Father Ted

Publikováno: admin Publikováno dne: 25. dubna 2011 Rubrika: Rozhledy, TV | Komentář : 0

SERIÁL – Britkom: Father Ted – JAN VALNOHA –

Ostrov Craggy Island vypadá jako poklidné a tiché místo západně od irského pobřeží. Malý a nedůležitý ostrov má pouze několik set obyvatel a britské námořnictvo používá jeho břehy jako skládku radioaktivního odpadu. V místní farnosti sídlí trojice knězů starajících se o duchovní zdraví obyvatel ostrova – Ted Crilly (Dermot Morgan), Douglas McGuire (Ardal O´Hanlon) a Jack Hackett (Frank Kelly).

Seriál Father Ted byl prvním větším průlomem Grahama Linehana. Ten se podílel na tvorbě scénáře společně se svým kolegou Arthurem Mathewsem. Vysílán mezi lety 1995-1998, dosáhl tento britkom tří sérií po šesti epizodách. Samotný děj seriálu se odehrává ve farním domě, ve kterém přebývají otcové Ted, Dougal a Jack. Všichni protagonisté byli umístěni do této farnosti víceméně za trest, protože nadřízení je chtěli odsunout na izolované místo, kde nenadělají moc škody. A k tomu se malý ostrov přímo nabízí.

Otec Dougal má na svědomí záhadný incident Blackrock, který zahrnoval jeden přívoz a několik jeptišek. O tomto prohřešku se v sérii vyskytují pouze náznaky. Ted se nechal zlákat silou peněz a zpronevěřil finanční obnos, který byl určený na uzdravení malého chlapce. Následně díky této „akci“ podnikl výlet do Las Vegas, ačkoliv pokaždé, když na toto téma přijde řeč, pouze namítá, že „ty peníze na jeho účtu pouze odpočívaly a čekaly na odeslání“. Otec Jack se o svůj exil zasloužil právě kvůli svým neřestem – alkoholu a ženám, ačkoliv v jedné epizodě Ted naznačuje, že pravou příčinou izolace je nepodařený sňatek, na kterém se Jack podílel.

Každý z hlavních hrdinů je nositelem určitého typu humoru. Nejjednodušší a nejprimitivnější humorné scény vytváří Dougal, který shazuje Tedovy dlouhé monology (nebo i dialogy) pointou vyslovením: „A o čem že je vlastně řeč?“. Komičnost charakterů Dougala a Jacka spočívá právě v nepatřičnosti jejich kněžského života. Ani jeden se nechová podle pravidel a vzorců chování, které se od kněze očekávají. Každá postava má svůj typický rys, který je znásoben a přehnán, a který tuto postavu charakterizuje, dělá ji nepatřičnou a tím humornou. Nemusíte být Irem, abyste se smáli, ale pomáhá to.

V páté epizodě druhé série, nazvané „Song for Europe“, se Ted a Dougal s velice špatnou písní zúčastňují hudební soutěže Eurovision, kterou nakonec kvůli zmanipulování výsledků vyhrají. To ironicky odkazuje na případ, kdy Irsko stále soutěž vyhrávalo a ve Spojeném království se šířily zvěsti, že je celá soutěž někým nespravedlivě ovlivněná. Dalším případem satirického odkazu k britsko-irskému kulturnímu kontextu je biskup Leonard Brennan, Tedův nadřízený. Jeho charakter měl předobraz v biskupovi Eamonu Caseymu, bývalému biskupu Galwayskému, který měl taktéž utajovanou milenku a syna v Kalifornii.

Humor dosažený formálními filmovými prostředky se projevuje i v používání flashbacků. Tyto retrospektivní ukázky jsou většinou v přímém kontrastu s právě vyjádřeným výrokem – tato opozice řečeného a ukázaného je proto velice nepatřičná a humorná. Tyto flashbacky se především týkají otce Jacka a jeho výchovy v církevních školách, ve kterých v minulosti působil.

