I Kevin Smith dokáže nudit

Kevin Smith se těší pověsti kultovního tvůrce nezávislých filmů, které za sebou mají obrovskou fanouškovskou základnu. Na jeho posledním snímku však zaujal především spor s americkou kritikou, která jej jednoznačně odsoudila. Nutno říci, že právem.

Kevin Smith

Celovečerní tvorba Kevina Smithe se vyznačuje provázáním jednotlivých filmů v rámci mnoha aspektů, od populární dvojice Jaye a Mlčenlivého Boba po situování do rodného New Jersey. Na pozadí neměnného koloritu se originální formou řešily partnerské vztahy (Flákači), sexuální orientace (Hledám Amy) či církevní hodnoty (Dogma). Základním trademarkem se mu staly „šťavnaté“ dialogy prodchnuté množstvím popkulturních odkazů. V posledních letech se nejprve vrátil k postavám z legendárního debutu (Clerks 2 : Muži za pultem), poté  přispěl k proudu moderní romantické komedie (Zack a Miri točí porno), ale teprve nyní přichází s čistě žánrovým filmem, Poldové.

Jejich tématem jsou patálie čerstvě suspendované detektivní dvojice. Černobílé duo Paul Hodges (Tracy Morgan) a Jimmy Monroe (Bruce Willis) přes dočasnou pracovní pauzu nadále řeší jak pracovní (neshody s vedením, nepřející kolegové), tak osobní (náklady na dceřinu svatbu, nevěrná manželka) nesnáze. Tematikou tedy Poldové jednoznačně odkazují ke kriminální odnoži buddy movies příznačné pro konec 80. let minulého století.

Během příběhu se postupně kumulují další a další podněty pro jeho vývoj, bohužel však nejsou dostatečně nosné na to, aby potřebným způsobem zaujaly. Jeden z předpokladů takovéhoto nedostatku spočívá v ústřední dvojici postav, která trpí špatně koncipovanými dialogy (!). Ty zde mají opět mnoho prostoru, ale působí nedotaženým dojmem, pointa jednotlivých slovních hříček se většinou vytratí a ve Smithových filmech tolik diskutovaná vulgarita poprvé působí příliš chtěně na to, aby překročila potřebnou hranici mezi samoúčelností a zábavností. Podobně násilně tentokrát vyznívá i přehršel popkulturních a cinefilních citací. V situaci, kdy nemůžeme pochopit jednání hlavních postav, se z Tracy Morgana stane lehce zženštilý černoch a z Bruce Willise karikatura sebe sama. Oba vytváří nezajímavé duo neohrabaných policistů, kteří ve vyhrocených okamžicích prokáží neomylnou mušku. Jestliže šlo o záměr, zůstal nedotažený.

Jeden z mnoha cinefilních odkazů.

Podobně je na tom i postava záporáka, pro zvolený žánr tolik rozhodující. Poh Boy (Guillermo Diaz) se celou dobu křečovitě drží křečovité polohy, umocněné tím, že rovina, v níž sledujeme jeho gang, je příliš vážná na to, aby mohla korespondovat se snahou o jinak odlehčené pojetí. Zatímco hlavní hrdinové se prosluněnými lokacemi pohybují způsobem jdoucím proti zvyklostem (komické převleky, nerozhodnost,  množství pochybení při vyšetřování apod.), zločinecké uskupení se schází v tajemném domě s ještě tajemnějším sklepením či dokonce v kostele, tedy výrazně nadužívané kulise daného žánrového typu. Snaha o nastolení jakéhosi pokřiveného morálního kodexu vyznívá nahodile až trapně. Nabízí se srovnání s nedávným Špatným poldou Wernera Herzoga, kde pojetí drogového gangu působilo mnohem odlehčeněji a zároveň svěžeji.

Film měl minimální rozpočet, který se odráží v malém množství akčních scén. Ty však mají natolik slabou úroveň, že se nabízí otázka, zda by nakonec nebylo lepší jejich počet ještě zkorigovat. Ze dvojice automobilových honiček a především závěrečné přestřelky čpí nezdařená snaha o humor za každou cenu, jenž má vyvážit viditelně nízko položený finanční strop. Poldové jsou tak v mnoha hledech filmem příliš levným – ve špatném slova smyslu.

Drsný a vysmátý.

Ačkoli se stále jedná o dílo tzv. smithovské1, fakt, že si Kevin Smith poprvé nenapsal scénář sám, se patrně musel zákonitě odrazit. Příkladem může být několik patetických scén ke konci filmu. Ty byly pevnou součástí i minulých snímků, ale zde vždy částečně determinovány komediálním retardačním prvkem (nejčastěji Jayův komentář situace), který snižoval jejich intenzitu. V Poldech takovýto typ oživení absentuje. Ti tak stojí na pomezí mezi poctou danému žánru a nechtěnou parodií některých jeho atributů, přičemž ani jeden z těchto náhledů na Poldy neomlouvá jejich celkově nízkou kvalitu.

Paradoxní skutečností je, že Poldové měli původně velký potenciál stát se divácky úspěšným filmem. Nízké výrobní náklady, jméno Kevina Smithe a potažmo Bruce Willise společně se stále populárním žánrovým zařazením byly jistě finančním příslibem. V Americe však film propadl, průměrné hodnocení serveru metacritic.com 31% hovoří o jednoznačném neúspěchu.2 Premiéra v českých kinech byla původně ohlášena již na počátek března, poté byla o 3 měsíce posunuta a nyní je jasné, že film u nás čeká maximálně DVD distribuce. Nutno říci, že český divák takovýmto rozhodnutím přílišnou újmu neutrpí.

Cop Out

Režie: Kevin Smith
Scénář: Robb Cullen, Mark Cullen
Kamera: David Klein
Střih: Kevin Smith
Hudba: Harold Faltermeyer
Hrají: Bruce Willis, Tracy Morgan, Guillermo Diaz, Seann William Scott, Jason Lee, Francie Swift, Kevin Pollak, Adam Brody, Sean Cullen, Ana de la Reguera
USA, 2010, 107 min.