Z ulice na plátna kin
S více jak ročním zpožděním se do českých kin dostává snímek mediálně asi nejznámějšího představitele street artu, kterého všichni znají pod přezdívkou Banksy.1 I přesto, že se film Banksy: Exit Through the Gift Shop točí převážne okolo street artu, bezesporu zaujme i tu část diváků (mezi které se počítám i já), která se s „uměním ulic“ případně s graffiti2 setkala jen letmo, když míjela nějaký nasprejovaný nápis či vylepený plakát na ulici, protože po jeho zhlédnutí přinejmenším začnete chodit s očima otevřenýma a zjistíte, že street art je všude kolem nás.
Street art sobě
O čem vlastně Banksy: Exit Through The Gift Shop je? Na prvním místě ho lze považovat za výtečný úvod do fenoménu zvaného street art.3 Už úvodní sekvence sestavená ze záběrů street arterů při přípravě, realizaci svých projektů v ulicích či případném úprku před policií za svižné melodie písně britského hudebníka Richarda Hawleyho s příhodným názvem „Tonight The Street Are Ours“ („Dnes večer nám patří ulice“) vyjadřuje svobodu, radost, ale i jistou dávku adrenalinu spojenou s ilegalitou street artu, kdy jeho stoupenci vyrážejí za svým návykovým nočním dobrodružstvím do ulic města.
Banksy: Exit Through the Gift Shop
Street art má nejrůznější podoby a v širokém slova smyslu sem lze zařadit vše, co se jakýmkoli způsobem vytvoří, namaluje či instaluje na ulici. Používají se k tomu barvy, spreje, plakáty, šablony, nálepky, mozaiky, videoprojekce, instalace prostorových předmětů a mnoho dalšího. Ve filmu máme možnost poznat celou řadu street arterů používajících nejrůznější výtvarné techniky, sledovat je při práci a poodhalit, co je k tomu vede.
Space Invander, jak už jeho přezdívka napovídá, dělá mozaiky různých variací postaviček ze stejnojmenné počítačové hry ze sedmdesátých let a najít je můžeme po celém světě. Zeus pro změnu „pouze“ s barvou a štětcem obtahuje stíny předmětů na ulicích. Monsieur André sprejuje na zdi pro něj charakteristické mrkající smajlíky s dlouhýma nohama. Shepard Fairey je známý vylepováním plakátů s obrazem tváře wrestlera ze sedmdesátých let zvaného André The Giant, jež jsou doprovázeny slovem Obey („poslechnout“). Mnozí pak asi znáte plakát Obama-Hope, pod kterým je taktéž podepsán Fairey, jenž tak před lety namaloval tehdy nepříliš známého senátora, nynějšího prezidenta USA.
Pozornost je ve snímku pochopitelně věnovaná i Banksymu, resp. jeho tvorbě a projektům, a tak pokud jeho tvorbu neznáte, v Banksy: Exit Through The Gift Shop se s ní alespoň z části seznámíte. Prozrazovat nic nebudu. Jen chci podotknout, že Banksy je známý „neznámý“ tvůrce street artu, o kterém se kromě toho, že pochází z anglického Bristolu, prakticky nic neví. Přestože ohledně jeho identity existují nejrůznější teorie a nové spekulace přibyly i po uvedení tohoto filmu, jeho totožnost stále zůstává záhadou. Svou identitu si přísně střeží a nejinak je tomu i ve filmu, kde vystupuje se zastřeným obličejem a upraveným hlasem.
Skutečná tvář umění
Banksy: Exit Through the Gift Shop se od počátku tváří jako dokument a v této kategorii byl i nominován na Oscara a získal několik ocenění. Film, který chtěl o Banksym natočit francouzský přistěhovalec Thierry Guetta žijící v Los Angeles, se v druhé půlce změnil ve snímek, ve kterém Banksy zdokumentoval přerod Guetty ve street artovou hvězdu zvanou Mr. Brainwash („MBW“). Už tento samotný, překvapivý zvrat ve spojitosti s Banksym vyvolává pochybnosti o dokumentární hodnotě filmu. Vždyť přece užití ruční kamery, sestřih záběrů street arterů při práci a následné rozhovory s nimi před kamerou jsou stejně tak možné v mockumentary, neboli „dokumentární parodii“, jak bývá mnohdy Banksy: Exit Through the Gift Shop označován. Avšak otázky ohledně pravdivosti snímku, zejména, co se týče těžko uvěřitelné postavy Guetty, nejsou vůbec důležité. To je jen jeden z aspektů, kterého si všimnete na první pohled, a kterého se mnozí chytli, aby snad nevypadali, že Banksymu sežrali návnadu i s navijákem.
