Když Bohové stvořili robota

Nejeden fanoušek vesmírného sci-fi Battlestar Galactica (BSG) se zaradoval, když média zveřejnila informace o plánovaném spin-off seriálu Caprica. A ačkoli je centrem pozornosti opět svět Dvanácti kolonií, tentokrát nás čeká úplně jiný příběh.

Caprica je tzv. prequelem BSG. Děj se začíná odehrávat 58 let před cylonským útokem na Capricu a pádem všech Dvanácti kolonií. Caprica City[1] je stejně jako zbytek světa na technologickém a civilizačním vrcholu. Je to společnost prosycená hédonismem a dekadencí. Na privilegované kolonii Caprica vládne mír a spokojenost a nikde není ani známky po tom, že by se cokoli mělo změnit. Kolonie jsou těsně před sjednocením a první válka se Cylony se ještě neuskutečnila. Cyloni totiž vůbec neexistují. Tento drobný fakt se má ale brzy změnit.

Ronald D. Moore, Remi Aubuchon a David Eick, duchovní tvůrci seriálu, se shodli na tom, že prequel BSG musí být diametrálně odlišný od své předchůdkyně. Primárním cílem bylo oslovit jiné publikum, než které sledovalo vesmírné drama o záchraně lidstva. Moore v několika interview podotkl, že BSG sledovala zejména mužský svět naplněný válkou a postapokalyptickými vizemi konce civilizací. Caprica se poohlíží i po jiném typu diváka. Zejména cílí na ženy. Je průmětem několika žánrů od soap opery a sci-fi jako těch základních, přes noire, gangsterku a video hru, až po psychologické drama a thriller, které dokreslují atmosféru Capricy. Moore ji rád přirovná k Dallasu, úspěšné americké mýdlové opeře 80. let, a upozorňuje, že tento seriál není vesmírné sci-fi, ačkoli vesmír není zdaleka opomenut. Pozornost je soustřeďována více na jednotlivé kolonie a jejich specifické kultury, přičemž do děje výrazně vstupuje zejména civilizace na Caprice, Tauronu a Gemenonu.

Za letmé připomenutí stojí i časové ukotvení příběhu Capricy. Diegetický svět Battlestar Galacticy odkazuje ke sci-fi, které se paradoxně odehrává v daleké minulosti současného lidstva. A přestože má Caprica City působit jako technologicky vyvinuté město blízké budoucnosti, tvůrci seriálu ji stylově zasazují do 50. let dvacátého století. Patrné je to zejména na kostýmech některých postav (např. Lacy Rand, Clarice Willow, Sam a Joseph Adama a další) a architektonickém designu některých čtvrtí (zejména Malý Tauron a okrajové čtvrti Caprica City). Caprica je tak sice úplně jinou show než BSG, ale často se na ni zejména v detailech odkazuje a vzájemně se s ní prolíná. Tento směr v narativu ovšem nijak nepřekáží novým divákům, kteří svět po pádu kolonií neznají. A o čemže to vlastně Caprica je?

Jako vždy na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Zejména pokud se týká nějakého projektu již zmiňovaných tvůrců Capricy. Každá postava (včetně většiny epizodních) má svou minulost, která zásadně ovlivňuje její přítomnost a budoucnost, z čehož vyplývá nespočet možných kombinací svébytných narativních linií. Nicméně, tady jsou ty nejdůležitější pro základní rámec děje.

Moore hovoří o seriálu jako o první rodinné sci-fi sáze na televizních obrazovkách. Centrem pozornosti jsou dvě kulturně a společensky diametrálně odlišné rodiny. Graystoneovi[2] pochází z Capricy. Jsou více než dobře finančně a společensky situovaní. Daniel Graystone (Eric Stolz)[3] vede jednu z prominentních koloniálních společností a zabývá se především výzkumem umělé inteligence. Současně také vlastní tým Bukanýrů[4], hráče oblíbené caprické hry pyramida. V době začátku příběhu pracuje na prototypu U87, tedy univerzálním robotovi, který má provádět takové práce, které člověk odmítá vykonávat. Amanda Gaystone (Paula Malcomson) je špičkový chirurg a matka pubertální, vysoce inteligentní a trochu divoké Zoe (Alessandra Toressani). Adamovi pochází z kolonie Tauron a na Capricu přišli jako sirotci po tauronské občanské válce. Joseph Adama (Esai Morales) je právník tauronské zločinecké organizace H´la´tha (v překladu Lidé země).[5] Před událostmi, které určí hlavní cíl narativu Capricy, vystupuje jako Joseph Adams a plně se podřizuje tradicím a stylu života v Caprica City. Jeho bratr Sam Adama (Sasha Roiz) je členem H´la´tha a současně svým velice originálním způsobem dohlíží a vychovává svého jedenáctiletého synovce Williho[6] (Sina Najafi), Josephova syna a budoucího admirála Adamu.

