První ročník CineBENELUX nebyl posledním!
Výborný výběr filmů ze zemí Beneluxu, chytlavý hudební program, zajímaví hosté, kvalitně udělané titulky, zajištění ochutnávek belgických piv (přímo ve foyer kina) a pochutin (ve spřízněné restauraci téměř za rohem)… Co mohli organizátoři historicky prvního ročníku přehlídky CineBENELUX (proběhla 10. až 12. 5. 2013 ve Veselí nad Moravou) připravit předem, to připravili na jedničku. Velkým otazníkem však byl divácký zájem, ten se bohužel ukázal být poměrně slabým. Počáteční program tak proběhl v poněkud komorní atmosféře; na úvodní přednášku k retrospektivě André Delvauxe se malý sál zaplnil jen několika nejvěrnějšími diváky. K pátečnímu večeru, kdy dorazili hlavní hosté přehlídky, už ale naštěstí vystoupal počet akreditovaných na několik desítek. Vlámský režisér Geoffrey Enthoven a „jeho“ producent a scenárista Mariano Vanhoof, kteří spolu mají od roku 1999 produkční společnost Fobic Films, si ve velkém sále ještě dodatečně převzali diváckou cenu, již získali na MFF Karlovy Vary 2012, a to za nejnovější snímek Hasta la vista! (viz fotogalerie).
Na přehlídce byly uvedeny čtyři z pěti celovečerních Enthovenových filmů. Pro někoho tak trochu vypočítavé snímky, kalkulující s „požadavky“ velkých festivalů – dobře si vědomé toho, co chce současná porota vidět. Pro jiné citlivá díla věnující se lidem, na které společnost mnohdy zapomíná; důchodcům (The Only One, The Over the Hill Band), postiženým (zmíněný přelomový film Hasta la vista!) nebo dětem z rozvrácených rodin (Children of Love, režisérův celovečerní debut stojící na pomezí dokumentu a hraného filmu). Osobně jsem se minimálně u The Over the Hill Band bavila výborně. Hlavní hrdinka, sedmdesátiletá Claire, jež právě pochovala svého manžela, se rozhodne sblížit se synem Sidem. Jelikož je pojí společná láska k hudbě, nenapadne ji nic jiného, než ho požádat o pomoc s obnovením její zaniklé dívčí kapely. Sid souhlasí, ale pod podmínkou, že budou zpívat jeho hudbu – R&B. Je načase, aby se dámy pořádně zhouply v bocích… Enthoven se ve svých filmech snaží optimisticky a s nadhledem ukázat, že žádná životní situace není natolik závažná, aby lidé zapomněli na své sny. I když jste na sklonku života, i když vás zasáhne smrtelná nemoc či máte nějaký handicap, stále můžete dokázat „velké“ věci.
Jediným programovým ušlápnutím vedle byl pro mě film Dívka a smrt (r. Joe Stelling, 2012). Tohle kostýmní melodrama vypráví příběh zakázané lásky mezi chudým mládencem a krásnou prostitutkou, okatě podobající se ději muzikálu Moulin Rouge (r. Baz Luhrmann, 2001). Snímek sice možná byl vyveden ve vzhledných okázalých záběrech, ale výrazně by mu prospěla o třetinu (!) kratší stopáž a menší dávka patosu. Jelikož se však jedná o nejúspěšnější nizozemský film roku 2012, není divu, že jej dramaturgové do programu zařadili. Ať je snímek jakýkoli, je zajímavé seznámit se s tím, čemu Holanďané aktuálně holdují. Spoustu emocí vzbudil také film Ex Drummer (r. Jan Bucquoy, 2007), snad nejkontroverznější kinematografický počin, který jsem kdy viděla. Vypráví příběh tří postižených muzikantů, kteří do svého uskupení hledají – taktéž postiženého – bubeníka. Prostřednictvím této pozice se k nim „propašuje“ ambiciózní spisovatel, jenž v jejich nezáviděníhodných osudech a neuvěřitelně zvrácených charakterech vidí výborný materiál pro svou novou knihu. Netečně a s opovržením sleduje chaos kolem sebe – zanedbávání batolete, brutální fyzické napadání žen – a vás během sledování pouze děsí vědomí, že takoví lidé nejspíš opravdu někde existují. „Anarchistický film syrový jak pozvracená podlaha v backstage,“ tak snímek popisuje programový leták přehlídky.
O noční program CineBENELUX se postaral slovenský DJ Foolk a hlavně Midi Lidi DJ’s v čele s performerem Petrem Markem (viz fotogalerie), jenž nehleděl na polovičatě zaplněné foyer a předvedl pořádnou show. Tu si náležitě užili také hosté, kteří se samovolně pohybovali mezi návštěvníky a velkoryse odpovídali na všechny dotazy. Tak se mohli účastníci festivalu podrobněji dozvědět – od těch nejpovolanějších – jaká je současná situace belgické kinematografie nebo třeba také to, jaký je rozdíl mezi českým a belgickým pivem. Atmosféra na festivalu CineBENELUX byla opravdu přátelská a neformální.
Co se týče ne úplně vysoké návštěvnosti, organizátoři pro příští rok spekulují o lepší propagaci, zkrácení programu či o přesunu celého festivalu na dobu, kdy studenti nejsou upoutání doma – nad knihami kvůli blížícím se maturitám/zkouškám. Jedno je však jisté, 2. ročník přehlídky CineBENELUX bude!
V následujících dnech poskytneme na stránkách časopisu 25fps také přepis masterclass, které se zúčastnili oba hlavní hosté – Geoffrey Enthoven a Mariano Vanhoof.
Autor
