SUNDANCE 2024: Soutěž světových hraných filmů

2. ZPRÁVA O PROGRAMU SUNDANCE 2024 – JANA BÉBAROVÁ
V soutěžním výběru světových hraných filmů se představí producentský počin rakouského provokatéra Ulricha Seidla s názvem Veni Vidi Vici. Tuto společenskou satiru o nedotknutelnosti světa bohatých režírovala dvojice Daniel Hoesl a Julia Niemann, která se ve své společné tvorbě opakovaně zabývá tématy bohatství, moci a oprávnění.
Tvůrčí dvojice z Mexika, Astrid Rondero a Fernanda Valadez, na Sundance představí druhý společný snímek s názvem Sujo, kterým otevírají téma vlivu násilí mexických kartelů. Do centra příběhu staví postavu chlapce jménem Sujo, který jako čtyřletý přichází o otce, jenž je zabit, přičemž stín násilí jej doprovází v každé etapě života na mexickém venkově. Jak Sujo dospívá v muže, zjišťuje, že naplnění otcova osudu může být nevyhnutelné.
Na „emotivní výlet“ do Limy roku 1992 diváky zavede peruánský snímek Reinas, který režírovala Klaudia Reynicke. Obklopeny společenským a politickým chaosem, plánují tři hrdinky – matka a její dvě dcery – odejít a hledat příležitosti ve Spojených státech. Jejich loučení zahrnuje opětovné setkání s jejich odcizeným otcem Carlosem, což přidává k lítosti, nadějím a obavám z odjezdu ještě další turbulence.

(c) Sundance Institute

(c) Sundance Institute
Bouřlivé, místy až toxické vztahy mezi třemi generacemi prostořekých žen, vykresluje brazilský debut Malu režiséra Pedra Freiry. Ten publiku představuje chudinskou čtvrt Ria de Janeira, kde v provizorním domě žije se svou konzervativní matkou titulní hrdinka, prchlivá nezaměstnaná herečka, jež se snaží vypořádat s napjatým vztahem s vlastní dospělou dcerou a zároveň přežívat díky vzpomínkám na svou slavnou uměleckou minulost.
Norský snímek Handling the Undead si pohrává s premisou, co by člověk dělal a jak by se cítili, kdyby se vrátil někdo, koho miloval. Protože v příběhu z horkého letního Osla se probouzejí nedávno zemřelí… Na poli celovečerního hraného filmu debutující Thea Hvistendahl snímek natočila na motivy stejnojmenné knihy Johna Ajvide Lindqvista, která vyšla i v českém překladu.
Na osudy středostavovské rodiny se v Číně po zavedení politiky jednoho dítěte nahlíží debut Brief History of a Family, který natočil Jianjie Lin, absolvent newyorské Tisch School of the Arts. Vypráví příběh, v němž se těsně pod povrchem rodinných večeří, slušného chování a každodenních školních i mimoškolních aktivit skrývají nevyřčená tajemství, nenaplněná očekávání a nevyléčené emoce.
V New Yorku žijící indická filmařka Shuchi Talati, která se ve své tvorbě vypořádává s dominantními narativy o genderu, sexualitě a jihoasijské identitě, má ve výběru režijní prvotinu Girls Will Be Girls. Ta se odehrává v přísné internátní škole v Himálajích, kde šestnáctiletá protagonistka prochází sexuálním probuzením, které naruší její matka, jež sama nikdy nedospěla.

(c) Sundance Institute

(c) Sundance Institute
Celovečerním debutem je i In the Land of Brothers, pod kterým je podepsaná íránská filmařská dvojice Raha Amirfazli a Alireza Ghasemi. Ve svém společném počinu zaměřují pozornost na situaci afgánských uprchlíků, kterých v Íránu žije téměř 5 milionů a kteří mají často tak nejistý právní status, že jakákoli neočekávaná událost může vést k nucené deportaci, rozdělení rodiny nebo ještě něčemu horšímu. Filmové příběhy tří členů rozvětvené afghánské rodiny, které začínají v roce 2001, podle dramaturgů „elegantně a dojemně zachycují těžký úděl lidí, kteří žijí své životy s nadějí a radostí, ale jsou uvězněni pod vládou, která neustále hrozí policejní brutalitou, administrativním násilím a ozbrojenými konflikty“.
Finsko-britský scenárista a režisér Mikko Mäkelä na Sundance přivezl svůj druhý celovečerní film s názvem Sebastian, v němž „zkoumá transgresivní sílu queer sexuality a transformační dopad, který může mít přijetí nové identity“. Protagonistou filmu je dvacátník Max, který jako začínající spisovatel žijící v Londýně začne kvůli výzkumu pro svou románovou prvotinu žít dvojí život jako sexuální pracovník Sebastian.
Soutěžní výběr uzavírá britský snímek Layla v režii Amroua Al-Kadhiho, který na příběhu arabské drag queen rozehrává téma sebepřijetí. Podle festivalových dramaturgů je film „hrdým queer milostným příběhem se všemi komplikacemi, které s tím souvisejí“.