílo postrčili svým hlasováním k českému vydání v rámci edice Modrá CREW. Bohužel, mysteriózní středověký thriller Třetí zákon jsem shledal příliš překombinovaným a konspiračně směšným, pirátské dobrodružství Dlouhý John Silver (jakési komiksové pokračování Stevensonova Ostrova pokladů) dopadlo v mých očích o mnoho lépe, takže jsem byl docela zvědav, jak se Dorisonovi zadaří na poli westernu s přívlastkem spaghetti. A kupodivu dobře.

Jonas je správně tajemná postava, jež se od mládí neučila hrobařem, nýbrž má za sebou temnou a násilnou minulost. Na rozdíl od málomluvných eastwoodovských antihrdinů mu však huba docela jede. A doprovází ho sup. Po boku mu pak stojí dva výrazné ženské charaktery: anglická guvernantka Rose a čínská služebná Lin. Obě dámy mají v minulosti také utajované momenty, které vyjdou najevo teprve postupně. Této nesourodé trojici je v patách poměrně originální banda nepřátel- marxisticky orientovaní horníci z Anoki City, kteří odmítají pochopit, že pokud za svou práci dostali mzdu, nenáleží jim zlato, které pro svého chlebodárce Cusca vykutali. A ten si může, bude-li chtít, tohle zlato klidně třeba sežrat.
Westernová road movie s nebožtíkem plným drahého kovu (a to nejenom v zubech) je až na jedno „překvapivé“ odhalení přímočará, plná dramatických scén a hrobařových suchých hlášek. Jednomu nešťastníkovi se dokonce Jonas podívá čepelí nože přímo do oční bulvy.
Což mimo jiné moc hezky nakreslil Ralph Meyer, který s Dorisonem spolupracoval už na komiksu Asgard, a obarvila Caroline Delabieová.

Nespornou výhodou tohoto komiksu zůstává, že ačkoli vyjde ještě 3. a 4. část (jako 12. svazek Modré CRWe), pokud o ně čtenář nebude mít zájem, o nic zásadního nepřijde. I přes otevřený konec lze považovat Jedlíka zlata a Tanec supů za dokončené vyprávění. Rozhodně dokončenější než je (z tohoto úhlu pohledu již léta fanoušky vysmívaný) japonský filmový projekt internetového entertainera Františka Fuky.