Banksy: Exit Through the Gift Shop
Stejně jako jeho výtvory, jež s sebou vedle ironického humoru nesou jasné poselství zaměřené proti válce, násilí či společnosti, nacházíme obdobnou zprávu i v jeho filmu. Tentokrát si vzal na mušku především samo současné umění. Trochu paradoxně otvírá Banksy otázku, co je v současnosti považováno za umění a jakou má cenu. Paradox spočívá v tom, že právě on byl jedním z prvních tvůrců street artu, jehož díla se začala prodávat na aukcích a vystavovat v galeriích. Street art se tak dostal tam, proti čemu se vymezoval, a poznámka Banksyho, že to není o slávě ani penězích, vyznívá v tomto kontextu minimálně trochu rozporuplně.
Terčem útoku je bezesporu právě Guetta, respektive MBW, z něhož se zničehonic za podpory Banksyho či Faireyho stal uznávaný umělec, i když jsou jeho díla ve většině případů jen kopie jiných artefaktů. Stačí jen udělat si jméno, a pak už nezáleží ani tolik na tom, co vytvoříte – všichni to kupují, protože je to MBW a ten je teď in. Takto byla prezentována i jeho první velkolepá výstava v L. A. nazvaná „Life is Beautiful“, na které samozřejme nemohly chybět hollywoodské hvězdy. Uměleckost, idea či inovativnost ztrácí svou hodnotu a jak před lety poznamenal Banksy k současnému umění, obraz se kupuje jen podle rámu. Umění se tak pomyslně stává obchodem se suvenýry („gift shop“), kdy umělecký artefakt je pouhým kouskem do sbírky. Vždyť u suvenýrů se také nehledí na uměleckou hodnotu a přece je kupujeme.
Zajímavé je, že v podobné situaci je Banksy sám a vše pod jeho značkou se stává hodnotným zbožím. Jak ve filmu říká sběratelka umění, obraz Andyho Warhola má kvůli nedostatku místa sice v komoře, ale Banksyho výtvor pěkně visí na stěně v pokoji. Prostě jde s dobou. Otázka zůstává, jak on sám využije stále vzrůstající popularitu a zda už teď není jen komerční značkou. Nebo se jedná o další vývoj v jeho tvorbě, který mu otevře nové možnosti? A lze to ještě vůbec považovat za street art?
Provokace nebo…
Snímek Banksy: Exit Through the Gift Shop bezesporu vzbudil vlnu zájmu, o čem svědčí nejrůznější diskuze a otázky, které se kolem něj řeší. Banksy musí být určitě spokojen, protože není nic lepšího, než když se o tom, co vytvořil, mluví. Vzbudil pozornost a poukázal s ironickým humorem na problém současného umění a jeho povrchní hodnoty. Nebo je Banksy: Exit Through the Gift Shop „jen“ Banksyho žertem a my jsme mu na to skočili?
Ať už tak nebo jinak, nevidět Banksy: Exit Through the Gift Shop znamená přijít o svižný a zábavný snímek – ve kterém se možná skrývá i něco víc – a nepoznat street art očima těch, kteří jej tvoří.
Exit Through the Gift Shop
Scénář a režie: Banksy
Střih: Chris King, Tom Fulford
Hudba: Jim Carey
Hrají: Banksy, Thierry Guetta, Debora Guetta, Space Invader, Monsieur Andre, Zeus, Shepard Fairey, Ron English, Swoon, Borf, Buffmonster
USA/Velká Británie, 2010, 87 min.
Oficiální stránky:
Použitá literatura:
POSPISZYL, Tomáš – LÉKÓ, István: Street Art Praha. Praha : Arbor Vitae, 2007.
Internetové zdroje:
- Oficiálně měl snímek Banksy: Exit Through the Gift Shop premiéru na Filmovém festivalu v Sundance v lednu 2010. [↩]
- Na začátku by bylo dobré si vymezit rozdíl mezi street artem a graffiti, i když oba pojmy se částečně překrývají, a proto následující rozlišení berte pouze za orientační. Po formální stránce jsou graffiti soustředěny spíše na písmo, zatímco ve street artu jde především o obrázky. Ve spojitosti se street artem mnohdy bývá používán výraz postgraffiti či neograffiti, a tudíž jej lze považovat za pokračování graffiti. Street art je v současnosti chápan jako pojem pro obecnou uměleckou tvorbu, kam graffiti spadá jako jedna z jejich variant. Viz POSPISZYL, Tomáš – LÉKÓ, István: Street Art Praha. Praha : Arbor Vitae, 2007, s. 2. [↩]
- Další dokumenty o street artu jsou např. Rock Fresh (2004, r.: Danny Lee), RASH (2005, r.: Nicholas Hansen), Bomb It (2007, r.: Jon Reiss), Roadsworth: Crossing the Line (2008, r.: Alan Kohl). [↩]
Autor
Mary Meixner
Fascinující prankumentary. Na snímek se lze dívat mnoha způsoby, jedním je bojovka: nalézt v rychlém sledu obrazů co nejvíce celebrit. Je to docela legrace, některé se tam objeví jen na několik vteřin, jako odraz v zrcadle apod.