„I could see more in the dark than I could in color“

Tento článek je přehledem několika osobitých stylistických postupů kameramana Johna Altona demonstrovaných zejména na filmech noir, které natočil s režisérem Anthonym Mannem.

ÚSPORNÉ SPODNÍ SVÍCENÍ

Altonův tradiční postup, při němž zdroj světla umisťuje na podlahu. Tento typ svícení je zpravidla spojován s postavami kriminálníků – osvícením jejich tváří z neobvyklého úhlu dociluje deformace obličejových rysů. Navíc tak efektivně evokuje i klaustrofóbičnost noirového světa.

T-Men (1947)

BIZARNÍ KOMPOZICE

Typické pro noirovou stylistiku. Jejich účelem je vyvolat v divákovi pocity dezorientace a tím je přiblížit dojmům filmových hrdinů. Alton rovněž často snímá scénu přes rozličné objekty a jeho záběrové kompozice se často vyznačují dvojitým rámováním, jež asociuje svízelnou situaci hrdinů a jejich chycení se do pasti osudu.

T-Men (1947)

Border Incident (1949): Vládní agenti v utajení jsou terčem násilí gangsterů, které pronásledují.

Raw Deal (1948)

He Walked by Night (1948): Benátské okenní rolety a stíny, které vrhají, často asociují zločincovy nekalé úmysly a anticipují jeho chycení strážci zákona a následné potrestání.

Raw Deal (1948):

Raw Deal (1948): efektivní navození časové tísně a nutnosti rychlé volby – Alton namísto prostřihů hrdinčiny tváře na detail hodin spojuje oba obrazy v jeden, když v detailu snímaných hodin zachycuje odraz na ně se dívající Pat.

EXTRÉMNÍ PODHLEDY

Často se užívají k naddimenzování postav a vyjádření jejich převahy nad druhými. Antonovi mj. dále umožňují snímat reakce a chování několika postav simultánně beze střihu v jednom záběru. V kombinaci se spodním svícením za užití širokoúhlého objektivu dociluje zmiňované deformace tělesných rysů přítomných postav.

T-Men (1947)

T-Men (1947)

HLOUBKA POLE

Alton často komponuje scénu do hloubky a jeho záběry zahrnují několik plánů.

Raw Deal (1948)

T-Men (1947)

Border Incident (1949)

ZADNÍ SVĚTLO ROZPTÝLENÉ V MLZE

Poznávací znamení práce Johna Altona. Potlačením hlavního a doplňkového světla tříbodového systému osvětlení dociluje toho, že na přesvětleném pozadí vidíme pouze temné siluety postav. V kombinaci s mlžným oparem je tento stylistický postup opět spojen s pocitem klaustrofobie a současně je efektivním vyjádřením fatalismu spjatého s noirovým světem.

Raw Deal (1948)

He Walked by Night (1948)

Raw Deal (1948)

T-Men (1947)

Noirový fatalismus podle Johna Altona. T-Men (nahoře) a The Big Combo (dole).

Američan v Paříži (1951)

ZRCADLO JAKO PROSTŘEDEK PRO SNÍMÁNÍ AKCE MIMO ZORNÝ ÚHEL KAMERY

Osobitý stylistický prvek, patrný zejména pro Alanovy filmy režírované Anthonym Mannem. Úsporný a sofistikovaný postup, který rovněž umožňuje snímat akci simultánně bez užití střihu. Některé postavy se v záběrových kompozicích objevují prostřednictvím svého zrcadlového odrazu, jindy je takto snímána celá scéna.

Border Incident (1949)

T-Men (1947)

LOW-KEY SVÍCENÍ

Typické noirové svícení. Doplňkové světlo tříbodového systému osvětlení je potlačeno nebo zcela eliminována. Low-key svícení deformuje obličejové rysy, vytváří světelné kontrasty, vrhá na tvář postav temné stíny a asociuje tak jejich pokřivený charakter, tápání či emocionální rozpoložení.

Raw Deal (1948)

He Walked by Night (1948)

Border Incident (1949)

Border Incident (1949)