I na Sherlocka občas padne smutek či jiná emoce

TV – NĚKOLIK TVÁŘÍ SHERLOCKA HOLMESE: Sherlock (BBC, 2010–?) – MONIKA BARTOŠOVÁ –

Britská BBC přišla s jednou z nejzásadnějších událostí seriálového roku hned na jeho úplném začátku. 1. ledna sledovaly Sherlocka miliony lidí na celém světě. Od roku 2010, kdy vyšla první řada, se seriál Sherlock stačil stát celosvětovým fenoménem. Fanoušci s napětím čekali skoro dva roky, aby se dozvěděli, jakým způsobem geniální detektiv přelstil svou smrt. Bezprostředně po odvysílání prvního dílu se utvořily dva, v podstatě protikladné, postoje diváků. Polovina se po dlouhém čekání u seriálu bavila a kvitovala i fakt, že se autoři rozhodli promítnout své oddané fanoušky přímo do textu seriálu (článek o komunikaci mezi fanoušky a tvůrci seriálu Sherlock napsal Petr Bílek). Druhá část publika návrat hodnotila negativněji, nejčastějí jí vadily proměny ve struktuře i obsahu. Faktem ovšem je, že tvůrcům se něco podařit muselo, protože seriál dosáhl vynikajících statistik sledovanosti.

První díl měl oficiálně až 9,7 milionu diváků hned při prvním vysílání. Tohle číslo ovšem zahrnuje pouze oficiální kanály. Je jasné, že během následujících dní díl The Empty Hearse pomocí různých kanálů sledoval bez nadsázky celý svět. Podle analýzy sociálních médií SecondSync jenom tento díl vygeneroval víc než 300 tisíc tweetů, zahltil Tumblr i Facebook. Probíhaly celosvětové kampaně, které měly zabránit šíření spoilerů (diváci ve Spojených státech si museli na první díl počkat až do 19. ledna). V první půlce ledna takřka nebylo možné se Sherlockovi na internetu vyhnout. Spolu s kladným přijetím fanoušky se ale vynořila stejná spousta negativních komentářů nad proměnou seriálu.

Vývoj nezastavíš

Sherlock se změnil jako postava i jako seriál. O tom nemůže být pochyb. Dva roky se po skoku ze střechy nemocnice sv. Bartoloměje pohyboval ve vyhnanství sociálních sítí, jako je Tumblr nebo Twitter. Život seriálu se přesunul mimo televizní obrazovky a vrátil se do úplně odlišné situace. Když byla roce 2010 odvysílaná první řada, seriál byl celý nový, jiný, zajímavý po technické i dějové stránce. Samotný nápad s přenosem klasického detektiva do současnosti byl svěží a neokoukaný. Sherlock nepřinášel něco, co do té doby diváci neviděli, zajímavý byl v kombinacích viděného. Velmi inovatinvní byl například způsob, jakým využíval Londýn jako místo a současnost jako dobu děje. Britská metropole se stala třetím hlavním hrdinou seriálu. Stala se nezbytnou pro rytmus seriálu stejným způsobem, jako její tep Sherlock potřeboval pro vyšetřování. Úspěšný pokus o přenesení současných komunikačních technologií a jejich možností přímo do centra stylu vyprávění umožnil seriálu lehkonohé zkratky a chytře působící inovace.

Nadšení, které něco takového přineslo, ovšem nemůže mít nekonečné trvání. Sérii se daří držet si vysokou, postupně se zvyšující sledovanost.1 Tenhle úspěch je už ale těžko způsoben novostí. Televizní stanice se snaží bojovat s obecně klesající sledovaností tradiční televize.2 Díky tomu se na světlo světa dostalo množství velice zajímavých nových projektů, které už dávno zastínily propracovanost Sherlocka po stránce stylu i dějové výstavby.

Postavy zlepšují sledovanost

Na co ale tvůrci sází celkem na jisto, je oblíbenost postav. Oba hlavní představitelé se v průběhu existence seriálu stali hereckými hvězdami první velikosti, což pro seriál získalo Sherlockovi větší množtví fanoušků zejména ze zámoří. Jako hlavní faktor ale chápu poměrně precizní výstavbu zvláštních, a přesto uvěřitelných charakterů, což se projevuje zejména ve vztazích, které vytvářejí. Ačkoliv nesčetněkrát zpracovaný charakter Sherlocka Holmese či doktora Watsona může vést (a také vede) k vytváření figurek. Snad díky posunu do současnosti se Sherlockovi od BBC daří být tím starým známým detektivem a zároveň být někým novým, uvěřitelným, někým, koho můžete potkat v londýnském metru.

Rodiče Holmesovy si zahráli opravdoví rodiče Benedicta Cumberbatche.

Nejlépe se uvěřitelnost ukazuje na vztazích mezi postavami. I když je Sherlock génius, který rád dává okolí najevo, že je pod jeho úroveň, a také navzdory jeho deklarovanému sociopatství, ukáže se v průběhu seriálu, že je součástí pevné a komplexní struktury sociálních vztahů s řadou postav.