Dále se v seriálu objevují sekvence, které jsou vkládané do hlavního děje a rozšiřují tak velice často narativní linii humorným způsobem. Jedná se například o televizní vysílání, ale k vidění jsou i sny, hudební klipy, představy protagonistů nebo subjektivní záběry ukazující pozměněné vnímání otce Jacka po požití čisticích prostředků. Sebeironie a vnitřní odkaz na sama sebe nabízí fiktivní televizní seriál Father Ben, který Ted s Dougalem sledují. Father Ben má stejnou znělku i podobné postavy jako sitkom Father Ted. Dougal s Tedem se nevědomky smějí sami sobě a baví se nepatřičným chováním hloupých kněží.

Podobným způsobem funguje sebeironie přímo v životě hlavních postav – na vedlejším ostrově Rugged Island (taktéž fiktivním) žije na jedné faře otec Dick Byrne s dalšími dvěma knězi. Tato trojice je přesnou kopií hrdinů seriálu i se všemi nešvary a neřestmi. Mezi oběma farnostmi vládne soutěživost a rivalská atmosféra, která snadno přechází v nenávist, nezřídka je zápletka epizody odstartována sázkou nebo pokusem o dorovnání situace mezi oběma oponenty.

Jeden z mála opakujících se vtipů, který se v průběhu celého seriálu objevuje, je Tedova komunikace s přítelem, otcem Larry Duffem. Vždy když mu Ted telefonuje s žádostí o radu, otec Larry se dostává do vážných problémů – je roztrhán rotvajlery, zadržen na hranici, udupán stádem oslů atd. Celá církev, stejně jako její hodnostáři a přestavitelé, je představována v ironickém až parodicky absurdním světle. Pro kněze jsou organizovány sportovní soutěže, tomboly, koncerty a s parodickým záměrem se objevují i různé falešné církevní organizace, například sesterská řádová odvykací služba, nebo domov pro staré opilé kněží.

Častým zdrojem humoru jsou právě kněží, se kterými přicházejí hlavní hrdinové do styku. Kromě různých povahových typů a úchylek (např. tancující kněz, nejsarkastičtější kněz v celé Británii, homosexuální kněz, kněz posedlý hip-hopem) spočívá komická úloha duchovních nejčastěji v jejich věku – senilní staříci se angažují do různých společenských i sportovních událostí, některé jsou navíc organizovány přímo pro ně, např. Fotbalový turnaj pro pětičlenná mužstva nad 75 let.

Intertextové odkazy k celosvětové popkulturní scéně jsou obsaženy téměř v každé epizodě seriálu – kněží jsou např. filmovými fanoušky, zejména Ted. Ten je na rozdíl od čtení životopisných knih o svatých několikrát zobrazen při čtení biografický knih hollywoodských hvězd, Dougal o nich rád čte bulvární články v novinách (Mel Gibson, Clint Eastwood aj.). Mezi citovanými filmy figurují například Vetřelci (režisérský sestřih!), Karate Kid, Flash Gordon nebo Reservoir Dogs. Epizoda „The Plague“ nabízí odkaz na Tarantinův Pulp Fiction – vesnický blázen Tom postupně sundává z regálu kladivo, baseballovou pálku, motorovou pilu a nakonec katanu, stejně jako to dělá představitel Butche Bruce Willis ve výše zmíněném filmu. A například celá epizoda „Speed 3“ námětově čerpá z filmové série Nebezpečná rychlost, dokonce je tento díl takto i pojmenován. Dougal, který dočasně rozváží mléko po Craggy Islandu, nesmí zpomalit svůj mlékařský vůz pod 6 km/h, jinak vozidlo exploduje. Ostatní kněží hbitě reagují na nastalou hrozbu a okamžitě uspořádají mši, při níž se za Dougala modlí. Aluze na konkrétní film, který inspiroval celou epizodu seriálu, se dále objevuje v díle „Night of the nearly dead“, ve kterém dav rozvášněných důchodkyň odkazuje na útok nemrtvých z filmu Noc oživlých mrtvol.

Co říci závěrem? Father Ted rozhodně není ztrátou času. Fanoušci Black Books a Ajťáků (IT Crowd) zde můžou najít své oblíbené postavy, ještě v rané nevybroušené formě. Protože právě zde si scenárista Graham Linehan získal své ostruhy televizní tvorby. S jasným umístněním na vrcholu žebříčku nejlepších britských sitkomů je Father Ted favoritem každého sitkomového nadšence.