Thomas Ince: Hollywoodský průkopník

Anglická verze recenze je dostupná zde / English-language version of the review is available here

Ačkoliv se jméno Thomase H. Ince (1880-1924) objevuje v každém seriózním přehledu filmových dějin, většina z nás má o jeho přínosu kinematografii jen velmi matné a zkreslené představy. A co hůř, častěji než ve vztahu k filmům samotným a inovacím spojeným s procesem jejich výroby bývá Thomas Ince zmiňován v souvislosti se svou předčasnou smrtí v listopadu 1924. Podle legendy, kterou nedávno do obecného povědomí rozšířila filmová adaptace divadelní hry Stevena Perose The Cat’s Meow (2001, u nás šel film režiséra Petera Bogdanoviche pod názvem Lepší společnost), se Ince stal obětí žárlivého běsnění tiskového magnáta Williama Randolpha Hearsta, jenž si během plavby na své luxusní jachtě Oneidě spletl přítele a obchodního partnera s jeho záletnickým kolegou Charlesem Chaplinem. Brian Taves, archivář působící v americké Knihovně Kongresu, se v monografii Thomas Ince: Hollywood’s Independent Pioneer rozhodl jednou provždy skoncovat s mýty a obrátit pozornost k tomu nejdůležitějšímu: Incově roli průkopníka v oblasti nezávislé produkce.

V úvodní kapitole knihy uvádí Taves okolnosti Incovy smrti na pravou míru a beze vší pochybnosti jako příčinu jeho předčasného skonu uvádí trombózu, která producenta postihla v důsledku neléčených žaludečních vředů. Roky dřiny a stresu si vybraly krutou daň. Tavesovo rozhodnutí vyřešit spekulace týkající se Incovy smrti v samém úvodu knihy se jeví jako velmi uvážené. V dalších kapitolách se tak může nerušeně věnovat jeho kariéře, kterou sleduje od hereckých začátků přes první režijní pokusy až po dlouholeté působení v roli producenta. Do popředí jsou stavěny Incovy interakce s ostatními hollywoodskými subjekty – režiséry, producenty a distributory, s nimiž nevyhnutelně přicházel do styku. Ince je vykreslen jako průkopník nezávislé produkce a jedinečný inovátor: jako jeden z prvních začal používat podrobný natáčecí scénář, pochopil důležitost dělby práce, vybudoval první moderní filmové studio nazývané Inceville a pravidelně usiloval o posílení autentičnosti svých snímků tím, že využíval reálné exteriéry a služby etnických herců. V každém ohledu prokazoval jedinečné pochopení pro skloubení obchodu a umění. Jeho filmy, kterých během čtrnácti let vyprodukoval na osm set,1 se snažily diváky zaujmout nejen spektakulárními sekvencemi (tzv. Ince punch), ale i svou aktuálností, kdy se zaměřovaly na tíživé dobové problémy, jakými byly alkoholismus, užívání drog, násilí vůči ženám nebo dokonce senzacechtivá žurnalistika.

Za Tavesovou publikací stojí roky detailního studia písemností, dobových tiskovin a dochovaných filmů. Autor využil zejména rozsáhlou sbírku materiálů uloženou v Knihovně Kongresu ve Washingtonu. Výsledkem je mimořádně podrobný, místy až puntičkářský popis Incových aktivit podložený citacemi finančních záznamů, interních zpráv, propagačních materiálů, článků z tisku atp. Důkazem Tavesovy pečlivosti je mj. i precizně zpracovaný poznámkový aparát obsahující více než tisíc záznamů a odkazující na zdroj každé – byť sebenepatrnější – informace. Samozřejmostí je dvanáctistránková bibliografie a rejstřík jmen, názvů a pojmů.

Kniha Thomas Ince: Hollywood’s Independent Pioneer představuje smazání dluhu vůči další zásadní osobnosti dějin kinematografie a nesporně se stane neocenitelnou příručkou každého zájemce o historii amerického filmového průmyslu. Taves za své úsilí sklízí zasloužené ovace – kladně se o publikaci vyjádřili například ředitel filmového a televizního archivu University of California v Los Angeles Jan-Christopher Horak, filmoví historici Tino Balio a Richard Koszarski nebo editoři webových stránek Huffington Post, kteří ji zařadili mezi deset nejlepších knih o filmu za rok 2011.2

Thomas Ince: Hollywood’s Independent Pioneer
Brian Taves
Lexington, University Press of Kentucky
2012, 367 stran
kniha je k dostání na webových stránkách vydavatele
rozhovor s autorem