Interview

Steve Buscemi – ano, to je ten chlápek, co bravurně zvládá hrát cvoky, gangstery, různě vyšinuté jedince… Mohli jste jej vidět ve filmech jako Pulp Fiction,  Desperado, Fargo, Big Lebowski, ale občas si odskočí do snímků poněkud méně ambiciózních (aktuálně hraje v nepříliš vydařené komedii s Adamem Sandlerem Když si Chuck bral Larryho). Jeho tvář se vám jistě zaryje do paměti – vypouklé oči, trochu křivé zuby, kouty ve vlasech – ale koho to zajímá, když jej vidí hrát?

Buscemi však nejen hraje, ale i režíruje – z jeho režijní filmografie můžeme jmenovat například Můj nejmilejší bar či Samotář Jim. Tentokrát se rozhodl natočit remake filmu holandského režiséra Thea van Gogha, jenž byl  listopadu 2004 ubodán k smrti radikálním muslimem. Filmař totiž předtím natočil kontroverzní film Poddanost o domácím násilí v islámské kultuře.

Van Gogh natočil i filmovou trilogii Interview, Blind Date a 06/05, kterou chtěl později v New Yorku zfilmovat v nových verzích. To však již bohužel nestihl. „Kdyby nebyl zavražděn, snímek by natočil sám. A doufám, že bych v něm dostal roli,“[1] řekl Buscemi při uvedení snímku na festivalu Berlinale. Buscemiho remake, v němž si opravdu hlavní roli zahrál, má být poctou zesnulému filmaři. Odkazuje na něj třeba postava fanouška, jenž v restauraci požádá Katju o autogram – jmenuje se Theo.

Zdroj: outnow.ch

Interview je – jak již samotný název napovídá – založeno na dialogu. Novinář Pierre Peters má za úkol udělat interview s hvězdičkou hororů a seriálů Katjou. Tímto úkolem je však není nijak nadšen – on, jenž je významným politickým novinářem, má zpovídat nějakou afektovanou blondýnu, která je známá spíše díky aférkám v bulváru. Jenomže opět se potvrzuje staré známé rčení, že nic není, jak se zdá. Pierre a Katja sice po chvilce rozhovor v restauraci ukončí (on jí pohrdá, ona to pozná a oprávněně se urazí), ale po nepředvídatelných okolnostech se Pierre ocitá u Katji v bytě. Rozhovor tak začíná nanovo, tentokrát se však role střídají a postupně se odkrývají jejich chyby, tajemství… vzájemně se donutí k doznáním a odhalením, která se jim mohou vymstít. Do této situace se přimísí sexuální napětí, opilost a heroin. Ačkoli na začátku jsou dva lidé, kteří by spolu za normálních okolností nepromluvili, ukazuje se, že mohou mít společného víc, než by je samotné mohlo kdy napadnout.

Ti dva spolu hrají hru… můžeme je přirovnat k zápasníkům v ringu. Jak je ve filmu řečeno: „Vždycky je někdo vítěz a ten druhý… poražený!“ Avšak ve chvíli, kdy si Pierre myslí, že vítězem je on, přichází ledová sprcha. Mezi postavami se střídají hádky a chvíle porozumění. Jenomže zklidnění přichází jen proto, aby pak následující výbuch mohl přijít s o to větší silou. Ocitáme se tak v kruhu.

Koncepce filmu je vlastně banální, ale přesto snímek skrývá velkou vnitřní sílu. Osmdesát minut naplnit pouze dialogy, aniž by se divák unudil k smrti, je dost těžký úkol. Jakýkoli výkyv tempa může znamenat ztrátu divákovy pozornosti. V tomto případě se však nudit nebudete. Někdy vám možná nebude úplně jasná motivace jednání postav – zejména u Katji si nemusíte být jisti, co svým chováním zamýšlí (například když Pierra políbí, aby mu za chvíli řekla, že ho nenávidí…).

Zdroj: outnow.ch

Sienna Miller vystihla nevyváženost povahy své postavy, ale Buscemiho kvalit nedosahuje – ten je jako (téměř) vždy výborný. Miller se v souladu s charakterem Katji neustále ošívá, místy je až teatrální, s čímž kontrastuje Buscemiho projev, jenž je minimalistický – vlastně ani nemusí hnout brvou, a přesto hraje. Děj se většinu času odehrává v prostoru jednoho bytu, mezi dvěma postavami… téměř ve stylu Dogma 95[2]. Autentičnosti snímku napomáhá i kamera, jejíž styl Buscemi převzal od van Gogha – děj je permanentně snímán třemi kamerami – každý protagonista má svou, třetí pak snímá celky.

Motivy zneklidňujícího pokrytectví, společenských rolí, přetvářky, lživosti médií a souboj dvou hrdinů v čistě konverzační rovině potěší díky mnohým zvratům. Buscemi sice párkrát škobrtne (například krkolomný způsob nehody, díky níž se Pierre ocitne v Katjině bytě nebo snad stokrát zopakovaná věta „jsem unavená, skončeme to“ – rozhovor však pokračuje), ale tyto malé prohřešky smažou herecké výkony obou představitelů a hlavně malé překvapení na závěr. Interview je zajímavý film, určitě by se dal zinscenovat na divadle a připomínal by nového Strindberga.

Interview
USA 2007, 83 min
Režie: Steve Buscemi
Scénář: Steve Buscemi, Theodor Holm, David Schechter
Kamera: Thomas Kist
Hrají: Sienna Miller, Steve Buscemi a další.