Pilotní díl spin-offu se zaměřuje na teroristický útok monoteistické organizace Vojáci Jediného (The Soldiers of The One alias STO)[7], během kterého zahyne Danielova dcera Zoe, její přítel a zároveň onen terorista odpovědný za explozi Ben Stark (Avan Jogia), a Josephova manželka Shannon (Anna Galvin) s dcerou Tamarou (Genevieve Buechner). Daniel a Joseph se náhodně potkávají před knihovnou Caprica City a smutek nad ztrátou milovaných sjednocuje jejich do té doby svébytné narativní linie. Daniel se dozvídá o nadání své dcery v oboru virtuální technologie a zjišťuje, že Zoe existuje jako avatar (virtuální reprezentace) v tzv. V-klubu.[8] Za pomoci tohoto avatara vytvoří virtuální reprezentaci Josephovy dcery Tamary a naplánuje setkání otců s dcerami ve virtuálním světě. Že schůzka nedopadne tak, jak si rodiče plánovali, patrně nebude překvapením. Výsledkem je ve zkratce řečeno tak trochu omylem zrod první kybernetické životní jednotky nazývané Cylon (A CYbernetic LifefOrm Node), které se o 58 let později téměř podaří vyhladit lidskou rasu.

Cesta ke Caprice

Nápad na vytvoření spin-offu Battlestar Galacticy se v hlavách Ronalda D. Moora a Davida Eicka mihnul již v průběhu druhé sezony seriálu (rok 2006). Scenárista 24 hodin Remi Aubuchen ve stejné době poslal studiu Universal Pictures projekt celovečerního filmu o umělé inteligenci, který měl nemálo styčných ploch s plánovaným prequelem BSG. Studio projekt nepodpořilo, nicméně Universal Television informovalo o scénáři Moora a Eicka. Na sjednané schůzce tito tři budoucí tvůrci Capricy projednali své vize a spolupráce byla navázána.

Realizaci prequelu zkomplikoval ohlas třetí sezony BSG, která sice měla pozitivní reakce u kritiků a skalních fanoušků, ale sledovanost byla nižší než televize počítala. Moore byl studiem dokonce nucen ke změně stylu BSG. Několik posledních dílů třetí série musel natočit jako narativně uzavřené celky (epizody), což značně vybočovalo z předcházející koncepce BSG. Projekt spin-offu byl z obav o nízkou sledovanost uložen k ledu. Zachránila ho paradoxně scenáristická stávka. SyFy hledala nový seriál a Caprica měla to štěstí, že již měla dokončený scénář.

V březnu 2008 SyFy oznámila záměr odvysílat dvouhodinový film. Zda bude pokračovat seriálem nebylo jisté až do prosince téhož roku, kdy dala produkce projektu zelenou. Caprica se vysílá každý pátek od 22. ledna 2010, kdy běžela televizní verze pilotního dílu. První sezona počítá s devatenácti díly.

Dobré věci začínají pomalu…[9]

David Eick v interview pro SyFy poznamenal, že kouzlem sci-fi je možnost zobrazit něco, co se odehrává mimo náš čas a prostor, ale donutí nás to přemýšlet o našem čase a prostoru. Tak by se ve zkratce dala shrnout základní filozofie nejen Capricy, ale také Battlestar Galacticy a případně i Moorova zrušeného projektu Virtuality. Žánr sci-fi umožňuje upozornit na umělé konstrukce společenských dogmat, tabu a norem mnohem lépe než jiné žánry. A tvůrci zmiňovaných seriálů tohoto aspektu dokážou beze zbytku využít. Caprica vyniká mimo jiné v práci s problémy multietnické a multikulturní společnosti, v bezprecedentní televizní reprezentaci sexuality a vysokému potenciálu se těší také tematika virtuální reality a umělé inteligence.

