Tenkrát v Hollywoodu

Pokud máte rádi komiksy, jste fanouškem stylu noir a chcete si před Vánocemi udělat radost, kupte si Zatmívačku. Pokud chcete, aby někdo vám blízký pod vánočním stromkem vykřikl radostí (a je to fanoušek komiksů a noiru), zabalte mu do dárkového papíru Zatmívačku. Netrpělivé čekáme na závěrečný díl série Fatale a BB/art mezitím vydal to nejlepší, co tvůrčí dvojice Ed Brubaker a Sean Phillips (Criminal) přivedla na svět. Navíc v luxusní edici. O vítězi ceny Komiksový vydavatelský počin roku je tím pádem rozhodnuto.

Ed Brubaker se nikdy netajil tím, že má pro noir (ponechme teď stranou spor, zda jde o styl, nebo žánr) slabost. Vždyť jeho strýc John Paxton (1911-1985) byl hollywoodský scenárista, který měl na kontě například adaptaci Chandlerova románu Sbohem buď, lásko má (1944), kriminální drama Křížový výslech (1947) nebo thriller Fourteen Hours (1951). Opakovaně spolupracoval s režisérem Edwardem Dmytrykem (1908-1999), členem komunistické strany, jenž byl na přelomu 40. a 50. let v rámci vyšetřování neamerické činnosti odstaven od práce a dokonce odsouzen do vězení.

Právě do tohoto období „honu na čarodějnice“, do atmosféry strachu a podezřívavosti, která prosakovala hollywoodskými studii, umístil Brubaker děj svého grafického románu o záhadné vraždě krásné herečky. Jeho ústřední postavou není soukromý detektiv z ranku Phila Marlowa, nýbrž filmový scenárista Charlie Parish, kdysi nadějný tvůrce s oscarovou nominací, nyní člověk poznamenaný zážitky z druhé světové války, v podstatě vyhořelý autor, jenž dělá pokrývače. Což neznamená, že by lezl po střechách bungalovů v Malibu, ale to, že svým jménem zaštiťuje Gila Masona, scenáristu na černé listině. Jejich komplikovaný vztah tvoří jeden ze zásadních pilířů celého příběhu.

Po jednom zvlášť vydařeném večírku se Charlie probouzí v bytě spolu s mrtvolou Valerie Sommersové, herečky, která účinkovala v právě roztočeném filmu, k němuž s Gilem psali scénář. Bohužel, Charlie si vůbec nic nepamatuje (název Zatmívačka odkazuje nejen ke způsobu, jakým lze ukončit filmový záběr, ale také ke stavu hrdinovy mysli), proto jej nenapadne nic lepšího než zbavit místo činu jakýchkoli stop po své přítomnosti. Když je ale Valeriina smrt prezentována v tisku jako sebevražda, rozhodne se přijít této záhadě na kloub.

Do všudypřítomného cigaretového kouře a alkoholového oparu zahalené pátrání s sebou nese všechny myslitelné noirové atributy: traumatizovanou a vnitřně dezorientovanou ústřední postavu, která vrší chybu za chybou, femme fatale (herečka Maya Silverová nahrazující zesnulou Valerii), spoustu flashbacků zavádějících čtenáře do blízké i vzdálenější minulosti, slepé uličky, falešné stopy a nejednoznačný závěr, který sice nabízí vysvětlení, ale kdoví, zda se vše neodehrálo úplně jinak. Na obálce Zatmívačky je jedním dechem zmiňovaný Hluboký spánek Raymonda Chandlera a spisovatel James Ellroy (L.A. Přísně tajné). To je docela přesné, protože díla obou autorů se vyznačují komplikovanými zápletkami, v případě Hlubokého spánku se v jejich zákrutách ztratil i samotný autor.

A pak je tu Hollywood, město neonů, přeludů, pozlátka, nenaplněných uměleckých ambicí, ale také dekadence, sexuálního vydírání a strašlivých tajemství, jež musejí být za každou cenu udržena pod pokličkou. Fanoušek klasické éry musí být nadšen, když se v ději mihne skutečný Clark Gable nebo Humphrey Bogart, referuje se o slavných novinářských drbnách Heddě Hopperové a Louelle Parsonsové, vrcholem tohoto přístupu je scéna, v níž si Gil Mason zajde pro radu za spisovatelem a bývalým agentem Pinkertonovy detektivní agentury Dashiellem Hammettem. A některé fiktivní postavy jsou vizuálně poskládané ze známých herců a hereček té doby, což dosvědčuje v bonusové části výtvarník Sean Phillips.

Mimochodem, neznám v současnosti kongeniálnější tvůrčí dvojici zabývající se komiksovým médiem, než je právě Brubaker s Phillipsem. Ve více jak padesátistránkovém bonusovém materiálu dávají (spolu s koloristkou Elizabeth Breitweiserovou) nahlédnout do procesu tvorby, fascinující je také galerie obálek, fiktivních filmových plakátů a portrétů skutečných hollywoodských hvězd. A jsem přesvědčen, že postavou Ala Kampa zdraví oba autoři svého kolegu Franka Millera, jehož série Sin City je také noirovou esencí par excellence.

Překladu Zatmívačky se výtečně zhostil Štěpán Kopřiva a jméno jedné z postav (Valeria) využil k drobnému referenčnímu vtípku na účet tuzemské kinematografie (strana 58).

Už jsem řekl, že Zatmívačka je nejlepší komiks, který u nás letos vyšel? Tak proč ho ještě nemáte?

Ed Brubaker & Sean Phillips
Zatmívačka
Nakladatelství BB/ art, Praha 2020
400 stran
990 Kč