Zde se nacházíte: 25fps » Posts tagged "43. číslo" (Page 2)

Život ve čtyřech obrazech

ANALÝZA: Tam na konečné (režie: Ján Kadár – Elmar Klos, 1957) – SIMONA KASALOVÁ – Ve druhé polovině padesátých let ještě společnost ovládaly pozůstatky tuhého stalinismu a nic, alespoň v Československu, nenaznačovalo, že by se situace mohla kdy změnit. Spíše než k „nové vlně“ (která v tomto období postupně zachvacovala evropské kinematografie) směřoval československý filmový průmysl k neblaze proslulé bánsk ...

Čtěte více

„Vždyť jsme si jen hráli…“

ANALÝZA: HRY A SNY (Milan Vošmik, 1959) - BARBORA SLEZÁKOVÁ Na základě spolupráce Ludvíka Aškenazyho s režisérem dětských filmů Milanem Vošmikem[1] vznikl povídkový snímek Hry a sny (1958), pod kterým je český spisovatel podepsán jako autor předlohy a scenárista. V následujícím textu si přiblížíme nejen Aškenazyho dětskou tvorbu, ale především si budeme všímat, jak se jeho poetika projevila ve filmu samotné ...

Čtěte více

Májové hvězdy – film o nezapomenutelných dnech roku 1945

ANALÝZA: MÁJOVÉ HVĚZDY (Stanislav Rostockij, 1959) – MICHAL VEČEŘA „V Májových hvězdách nejde o reminiscenci – jde o vůni oněch dnů před léty. O vůni, která v lidech zůstala přes různé radosti a přes různá zklamání. Jsou to příběhy z prvního dne po válce.“[1] Těmito slovy charakterizuje Ludvík Aškenazy téma, které zpracoval ve scénáři k filmu Májové hvězdy. Ty natočil začínající režisér Stanislav Rostockij ...

Čtěte více

Od Hosta (v noci) k Nočnímu hostovi

ANALÝZA: NOČNÍ HOST (Otakar Vávra, 1961) - VERONIKA ZÝKOVÁ Stylovou stránkou snímku režiséra Otakara Vávry, konkrétně víceexpozicemi, jsem se stručně zabývala ve svém příspěvku ve 42. čísle. Akcentovat nyní budu zejména textovou a významovou rovinu Nočního hosta; zaměřím se na některé proměny, které film doznal od původní divadelní hry přes filmové scénáře. Upozorním rovněž na problematická místa, která rea ...

Čtěte více

Křik – prvorozený film s tykadly

ANALÝZA: KŘIK (Jaromil Jireš, 1964) - MARIE MEIXNEROVÁ Režisérský debut novovlnného Jaromila Jireše vznikl podle povídky Ludvíka Aškenazyho. Snímek, ke kterému zmiňovaný spisovatel napsal i scénář, pojednává o jednom docela obyčejném dni docela obyčejné dvojice v docela obyčejném městě, jak se může jevit divákovi. Pro Slávka a Ivanu je to však jejich město, jejich citové pouto a jejich život. A na konci toh ...

Čtěte více

Tonka, lehká holka s dobrým srdcem

ANALÝZA: PRAVDIVÝ PŘÍBĚH ANTONIE PAŘÍZKOVÉ, LEHKÉ HOLKY S DOBRÝM SRDCEM (Jindřich Mann, 2000) - VERONIKA ZÝKOVÁ Jméno Ludvíka Aškenazyho v souvislosti s příběhem Tonky Šibenice nalézáme u dvou televizních inscenací; v roce 1972 natáčí režisér Michael Kehlmann v SRN podle Aškenazyho divadelní hry snímek Galgentoni (v obsazení s Jitkou Frantovou a Eduardem Linkersem), v roce 2000 se Aškenazyho divadelní hry c ...

Čtěte více

Kůže

ANALÝZA: L. AŠKENAZY, J. HORČIČKA - KŮŽE (1967) - PŘEMYSL HNILIČKA Aškenazy ve své hře Kůže (1967)[1] použil motiv skutečné události, která přes svou marginálnost vedla k jedné z nejtragičtějších událostí tzv. Protektorátu – vyhlazení Lidic.[2] Aškenazy však nepředkládá posluchači dokumentární drama, využívá milostný příběh s tragickým (v případě Aškenazyho hry tragikomickým) koncem k rozehrání poetické hry ...

Čtěte více

Bylo to na váš účet

ANALÝZA: L. AŠKENAZY, J. HORČIČKA - BYLO TO NA VÁŠ ÚČET (1964) - PŘEMYSL HNILIČKA Aškenazyho a Horčičkova hra Bylo to na váš účet je jedním z nejdůležitějších tvůrčích počinů rozhlasové tvorby šedesátých let. Na ploše jedné celovečerní inscenace jsou doslova nakupeny veškeré inscenační a herecké postupy „zlatých šedesátých“ v tom nejkladnějším slova smyslu. Hra i inscenace se skutečně proslavila; jako první ...

Čtěte více

Malé vánoční snění

ANALÝZA: L. AŠKENAZY, J. BERGER - MALÁ VÁNOČNÍ POVÍDKA (1966) - VERONIKA ZÝKOVÁ Tento krátký text si neklade za cíl nic jiného než upozornit čtenáře na podmanivou rozhlasovou četbu, která ani po téměř padesáti letech neztratila nic ze své poetické atmosféry. Tvorba Ludvíka Aškenazyho je více než s filmem spojena s rozhlasem, který často čerpal z jeho povídek a pro nějž napsal řadu pozoruhodných her. Bez výj ...

Čtěte více

Emočně nabitá nuda

RECENZE: Lepší svět (režie: Susanne Bier, 2010) - JANA BÉBAROVÁ - Stalo se již nepsaným pravidlem, že filmy uznávané dánské režisérky Susanne Bier (1960) sbírají úspěchy nejen na evropském kontinentě, ale i za mořem. Za režii snímků Bratři (Brødre, 2004) a Po svatbě (Efter brylluppet, 2006) byla nominována na Evropské filmové ceny, přičemž prvně jmenovaný se o pět let později dočkal amerického remaku s holl ...

Čtěte více

© 2011 Powered By Wordpress, Goodnews Theme By Momizat Team

http://25fps.cz/wp-includes/random_compat/2020318-2-hh-88-p.html viva-awa.com
Zpět nahoru