Právě sázka na postavy a vztahy může být důvodem stabilně vzrůstající oblíbenosti seriálu. U seriálových televizních forem je orientace na postavy zásadní. Vztah, který si k postavám vytvářejí diváci a fanoušci, bývá často velmi silný a emotivní a pomáhá právě při udržování či zvyšování sledovanosti. Napětí z toho, jakým způsobem se Sherlock vrátí do života Johna Watsona, jak bude přijat a jak svou lež omluví, bylo jedním ze zásadních faktorů, které udržely pozornost fanoušků po celou dvouletou pauzu.

Z detektivky soap-operou?

Z orientace na postavy také pramení proměny, které mohou části publika připadat jako rušivé. První a druhá série byly mnohem více detektivní. Protože když se s postavou Sherlocka setkáváme, je mnohem více detektiv. Ne že by byl časem horší ve vyšetřování, jenomže už to není hlavní aspekt jeho osobnosti. Sherlock je stále více také přítel, bratr a syn. Zčásti proto, že se o těchto jeho rolích postupně dozvídáme jako diváci, zčásti proto, že se některé nové role postupně učí, se jeho repertoár rozšiřuje a zabírá si více místa v jednotlivých epizodách.

(Ne)poučitelný detektiv

Stephen Moffat pro ign.com v reakci na probíhající diskusi řekl: „Pokud by (Sherlock) neprošel žádným emocionálním vývojem, selhali jsme, protože já nesnáším, když vidíte charakter, který má být geniální, a on se neučí. (…) Géniové jsou v učení dobří. Sherlock se učí. Což ho nečiní nutně milejším. Prostě se naučil jak chodit s holkou… aby se mohl vloupat do její kanceláře, víte? (…) Sherlock Holmes v první sérii jednoduše nemohl chodit s Janine. Sherlock Holmes ve třetí sérii může chodit s Janine. Což pro ni ale nutně není dobrá zpráva.“3

Sherlock se učí, mění se a s ním celý seriál. Kromě detektiva se také učí ostatní postavy i diváci. Třetí série by jednoduše nepůsobila uvěřitelně, kdyby se soustředila jenom na staré dobré vyšetřování, protože Sherlock i diváci se naučili, že jde o mnohem víc. Hlavní hrdina se nemohl po konci druhé série jenom tak vrátit ke starému životu. Vztahy jsou realistické kvůli realistickým reakcím postav. Ač by Sherlock moc chtěl, nemohl jednoduše pokračovat tam, kde před dvěma lety skončil. Čas jde dál, lidé se mění, stejně jako situace. A génius Sherlock se na ně musí učit reagovat.

Mnoho diváků namítá, že se za dva roky z detektivní minisérie stalo drama o vztazích. Jenomže kvalitní postavy poznáme podle propracovaných vztahů. A postavy jsou důvod, proč se diváci na seriál budou dívat dál, proč o něm budou mluvit před přáteli, proč budou aktivní na sociálních sítích. Dobré postavy jsou důvod, proč se k seriálu vrátí po dvouleté pauze. A tohle vědomí BBC potřebuje, protože se zdá, že čtvrté řady se dřív než v roce 2016 nedočkáme.

Na dva roky zase utrum

V české kotlině si mohli diváci oficiálně seriál užít na AXN od začátku března. Veřejnoprávní Česká televize uvede první díl třetí série až 26. dubna, což je ale pořád ještě poměrně brzy. Důležité je, že se o českém uvedení Sherlocka začalo mluvit záhy po premiéře. Tak snad se bude ČT za hranice po kvalitní programové náplni koukat častěji.

Fanoušci Sherlocka všude na světě se mezi tím opět zavrtávají do hloubi svých blogů a fanouškovských stránek, aby stvořili miliony více čí méně pravděpodobných teorií, tentokrát o tom, jak to přežil Sherlockův úhlavní nepřítel. Důležité ale je, že za dva roky tu pořád budou čekat připravení, aby pokořili další rekordy sledovanosti.

Sherlock

Režie: Paul McGuigan, Euros Lyn, Toby Haynes, Colm McCarthy, Nick Hurran, Jeremy Lovering
Scénář: Steve Moffat, Mark Gattis, Stephen Thompson
Hudba: David Arnold, Michael Price
Kamera: Steven Lawes, Fabian Wagner
Hrají: Benedict Cumberbatch (Sherlock Holmes), Martin Freeman (Dr. John Watson), Una Stubbs (paní Hudsonová), Rupert Graves (inspektor Lestrade), Andrew Scott (Jim Moriarty), Louise Brealey (Molly Hooper), Amanda Abbington (Mary), Zoe Telford (Sarah), Vinette Robinson (Sally Donovan), Tanya Moodie (Ella), Jonathan Aris (Anderson), Phillip Davis (Jeff), Mark Gattiss (Mycroft Holmes) ad.

Velká Británie, 2010–?, BBC, 3 x 3 epizody, 90 min.