Zodiac: dvě hudební tváře

FILMOVÁ HUDBA: Zodiac – VERONIKA ZÝKOVÁ –

K nejnovějšímu filmu Davida Finchera Zodiac vyšly dva soundtracky. Instrumentální skladatele Davida Shirea (Rozhovor, Všichni prezidentovi muži) a písňový, jenž obsahuje rozmanité skladby 50.-70. let. 

_

Zodiac (Original Motion Picture Score)

David Shire (*1937) se jako skladatel filmové hudby během své dlouholeté kariéry podepsal pod velké množství rozličných snímků. Mezi nejznámější patří Všichni prezidentovi muži (1976), sci-fi snímky 2010: Druhá vesmírná odysea (1984) a Číslo 5 žije (1986). Ceněn je jeho hudební doprovod k Rozhovoru Francise Forda Coppoly z roku 1974. V roce 1980 Shire obdržel Oscara za nejlepší píseň k filmu Norma Rae. Nejvýraznější položku však v jeho tvorbě zastupuje hudba pro televizní snímky, jíž se v posledních letech věnuje především. Zodiac tak představuje po dlouhé době možnost slyšet zaznít Shireovy nové skladby ve velkém filmu.

Režisér Fincher si přál oprostit Zodiaca od instrumentálního doprovodu, který by byl nadměrně dramatický, a tak by upozorňoval sám na sebe či zbytečně zdůrazňoval zobrazovanou situaci. Jde zde tak spíše o dokreslení určitých momentů, vyjádření přetrvávajícího napětí. Shireovy kompozice stojí poměrně upozaděny vedle dobových songů, kterých zazní ve filmu velké množství, a tak poslech soundtracku představuje možnost, jak si plně vychutnat všechny instrumentální skladby včetně těch nepoužitých.

Shire nahrál hudební doprovod k Zodiacovi se symfonickým orchestrem. Většině skladeb dominuje klavír doprovázený smyčci a někdy také trubkou. Klavírní skladby Graysmith a Toschi’s Theme dají vzpomenout na skladatelův výborný doprovod k již zmiňovanému Rozhovoru. V temné skladbě Law & Disorder napětí probublává pod povrchem, postupně graduje až k zlověstnému vyústění. Od ostatních skladeb se nejvíce odlišuje výborný Trailer Park. Tichá místa rozeznívá vibrato elektrické kytary, znovu se noří do ticha, aby se opět nečekaně ozvala za doprovodu smyčců.

Neustále se opakující motiv v různých obměnách a pozvolné tempo bez častějších změn může zapříčinit, že skladby začnou posluchači postupem času splývat. V rychlejším tempu se totiž nese jen Graysmith Obsessed, která je jakousi konverzací smyčcových nástrojů mezi sebou za doprovodu klavíru a trubky, a dramatická Closer & Closer, postihující Graysmithovo pátrání blížící se ke zdánlivému rozuzlení.

Přes určitou jednotvárnost je album zajímavé i při několikerém poslechu. Leccos o tvůrčím záměru hudební náplně může prozradit bonusový track – hovoří zde spolu Fincher, Shire a Klyce (dvorní zvukař všech Fincherových filmů). Každé postavě je zde přiřazeno určité téma a klíčovým slovem vyjadřujícím náplň alba je posedlost – ta je pojítkem všech linií. Promyšlenost kompozice tvořící plnohodnotnou paralelu k vizuální složce je to, co činí z tohoto soundtracku opravdovou lahůdku, na které si však nepochutná každý.

Autor: David Shire

Vydavatel: Varese Sarabande

Stopáž: 39:57

Seznam skladeb:

1. Aftermath (4:08)

2. Graysmith (1:29)

3. Law & Disorder (4:16)

4. Trailer Park (2:51)

5. Dare To Dream (1:21)

6. Avery & Graysmith, Toschi & Armstrong (3:29)

7. Graysmith Obsessed (4:09)

8. Are You Done? (2:22)

9. Closer & Closer (3:14)

10. Confrontation (3:34)

11. Graysmith’s Theme (2:35)

12. Toschi’s Theme (Unused) (2:10)

13. Graysmith’s Theme (Piano Version) (4:19)

_

Zodiac (Songs from the Motion Picture)

Pro ty, jimž se instrumentální skladby Davida Shirea zdají být nudné a stěží zapamatovatelné, existuje druhá volba ve formě písňového soundtracku. Na něm jsou zastoupeny především skladby, které v období Zodiacova řádění zněly z rádií v místech, na kterých se vraždy odehrály. Soundtrack se vyznačuje rozmanitostí, která ale neznamená nesourodost. Pojítkem mezi všemi písněmi je jejich nezaměnitelná atmosféra. Tu umocňuje autentická kvalita nahrávek, které nebyly nijak digitálně ošetřeny. Více než hodina hudby nabízí směs blues, jazzu, funku, soulu, rocku, popu i country.

