Institut dokumentárního filmu udělil cenu za přínos kinematografii režisérovi Karlu Vachkovi

„Institut dokumentárního filmu chce tímto způsobem upozorňovat na přínos, který dokumentární tvorba může mít pro společnost, a to jak prostřednictvím jednotlivců a jejich aktivit (ať už v podobě filmařské, pedagogické či jinak zaměřené praxe), tak prostřednictvím výjimečných děl či projektů, které souvisí s dokumentární kinematografií,“ vysvětlil Zdeněk Blaha, programový ředitel IDF.
Režisér Karel Vachek osobně převzal cenu Institutu dokumentárního filmu v rámci nového formátu filmového večera True story: dokumentární talkshow, který se konal v úterý 15. září v kině Ponrepo. Hostem byli výrazní filmoví tvůrci a tvůrkyně Helena Třeštíková, Lucie Králová, Hana Nováková, Tomáš Kratochvíl, Petr Jančárek a Martina Štruncová (zastupující režiséra Robina Kvapila). Talkshow moderoval a na zajímavosti o jejich dokončovaných filmech se hostů vyptával Saša Michailidis. Živý přenos mohli diváci sledovat online (pustit si jej můžete zde).
Cenu režisérovi předali členové správní rady Institutu dokumentárního filmu: režisér a producent Filip Remunda, dramaturgyně a režisérka Ivana Pauerová Miloševičová a producentka Tereza Horská.
Autorem ceny je český sochař Pavel Karous, který vytváří objekty, věnuje se site specific instalacím, intervencím do veřejného prostoru, architektuře výstav, scénografii a designu. Stojí za projektem Vetřelci a volavky, jenž dlouhodobě mapuje sochy ve veřejném prostoru z období normalizace. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru Prostorová tvorba a na VŠUP poté působil jako asistent v ateliéru Skla. Ve své tvorbě se zabývá především vztahem mezi geometrií a lidskou společností.
Režisér Karel Vachek je dokumentarista filozofického ražení, jehož filmy mají buďto své zaryté příznivce, anebo odpůrce. V letech 1958– 63 studoval na pražské FAMU. Již na studiích proslul svou filmařskou komplikovaností, vysokou erudovaností a filozoficko-sociologickou hloubkou, což naráželo na nechuť u některých pedagogů (školní film Kamil Lhoták). Školu absolvoval filmem Moravská Hellas. Jednalo se o polemickou reportáž ze strážnických folkových slavností. Film byl osobně zakázán prezidentem Novotným. Povolen byl až v roce 1968 a získal ocenění na MFF Karlovy Vary. Vachek v roce 1979 emigroval do Spojených států, roku 1984 se vrátil a dělal pomocné práce. V roce 1989 přišla na žádost FITES jeho rehabilitace. Od roku 1990 aktivně točí. Výsledkem je tetralogie Malý kapitalista. Od roku 1994 Vachek učí na katedře dokumentaristiky na FAMU. Jeho studenty byli filmaři jako Vít Janeček, Martin Mareček, Vít Klusák nebo Filip Remunda. Jeho téměř šestihodinový filmový román Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie od října 2020 uvede v alternativní distribuci KineDok, projekt Institutu dokumentárního filmu.