Mytická báj o italském venkově
Komorní rodinný příběh statkářů z italského venkova a jejich dospívajících dcer je osobní zpovědí dvaatřicetileté italské režisérky Alice Rohrwacher, která za něj na letošním festivale v Cannes získala Velkou cenu poroty. Jistou autobiografičnost do poeticky laděného filmu vnáší i herecká účast režisérčiny starší sestry, známé italské herečky Alby Rohrwacher v roli matky. Snímek tento týden do českých kin přináší společnost Aerofilms, přičemž již dnes večer od 20.00 jej máte možnost zhlédnout v pražském Bio Oko ve slavnostní premiéře.
Zázraky jsou filmem o venkově, o poněkud zvláštní lásce mezi otcem a jeho dcerami, o chybějících mužských potomcích, o zvířatech a malých lidech, kteří žijí v televizi. Je to film ve viterbském nářečí, ale když se postavy rozzlobí, někdy odpovídají francouzsky nebo německy. Zázraky jsou také mytickou bájí.
Film se odehrává v mém rodném městě a mezi mými krajany: mé rodné město leží na venkově (mezi centrální oblastí Umbrie-Lazio a Toskánskem) a včely jsou zvířata, které znám nejlépe. Rovněž toho hodně vím o mezikulturních rodinách, nejen díky vlastní německo-italské rodině, ale protože v mém kraji jich je hodně. Kromě těchto prvků nejsou samotný příběh a postavy autobiografické, ale určitě takové sama znám. Chtěla jsem vyprávět o prvorozené dceři. Samozřejmě mě velice inspirovala má sestra Alba a to, jak jsem na ni nahlížela během našeho dětství. Na druhou stranu bych se asi strašně nudila, kdybych vytvořila něco čistě autobiografického, protože chci objevovat obecně platné věci o lidské povaze, které mě přesahují. Když píšete scénář, je nutné nalézt postavy, které budou žít dlouhé roky a podněcovat vaši představivost. Je lepší, když postavy vlastně neznám, aspoň mě nebude nudit je poznávat. Mám radši ten pocit, že se nepřetržitě přetvářejí, to je velice podnětné.
Alice Rohrwacher
Rodinu v Zázracích tvoří Wolfgang, otec pocházející odněkud ze severu, možná z Belgie nebo Německa, a Angelica, italská matka. Mají čtyři dcery: Gelsominu, nejstarší, Marinellu, Caterinu a Lunu. Mají zeleninovou zahrádku, stálou návštěvnici Coco, ovce a včely. Co tam dělají? Odpověď je skoro trapná, ale pravdivá: chtějí chránit své dcery. Před hrozbou, o níž jsou přesvědčeni, že existuje, protože všechno je v rozkladu, zničené a prohnilé, a zachránit vás může jen venkov. Jen to, když zůstanete spolu. Jejich záměry jsou upřímné, i když je někdy ovládá vztek. Ale jak to vysvětlit Gelsomině, nejstarší dceři, korunované princezně, tatínkově holčičce? Ta chce jednodušší a klidnější život, rodinu s méně ideály a větší moudrostí, jako mají její kamarádky. Wolfgang cítí, že dcera, na kterou se ve všem spoléhá, která umí včelařit lépe než on sám, která stojí nohama pevně na zemi a je zodpovědná, se mu začíná vzdalovat. Ale pokud chtějí dívky odejít – do Milána? na Floridu? – jaký má pak smysl se tady dřít?
Alice Rohrwacher
ALICE ROHRWACHER
Italská režisérka mladé generace se narodila v roce 1981 ve Fiesole (Itálie) a studovala v Turíně a v Lisabonu. Pracovala v hudební branži, vystupovala jako hudebnice v divadle a v oblasti dokumentárního filmu pracovala jako střihačka a režisérka. Její první celovečerní film Corpo Celeste (2011) měl premiéru v Cannes (v sekci Quinzaine des realisateurs) a poté byl promítán na filmových festivalech v Sundance, New Yorku, Londýně, Riu a Tokyu a rovněž v kinech ve Spojených státech, Spojeném království a ve Francii. Za svůj celovečerní debut posbírala Rohrwacher po světě řadu ocenění: Ingmar Bergman Int. Debut Award, Nastri d’Argento za nejlepší debut nebo Premio Suso Cecchi D’Amico za nejlepší scénář.
Le Meraviglie
Scénář a režie: Alice Rohrwacher
kamera: Hélène Louvart
střih: Marco Spoletini
hrají: Alba Rohrwacher, Maria Alexandra Lungu, Sam Louwyck, Monica Bellucci, Sabine Timoteo, Agnese Graziani
Itálie, 2014, 110 min.
česká premiéra: 14. srpna 2014 (Aerofilms)
Autor