I pro Capricu platí legendární moorovské heslo „Už jednou se to stalo a stane se to znovu!“. Zdá se ale, že v minulosti bylo lidstvo daleko tolerantnější, než je v pozemské současnosti. Když se ve websérii BSG objevil potenciální přítel Felixe Gaety (Alessandro Juliani), Moore sklidil salvu nepříznivých ohlasů na reprezentaci gayů v seriálu. Ve Virtuality učinil chvályhodný pokrok manželským párem Many Rodriguezem (Jose Pablo Cantillo) a Valem Orlovskym (Gene Farber), nicméně FOX nepokračoval v seriálu, tudíž první gay manželský pár ve sci-fi upadl v zapomnění. Ronald D. Moore se ale evidentně nevzdal, gay manželství a styl jeho prezentace v rámci seriálového narativu nejen že oprášil, ale dodal k němu i manželství skupinová (sestra Clarice Willow v podání Polly Walker a její blíže nespecifikovaný počet manželek a manželů). Jak jedna, tak druhá forma sňatku, zdá se, je spolu s pozemským „klasickým“ heterosexuálním manželstvím zcela „normálním“, „přirozeným“ a všemi organizacemi i zákonem uznávaným druhem partnerství v Caprice. Nutno dodat, že všechny tři formy jsou na stejné úrovni, jedna nepřevyšuje druhou a ani jedna nebudí zvýšenou pozornost v interakci s jinými postavami.

Už v BSG se hojně odkazovalo na etnické a kulturní odlišnosti mezi jednotlivými koloniemi. U Capricy hraje prim zejména interakce mezi lidmi z Tauronu a lidmi z privilegované Capricy. Tvůrci seriálu upozorňují, že se nejedná ani tak o problematiku rasismu, jako spíše o rozdílnou etnicitu jako kulturní aspekt. Tauronci mají jak tmavší, tak bílou pleť. To co je sjednocuje je jejich etnický původ, kultura a hlavně tradice, které se snaží urputně dodržovat. Tento imigrantský archetyp, které seriál využívá, je jednou z hybných sil příběhu. Napětí mezi Tauronci a Capričany se stupňuje a zasahuje do všech částí společnosti. Zatím nejvýrazněji se projevuje prostřednictvím postavy Josepha Adamy na oficiálních caprických úřadech jako je policie a soud a prostřednictvím Sama Adamy jako člena tradiční tauronské organizace H´la´tha. Vzhledem k silnému vlivu 11. září 2001 a následných událostí na narativ  BSG i jejího prequelu se dá ono multietnické pnutí chápat také jako metafora na současnou přistěhovaleckou politiku Spojených států.

Caprica je především sci-fi. Virtuální realita a umělá inteligence jsou pevnou součástí světa Graystoneových a Adamových, stejně jako zbytku Dvanácti kolonií. Vznik Cylonů a jejich zotročení lidmi je dalším z hlavních témat tohoto spin-offu. Zoe Graystoneová vytváří svůj vlastní avatar z volně dostupných informací o své osobě. A zatímco Joseph Adama je toho názoru, že nelze zkopírovat duši, Zoe už díky nedokonalým zákonům na ochranu osobních informací s kopií začala. A chyba programu zapříčiněná bombovým útokem smaže hranice mezi realitou a virtuální fantazií úplně. Zbývá jen spojit duši s tělem. Smutek a zoufalství způsobené ztrátou dcery dávají prostor klasickému frankensteinovskému příběhu o stvoření monstra, v případě Capricy Cylona. Co když je ale monstrum pouhým vyděšeným dítětem, které je uvězněno v mechanickém těle a nuceno dělat věci, které ho děsí a ubližují mu?

Caprica

Tvůrce: Ronald D. Moore, Remi Aubuchon, David Eick

Scénář: Remi Aubuchon, Glen A. Larson, Ronald D. Moore, Jane Espenson, Ryan Mottesheard

Hudba: Bear McCreary

Hrají: Eric Stolz (Daniel Graystone), Esai Morales (Joseph Adama), Alessandra Torresani (Zoe Graystone), Magda Apanowitz (Lacy Rand), Brian Markinson (Jordan Duram), Genevieve Buechner (Tamara Adams), Scott Porter (Nestor), Paula Malcomson (Amanda Graystone), Sasha Roiz (Sam Adama), Julius Chapple (Larry), Sina Najafi (William Adama), Polly Walker (Clarise Willow) a další.

