PAF 2013: Cesta za hranice animace

FESTIVALY: Přehlídka animovaného filmu (5.–8. 12. 2013) – ŠTĚPÁNKA IŠTVÁNKOVÁ –

Barevně nasvítit Kapli Božího Těla, oslnit Bílou noru stroboskopem a na všech využitelných zdech promítat pohyblivé obrazy. Zažít Přehlídku animovaného filmu.

V (před)zápočtovém prosincovém veselí se stává z olomouckého Konviktu a jeho okolí místo (více než) animovaného setkávání. V podkroví voní káva a přátelská nálada. V přítmí „fatboyů“ polehávají hloučky chystající se na večerní tanec. Sály jsou plné vizuálních vjemů prolínajících se skrz různorodé umělecké oblasti. Olomoucká Přehlídka animovaného filmu (PAF) hledá animaci tam, kde ji mnozí nereflektují, a nebojí se překračování konvenčních hranic vlastního názvu.

Festival vznikl již roku 2000, nultý ročník byl však realizován v Jihlavě a dalšího vývoje se nedočkal. Ve své olomoucké podobě funguje od roku 2002. Od svého založení prošel pozvolnou transformací, která s sebou nesla stále znatelnější zapojování experimentálního filmu do programových sekcí. To nabylo intenzity s příchodem Alexandra Jančíka a Martina Mazance do vedoucích pozic. PAF vždy byl a stále je silně spjat s Univerzitou Palackého, a to především s oborem místní filmové vědy. Využívá tedy tvůrčích sil studentů a absolventů a dává jim příležitost získat praktické zkušenosti a naučit se týmové spolupráci. Nukleární část štábní rodiny, mající na starost především rovinu dramaturgie a fundraisingu (nutno podotknout, že festival nemá žádné stále sponzory a je plně závislý na grantové podpoře), sestává z absolventů filmového oboru. Ředitelem PAFu je již pátým rokem výše zmíněný Alexandr Jančík, který tvoří společně s hlavním dramaturgem Martinem Mazancem neodlučitelnou dvojici s nezaměnitelným rukopisem. Aktuální kmenoví dramaturgové jsou pak Marie Meixnerová a Jiří Neděla. Zároveň je v rovině dramaturgické standardem také přizvání externích odborníků na specifickou oblast kinematografie, pohyblivého obrazu či vizuálního umění. Letos se jedná o umělce a archiváře Pavla Ryšku, který spolu s hosty pro festival připravil sekci nazvanou Pestrá padesátá.

Základní štáb cca 6 osob se s příchodem zimního semestru rozšiřuje participací studentů UPOL, festivalový moloch narůstá a dává se do překotného běhu. Před zahájením přehlídky se přípravná činnost pohybuje především v rovině produkce, propagace, shippingu a překladu filmů či příprav katalogu s texty, na nichž se podílí rovněž studenti. Při samotném festivalu pak studenti fungují zejména jako technická výpomoc, guest service, catering, libera, řidiči, tlumočníci, úvodníkáři či asistenti. Zároveň mnozí také dokumentují dění festivalu koordinovanými audiovizuálními záznamy, fotografiemi i psaným slovem. A tak se na základní jádro, tvořené pěti šesti lidmi, nabalí až sto dalších pomocných sil. Díky týmové semknutosti a neuvěřitelnému nasazení štábu je možné udržet takový festival v hladkém chodu a přesto zachovat určitou komorní atmosféru.

Právě na ní si PAF zakládá. Umožňuje bezprostřední setkávání tvůrců, spolupracovníků i diváků nejen při projekcích, ale i mimo sály. Cílem není expanze nad rámec prostorových možností Konviktu či schopností pořadatelů, nýbrž utužování stávajícího, pro mnohé stále netradičního rozměru. A to jak v rovině návštěvnosti, tak programu. Ten zakořenil ve výživné půdě filmové animace obohacené o experimentální film a pohyblivý obraz. Nebojí se své kořeny prolínat i s jinými uměleckými rovinami, jako je výtvarné umění či architektura. PAF se tak dá nazvat spíše Festivalem filmové animace a současného umění. Částečný odklon od klasického pojetí animovaných přehlídek s sebou však nese jedno velké plus: jedinečnost! Prolínání uměleckých rovin přináší nové přístupy v uvažování o klasické kinematografii. Prezentuje běžně ne příliš reflektované audiovizuální tvůrce vycházející z výtvarného zázemí, a to především skrze soutěžní sekci Jiné vize. A stává se spojovatelem mezi pražskými, brněnskými a olomouckými uměleckými obory.

PAF je festivalem, který se nesnaží návštěvníkům nuceně zavděčit, nepopularizuje žádné umělecké odvětví, ani lacině neusiluje o pozornost. Cestu k němu je možné si najít jako divák, tvůrce, nebo participace chtivý student, možností je několik. Hlavními aktivitami členů týmu není totiž jen příprava a realizace festivalu, ale také celoroční kurátorská a publikační činnost. Organizují různorodé workshopy, výstavy, koncerty, ale zprostředkovávají i tematické texty. Tudíž je jedno, jaké dveře zvolíte, jakmile se ale v tomto pomyslně rodinném prostoru jednou zabydlíte, nebude snadné ho opustit.

obr. č. 1: Mathias Poledna: Double Old Fashion

pátek 6. 12. | 14:30 | DS | Archeologie současnosti. Kinematografické instalace Mathiase Poledny a Floriana Pumhösla | přednáška – Karel Císař | Kinetika obrazu

obr. č. 2: PRAŽÁCI NA MĚSÍCI. Jaroslav Malák nakreslil pro červnové číslo Dikobrazu Měsíční spoušť, kterou po sobě zanechají pražští kosmoturisté. Dikobraz 23/1959. Zdroj: padesatky.info / Sekce Pestrá padesátá nabídne:

čtvrtek 5. 12. | 20:00 | FS | Knížky na obrazovce | projekce, přednáška – Pavel Ryška
pátek 6. 12. | 12:00 | FS | M+L+K = radost z kreslení | přednáška – Pavel Ryška
pátek 6. 12. | 14:00 | FS | Kreslené filmy Jaroslava Maláka | projekce
pátek 6. 12. | 21:30 | FS | Autogram v Bažině hniloby | projekce, přednáška – Pavel Ryška a Milan Halousek
sobota 7. 12. | 12:00 | FS | Od propagandy k reklamě | projekce, přednáška – Pavel Ryška
sobota 7. 12. | 20:00 | FS | Strašidla z Trafouše | projekce, přednáška – Pavel Ryška
neděle 8. 12. | 11:00 | DS | Diapozitivní dopoledne | projekce, přednáška – Pavel Ryška
neděle 8. 12. | 12:30 | DS | Diapozitivní odpoledne | prezentace dobové projekční techniky – Pavel Pohorský