Letní filmová škola na hudební vlně

POZVÁNKA na 42. Letní filmovou školu v Uherském Hradišti (22.–30. 7. 2016) – MONIKA BARTOŠOVÁ –

Pravidelní návštěvníci festivalu v Uherském Hradišti nemohli minout projekce němých filmů doplněné živou hudbou. Pokud sami oddaně nestáli v nekonečné frontě na neopakovatelný zážitek, určitě ji alespoň míjeli cestou na něco méně populárního a trochu víc dobrodružného (neboť němé filmy a hudba jsou bezpečnou sázkou na jistotu). Hudba ale letos nenaplní jen Hvězdu, ve večerních hodinách se bude nést Smetanovými sady (tedy hned za Hvězdou). Tentokrát to nebude pouze produkce z party stanů, ale také přehled toho nejlepšího z českého muzikálu. Možná jste Starce na chmelu nebo Limonádového Joa viděli už nespočetně krát, projekce pod širým nebem v parku (kde kvůli místu část diváků sleduje film zrcadlově převrácený z druhé strany plátna) má ale svoje kouzlo a na rozdíl od sálů také čerstvý vzduch.

Programový blok Film a živá hudba se tentokrát vrací do dějin oblíbeného žánru sci-fi a demaskuje kořeny jeho nejoblíbenějších témat a variací. Není snad ani nutné znovu zdůrazňovat originalitu zážitku, při němž je film doplněný živou hudbou, která má možnost reagovat na dění na plátně a nemalou mírou proměnit celkové vyznění filmu.

Kdokoliv obrátí pozornost k němému sci-fi, celkem nutně musí začít u opusu Fritze Langa Metropolis. Možná proto jím cestu do dějin vědecké fantastiky startuje v sobotu i LFŠ. Futuristické město, které vertikálním rozdělením kopíruje pyramidu nerovného společenského postavení, předznamenalo vizualitu budoucnosti pro další generace, ať už se díváte na Blade Runnera, Pátý element nebo Star Wars. Děsivé zhroucení společnosti postavené na utrpení pracujících Lang naplánoval na rok 2027, možná je čas se na něj připravit alespoň v kině. K sci-fi se německý režisér vrátil ještě jednou, když v roce 1929 natočil film Žena na měsíci, který dramaturgové také zařadili do programu. Čtyři dekády před Apollem 11 působí snímek nečekaně realisticky, vesmírné plavidlo odhazuje palivové články, ovládání stroje je profesionalizované, celý průběh letu je v podstatě velmi přesně spočítaný. Co na tom, že část vybavení lodi je evidentně vyrobená z jízdního kola? Všechno i dnes působí velmi přesvědčivě. Ne náhodou poradce pro film dělali raketový vědec Hermann Oberth a neúnavný popularizátor kosmonautiky Willy Ley.

O něco vzdálenější cestu podnikají hrdinové filmu Cesta na Mars z dílny Holger-Madsena. S rokem výroby 1918 je prvním celovečerním filmem o cestě do vesmíru a ačkoliv je z dnešního pohledu poněkud naivní, zápletka o setkání s cizí rasou se ve fikci stále pravidelně opakuje. Na stejnou planetu se v roce 1924 vypravili i Sověti, když Jakov Protazanov vyslal hrdiny snímku Kráska z Marsu na rudou planetu šířit socialistickou revoluci.

Na Zemi a až děsivě blízko historii 20. století se odehrává Velezdrada Maurice Elveyho, která sleduje pokus o rozpoutání střetu mezi dvěma velmocemi. Vnějšímu ohrožení se Země musí postavit v praotci všech katastrofických filmů s názvem Konec světa v němž modrou planetu ohrožuje kometa. Hravá hříčka Paříž spí Reného Claira sleduje město plné spících lidí zamrzlých v čase díky záhadnému paprsku, mezi nimiž se pohybuje partička bohémů.

Brigitte Helm si umělou ženu zahrála v Metropolis Fritze Langa i v Alrúne Henrika Galeena.

Paříž spí sdílí čtvrteční projekci s filmem Mechanický muž, který přehled témat vědeckofantastických filmů přivádí k poslednímu velkému tematickému okruhu, kterým je stvoření umělého života. Stejně jako poslední titul programového bloku Alrúna se zabývá zodpovědností tvůrce nové bytosti. Zatímco v prvním zmiňovaném můžeme sledovat dobrodružství robotiky, v Alrúně Henrika Galeena vědec vytvoří umělou ženu. S filmem se vracíme zpět do Německa i k herečce Brigitte Helm, která v Metropolis ztvárnila dvojroli „čisté“ Marie i její ďábelské umělé dvojnice.

Projekce ve Smetanových sadech přinášejí něco úplně jiného. Hudební filmy, které u nás vznikaly od 60. let, jsou přesně takovými evergreeny, kterým plátno letního kina a možná trochu roztěkaná pozornost parkového publika sluší. Dramaturgové se rozhodli vzít diváky od pátku do pátku na exkurz českým hudebním filmem chronologicky. Blok začíná prvním českým muzikálem Starci na chmelu (výjimečně v kině Hvězda, projekce ve Smetanových sadech uzavře program festivalu v sobotu 30. srpna) a legendárním snímkem Linomádový Joe aneb Koňská opera, kterému jako předfilm slouží krátká Árie z prérie Jiřího Trnky. Loutkový film vůbec nevyužívá mluveného slova, ale pouze hudby, a působí jako skica či návrh k pozdějšímu hranému westernu. Přehlídka pokračuje ještě 60. lety Dámou na kolejích. Následující dekádu zosobňuje Noc na Karlštejně a divadelně stylizovaná Balada pro banditu. Úskalí natáčení muzikálu odhaluje Trhák z roku 1980, v němž se rolí scénáristy a režiséra ujali autoři scénáře Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Na totalitní dusno vzpomíná kultovní Kouř Tomáše Vorla, který si pouštěli snad všichni středoškolští „intouši“ a ti ostatní se k němu dostali nejpozději na vysoké škole. Rock ‚n‘ roll ovládne letní kino při projekci Šakalích let s hudbou Ivana Hlase. A na závěr podstatně melodramatičtěji a za zvuku dobových popových hitů na stejná 50. léta zavzpomínají Rebelové. Není to nic, co by už všichni neznali, ale také nic, co by si vlastně rádi nezopakovali, když bude večer pěkně. Tak ostatně fungují venkovní projekce na Letní filmové škole každý rok. Navíc slouží jako vítané setkání s místními či přespolními, kteří si tvrdohlavě odmítají zakoupit vstupenku a LFŠ si užívají zvenčí.

Obě hudební sekce patří k tomu relativně bezpečnému, co můžete v Uherském Hradišti vidět. Pokud budete mít chuť na větší dobrodružství, vyrazte třeba na filipínské filmy, zorientovat se vám pomůže článek Miroslava Libichera. Kompletní program Letní filmové školy najdete tady.