USA, 2009 (pilot)-současnost, vysíláno od 22. ledna 2010 (počítá se s 19 díly pro první sezonu), 43 minut

Zdroje

BATTLESTAR WIKKI. Caprica (series). Dostupné z WWW: http://en.battlestarwiki.org/wiki/Caprica_(series)

CAPRICA TV SERIES. Dostupné z WWW: http://www.capricaseries.net/

JENSEN, Michael. „Caprica“s Jane Espenson: „It Is Time For Sexuality to be Incidental“. In: AfterElton.com, 20. 1. 2010. Dostupné z WWW: http://www.afterelton.com/people/2010/01/jane-espenson

O´NEILL, Phelim. Caprica, Sky1: First Night Review. In: Guardian, 3. 2. 2010. Dostupné z WWW: http://www.guardian.co.uk/tv-and-radio/tvandradioblog/2010/feb/03/caprica-first-night-review

SyFy – Caprica. Dostupné z WWW: http://www.syfy.com/caprica/index.php

The Internet Movie Database. Caprica. Dostupné z WWW: http://www.imdb.com/title/tt0799862/

Wikipedia, The Free Encyklopedia. Caprica (TV Series). Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Caprica_(TV_series)

---

[1] Caprica je natáčena v kanadském Vancouveru a jeho okolí. Panorama města Caprica City je z větší části panoramatem skutečného Vancouveru. Digitální úpravy jsou prováděny minimálně.

[2] Více informací o rodině Graystoneových a caprické společnosti se můžete dočíst i ve fiktivním deníku The Caprican na stránkách kabelové televize SyFy (viz http://showblogs.syfy.com/caprican/news/).

[3] Stolz původně nevěnoval Caprice moc pozornosti. Scénář obdržel během natáčení dalšího filmu. Podle zákulisního vyprávění si uvědomil, jaké pozornosti se těší příběh Dvanácti kolonií až poté, co mu jeden nedočkavý fanoušek ukradl scénář k pilotnímu dílu z jeho hotelového pokoje.

[4] Ve světě Battlestar Galacticy je před pádem kolonií hvězdou Bukanýrů Sam Anders (Michael Trucco). Po okupaci Capricy cylony část týmu Bukanýrů uvízne v horách a tak se jim podaří přežít holocaust.

[5] H´la´tha je alter egem italské mafie. Jak Moore s Eickem vysvětlují, Tauron, tauronští přistěhovalci a čtvrť Malý Tauron jsou vytvořeni jako zrcadlová verze italských přistěhovalců z počátku dvacátého století ve Spojených státech.  Heslem H´la´thy je „Být vždy věrný zemi = půdě!“ a její členové dbají přísně na dodržování tradic a kořenů tauronského lidu. Příjmení Adama znamená také „země“.  Podle mytologie světa Dvanácti kolonií jsou navíc Tauronci rolníky, kteří na Tauronu obdělávají nehostinnou kamennou zem.

[6] Interakce Sama a Williho je dalším styčným bodem mezi BSG a Capricou. Sam nejednou utrousí jakoby mimochodem radu, která později v praktickém užití admirála Adamy zachraňuje životy ve světě Battlestar Galacticy.

[7] Společnost Dvanácti kolonií je založena na polyteistickém náboženství, které má ne náhodou předobraz v božstvu antického Řecka. Monoteismus je považován za radikální náboženský a filozofický systém a v caprických médiích je vykreslován jako životu nebezpečný fanatický kult. Jedna z postav v pilotním dílu definuje víru v jednoho boha následovně: „A to vás neznepokojuje, sestro? Ten absolutistický pohled na svět? Správné a špatné předurčené jedinou vševědoucí, všemocnou bytostí, jejíž soud nemůže být zpochybněn?  A v jejímž jméně se páchají ty nejhroznější činy….“

[8] V-klub je undergroundový virtuální klub, který slouží dospívajícím Capričanům k nejdivočejším formám zábavy.  Nejčastěji teenageři do něj vstupují prostřednictvím tzv. holobandu, zařízení připomínajícího tenké brýle.

[9] Jde o vzkaz horlivým fanouškům Capricy od Esai Moralese, představitele Josepha Adamy.