the social network ————————– Odporně přesný film

GLOSA – THE SOCIAL NETWORK (David Fincher, 2010) – MARIE MEIXNEROVÁ –

Po dlouhé době se v kinech objevil snímek, o kterém se hodně mluví – chtělo by se říct. Jenže tentokrát by to nebylo tak docela přesné.

Nový americký film, přes své bez nadsázky dokonalé (čti filmařsky skvěle zvládnuté) provedení strhává pozornost nejen ke svému tvůrci a „brilantním hereckým výkonům“ (jak nadužívané úsloví!), ale především ke svému předobrazu – a k jinému médiu.[1]

Pravda, podobný efekt tu již byl nějakých sedmdesát let zpátky, když nám Orson Welles přiblížil mediální impérium občana Kanea. Jeho divák však nebyl tak informovaný a neměl možnost takové interakce – a jistě neměl pocit, že se ho dění na plátně týká trochu jinak, než u většiny filmů – že je tak nějak součástí „toho všeho“ a že svou troškou přispěl do mlýna. Zkrátka je jedním z pěti set milionů…

Tato myšlenka je, zdá se, fascinující především pro české tiskoviny. Snímek byl reflektován v časopisech přes ty filmové, od kterých se to předpokládá – Cinema, Svět filmu, hudební – Rock a Pop, přes společenské týdeníky – Instinkt, Reflex, Týden, až po ty ekonomické, zacílené na české podnikatele – Profit. Řada těchto jakož i jiných tiskovin pak projevila enormní zájem o osobu zakladatele facebooku, Marka Zuckerberga, který je ústřední postavou snímku. Netřeba jistě zdůrazňovat, jakou pozornost film a humbuk kolem něj strhne na samotný facebook! (V době, kdy píšu tyto řádky, je již těch pět set milionů jistě číslem překonaným. the social network se postaral, aby i ti dosud sociálními sítěmi nepolíbení „zažili“, o čem to celé je.)

Zmiňované tiskoviny přiřkly snímku většinou ta nejvyšší hodnocení (používají-li hvězdičkový či procentuální systém), jejich recenze oplývaly chválou Fincherových režijních schopností, vynikajícího soundtracku, propracovaného scénáře, který se nesnaží postavám zbytečně nadržovat. Neopomněly glorifikovat skvělé herecké výkony – „oscarového“ Jesse Eisenberga v titulní roli, ale třeba i Justina Timberlakea (coby zakladatele hudební internetové sítě Napster, Seana Parkera)… „a vůbec celé herecké obsazení.“[2] Kromě těchto celkem předvídatelných reakcí mě zarazila jedna věc – s jakou razancí recenze zdůrazňují absenci akčních sekvencí a násilí a podivují se nad tím, že je snímek poutavý, i když jde v podstatě o „konverzační drama“. Osobně bych akční sekvence ve snímku o počítačovém nerdovi a jeho soudních sporech neočekávala, proto bych nad jedním takovým názorem mávla rukou. Když jsem už ale tento přístup zaznamenala ve třetí tištěné recenzi, začala jsem se sama sebe ptát, zda je vše v pořádku s našim dnešním přístupem k filmům. Skutečně musí dobrý (jak o the social network usuzují zmiňované recenze) snímek být podmíněn akčními scénami? (samozřejmě že ne, jde spíš o řečnickou otázku.) Vždyť onu „oscarovost“ jsme si v poslední době zvykli spojovat spíš s těmi „konverzačními dramaty“ – což taky není dobré. Přisuzovat the social network „oscarové“ kvality jen proto, že je ukecaný, by byla pitomost. Už jenom proto, že si toho všimnete nejspíš až potom, co si to přečtete v nějaké recenzi.

Dalším častým rysem reflexí the social networku je až jakési posvátné překvapení, s jakým docházejí recenzenti k závěru, že film není ani tak o Markovi a zakládání facebooku, jako – o nás samých. Upřímně řečeno asi nejsem jediná, koho by překvapilo, kdyby film o vzniku a principech fungování sociální sítě, kterou používá 80 % lidí, které znám (těch zbylých 20 % tvoří počítačově negramotní lidé, většinou velmi pokročilého věku), nevypovídal nic o „dnešním světě, společnosti a lidech.“[3]

Ne všechny recenze jsou však ploše adorativní. Některé z nich[4] se snaží problematiku pojmout komplexněji a zdůraznit i jisté zápory snímku. Jaromír Möwald v Cinemě vytvořil paradoxně směšnou situaci, když se ve své recenzi snažil kritizovat – jazykovou bariéru! Citujme: „Informací je zkrátka příliš a ani titulky, které musely být kvůli čitelnosti a přehlednosti mnohdy velmi pokráceny, zkrátka nestihnou vše zachytit. Všechny postavy navíc mluví od začátku velmi odborně a pochopitelně se nezabývají dodatečným vysvětlováním mnoha cizích termínů, což je sice dobře, ale na druhou stranu se člověk velmi lehce ztratí.“[5] Jistě, přenos do cizího jazyka představuje vždy problém a Jaromír  Möwald je hodný, že myslí na diváka. Nejedná se však o problém výhradně tohoto filmu, ale cizojazyčných filmů obecně. (A opět: ne všichni, ale troufám si říct, že větší část diváků – alespoň těch mladších, se kterými film nejvíc počítá – konzumentů anglicky mluvených filmů, diváků počítačového věku, tento problém sdílet nebude.)