Soundtrack uvozuje píseň Easy to Be Hard, známá z muzikálu Hair, zde v podání kapely Three Dog Night (z alba Suitable for Framing z roku 1969). Spolu s Donovanovým Hurdy Gurdy Man (1968) se jedná o song, který je součástí diegetické hudební složky filmu – tvoří autentickou kulisu k Zodiacovu vraždění, když zní z rádia v autě. Obě skladby mají značný dramatický potenciál. Ve filmu jsou použity natolik umně, že posluchači, který viděl film, bezpečně utkví v paměti (a případně vytanou na mysli scény, ve kterých byly písně použity). Obdobně je tomu u Santanovy instrumentální Soul Sacrifice ze stejnojmenného alba, se kterou v roce 1969 na festivalu Woodstock slavil obrovský úspěch.

Popovější polohu alba představuje romantická píseň Johnnyho Mathise z 50. let It’s Not For Me to Say, kterou mohli diváci slyšet ve filmu Mafiáni (1990) Martina Scorseseho. Při poslechu písně (I Never Promised You a) Rose Garden jsem se pro změnu nemohla ubránit pocitu, že poslouchám mladou Helenu Vondráčkovou, která expandovala do anglofonní oblasti. Ve skutečnosti jde o jednu z nejpopulárnějších country zpěvaček 70. let Lynn Andersonovou a její největší hit, za který získala Grammy.

Dobově kontroverznější skladby představují Brother Louie (About Us, 1973) kapely Stories, dotýkající se vztahu, který nemůže fungovat kvůli rasovým předsudkům okolí, a Bernadette (1967) skupiny Four Tops, naléhavá zpověď muže, který je posedlý ženou z názvu písně (‘…Řeknu světu, že mi patříš/ Řeknu světu, že jsi mou duší/ Řeknu světu, že jsi mou součástí…’).

Výrazně protiválečná Sky Pilot (původně z alba The Twain Shall Meet (1968) kapely Eric Burdon and the Animals) a soulová Hyperbolicsyllabicsequedalymistic Isaaca Hayese (album Hot Buttered Soul, 1969) i přes svou dosti dlouhou stopáž nenudí. Inner City Blues (Make Me Wanna Holler) tematizující pocity Marvina Gaye zní i po šestatřiceti letech neuvěřitelně moderně.

Závěr alba obstarávají dvě hudební veličiny – John Coltrane svým Mary’s Blues a Miles Davis skladbou Solar. Oba songy představují to nejlepší z jazzu druhé poloviny 50. let. Album uzavírá The Sound of the City, jingle sanfranciského rádia KSFO, který se v 60. letech stal nesmírně populárním.

V podstatě všechny skladby umístěné na soundtracku dosáhly vysokých umístění v žebříčcích hitparád, mají řadu coververzí a nachází se na nejrůznějších best of albech. Výběr písní a dramaturgie vůbec činí z tohoto soundtracku záležitost hodnou pozornosti nejen ze strany fanoušků filmu. Rozmanitá směs písní z druhé poloviny 50., konce 60. a začátku 70. let. je dostatečně věrným obrazem toho, co v USA tehdy znělo z rádií. Velice zdařilý výběr je tak určitým otiskem hudební historie.

Různí interpreti

Vydavatel: Lakeshore Records

Stopáž: 67:07

Seznam skladeb:

1.  „Easy to Be Hard“ – Three Dog Night (3:15)

2.  „Sky Pilot“ – Eric Burdon and the Animals (7:33)

3.  „Soul Sacrifice“ – Santana (6:37)

4.  „Bernadette“ – Four Tops (3:02)

5.  „(I Never Promised You a) Rose Garden“ – Lynn Anderson (2:57)

6.  „I Want to Take You Higher“ – Sly and the Family Stone (5:25) 7.  „Hyperbolicsyllabicsequedalymistic“ – Isaac Hayes (9:41)

8.  „Inner City Blues (Make Me Wanna Holler)“ – Marvin Gaye (5:29)

9.  „Brother Louie“ – Stories (3:57)

10.  „Hurdy Gurdy Man“ – Donovan (3:20)

11.  „It’s Not For Me to Say“ – Johnny Mathis (3:06)

12.  „Mary’s Blues“ – John Coltrane (6:47)

13.  „Solar“ – Miles Davis (4:44)

14.   „The Sound of the City“ – Johnny Mann Singers (1:14)