Sympaťák s odstávajícíma ušima

Publikováno: Jaroslav Stuchlý Publikováno dne: 25. dubna 2009 Rubrika: Světový film | Komentář : 0

RECENZE: Clark Gable: Životopis – JAROSLAV STUCHLÝ –

Když jsem u poslední recenze na herecký životopis z nakadatelství BB/art nenápadně naznačoval, že logické by bylo vydat po Ingrid Bergmanové, Carym Grantovi a Grace Kellyové biografii Jamese Stewarta (když už ne rovnou Alfreda Hitchcocka), pochopitelně jsem nevěřil ve vyslyšení této jemné narážky. Místo toho se milovníci zlatého (či klasického) věku Hollywoodu dočkali knihy o jeho nejzářivější hvězdě – Clarku Gablovi (1901 – 1960).

Její autor, publicista Warren G. Harris, vycházel při psaní z materiálů, které shromáždil počátkem 70. let pro svou dřívější knihu mapující vztah Gabla s herečkou Carole Lombardovou. Toto Gablovo třetí manželství mělo pro herce zásadní význam tím, že bylo šťastné, a také faktem, že jej už nikdo nemohl podezřívat z toho, že v manželkách hledá především matky (jeho matka zemřela, když Clarkovi bylo sotva 9 měsíců, jeho dvě předchozí manželky byly starší než on, z toho druhá výrazně). Bohužel, nebylo poslední, Lombardová zahynula při leteckém neštěstí na počátku roku 1942 a Gable se z její smrti nikdy tak docela nevzpamatoval.

Harris však v Gablově obsáhlém životopise neakcentuje pouze hercovy vztahy (manželství bylo nakonec pět, krátkodobých vztahů a nejrůznějších zástojů nepočítaně), dotýká se také mnoha dalších témat. Přestože k těm hlubokým patří například Gablovo nikdy nepřiznané otcovství k dceři, kterou zplodil s hereckou partnerkou Lorettou Youngovou, filmového fanouška bude především zajímat Gable v centru lesku a slávy zlaté hollywoodské éry 30. let. A dozví se mnoho zajímavého, protože Gable jako smluvní herec MGM přímo ztělesňoval studiový star systém, který mu sice zajišťoval pravidelný příjem, ale zároveň jej umělecky svazoval (tvůrci směli točit pouze v domovském studiu, nebo tam, kam je za provizi zapůjčilo). Hektické natáčení (několik filmů ročně), spory s producenty, režiséry nebo hereckými partnery, slavnostní premiéry, bujaré večírky, obdiv divaček a sympatie diváků (plus tehdy ještě nepřeceňovaný Oscar za výkon ve filmu Stalo se jedné noci, 1934), vrchol popularity díky roli Rhetta Butlera (Jih proti Severu, 1939), služba v americkém letectvu a nezastavitelný ústup slávy v 50. letech, to vše najde čtenář ve věcně a bez sentimentu podaném textu. Představuje Clarka Gabla jako charismatickou hvězdu, která si je dobře vědoma svých hereckých limitů, a zároveň jako člověka v soukromí zcela přirozeného, jenž si dokázal udržet odstup od svého obrazu v médiích.

Portrét Gabla člověka poněkud zastiňuje Gabla jako herce, W. G. Harris neanalyzuje jeho herecký typ (většinou k tomu nechává promluvit přímo Gabla nebo jeho spolupracovníky) ani nejvýznamnější filmy (nezapomene ovšem nikdy vyčíslit tržby a zisk studia), a proto kniha nedosahuje té špičkové kvality, jakou disponuje Eliotův životopis Caryho Granta. Jde však o velmi příjemné čtení, k čemuž přispívá dobře odvedený překlad s minimem omylů či prohřešků proti českému jazyku. Připojena je bibliografie, filmografie a rejstřík, který však z filmů uvedených v textu nepochopitelně vybírá pouze ty, v nichž Gable hrál… a které navíc byly uvedeny v českých a slovenských kinech (tedy jen nepatrné množství z více než šedesáti titulů).