Ostatně, film má zítra (4. listopadu 2010) premiéru v českých kinech, tak můžete sami posoudit, jak si stojíte. Věřím, že bude dostatečně atraktivní nejen pro uživatele facebooku – kterých je v Čechách už několik milionů, ale i pro fundované filmové diváky (v ideálním případě obojí). Na mě zatím ta mediální předehřívka působí stylem „kdo neviděl the social network, jako by nežil“. Samozřejmě jde o modifikaci provařeného hesla„kdo není na facebooku, jako by nebyl“. Instinkt, Reflex, Týden i Svět filmu tam jsou, stejně jako náš časopis (a řada našich čtenářů). Na facebooku má profil i Mark Zuckerberg, „the social network“ byste tam však hledali marně. Během několika hodin se sice vyrojily tři fanouškovské stránky v rozličných jazycích, kromě nevalné kvality však oplývaly i mylnými či zavádějícími informacemi. Ovšem „facebook je jako móda“ a mění se strašně rychle, bůhví co bude zítra ráno, nebo až budete číst tento článek…

Právě teď mi Google vrátil 64 900 000 výsledků na film the social network, z toho 30 100 v jazyce Čeština. A heslo facebook? About 1,010,000,000 results (0.26 seconds). facebook dnes můžete sledovat i na Twitteru. Ovšem ač jsem se snažila být stylová a informace pro tento článek čerpat především z fb, musela jsem od této ideje částečně upustit. A jsem za to ráda, protože the social network má své vymazlené stránky, které rozhodně stojí za to prozkoumat. Aby taky ne; když děláte film o IT expertovi, jehož doménou je internet, musíte jej také na internetu zodpovědně reprezentovat! (Jdi na oficiální stránky the social network.)

Stránky samozřejmě můžete ihned „doporučit“ svým přátelům na fbooku. Jak podotkla (doufejme, že ne kysele) ve své recenzi Irena Hejdová (ke které se neustále obracím prostě proto, že ji mám čerstvě otevřenou před sebou na stole): „Je to snímek ve svém komentáři k atmosféře naší doby až odporně přesný a vystihující…“.[6] Zdá, se že má přece jenom pravdu.

Pro mě je tento snímek navíc zajímavý tím, že jeho divák je ve skutečnosti více než jen „jedním z pětiset milionů přátel Marka Zuckerberga“. Divák (je-li zároveň fb uživatelem) aktivně toto číslo pomáhal budovat a nutně musí mít pocit, že bez přátel, které na facebook pozval (a jejich přátel, které pozvali zase oni a jejich přátel a jejich přátel…), by to číslo bylo… no…. minimálně jiné. Svým způsobem „natočil“ tenhle film.

A to nám otevírá zcela rozdílnou úroveň participace, která vytváří ideální podhoubí pro to, aby se the social network stal prvním skutečně kultovním filmem nového tisíciletí.

Zdroje:

ŠAFRÁNEK, Šimon. Mark Zuckerberg: Odhadl naše síťové instinkty. 21. 10. 2010, Instinkt č. 42/10. Dostupné na: http://instinkt.tyden.cz/rubriky/ostatni/osud/mark-zuckerberg-odhadl-nase-sitove-instinkty_25634.html

HEJDOVÁ, Irena. „Film, který může změnit svět.“ Týden č. 44/2010, 1. listopadu 2010. str. 74.

MÖWALD, Jaromír. „The Social Network.“ Cinema č. 11/2010. str. 42–43.

Oficiální stránky filmu: http://www.thesocialnetwork-movie.com/

V článku byla zohledňována tištěná média vyšlá v průběhu uplynulého týdne.

The Social Network

režie: David Fincher

scénář: Aaron Sorkin

hrají: Jesse Eisenberg, Andrew Garfield, Justin Timberlake, Armie Hammer, Rooney Mara…

USA 2010, 120 min

Premiéra 4. listopadu 2010.

---

[1] Ať s sebou týden nosím živé kuře, jestli byť jediný čtenář tohoto článku neví, o čem the social network pojednává.

[2] HEJDOVÁ, Irena. „Film, který může změnit svět.“ Týden č. 44/2010, 1. listopadu 2010. str. 74.

[3] HEJDOVÁ, Irena. „Film, který může změnit svět.“ Týden č. 44/2010, 1. listopadu 2010. str. 74.

[4] Opomeneme-li ty, které se snaží k filmu přistupovat „s nadhledem“, kterých je, žel, poskrovnu.

[5] MÖWALD, Jaromír. „The Social Network.“ Cinema č. 11/2010. str. 42.

[6] HEJDOVÁ, Irena. „Film, který může změnit svět.“ Týden č. 44/2010, 1. listopadu 2010. str. 74.